Lukáš Perný
slovenský bubeník a spisovatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Lukáš Perný (* 26. října 1991, Nové Zámky, Československo),[3][4] vystupující jako Lucas Perný, je slovenský hudebník[5][6][7][8][9][10][11] a spisovatel.[12][2][13]
Je autorem knihy Utopisté, vizionáři světa budoucnosti[14][15][16], která získala Prémii Ceny Alexandra Matušky[17][18], knih o filosofii,[19] umění a kultuře,[20][21] a také autor esejí, studií, analýz, fejetonů, kritik a recenzí. Je vědeckým pracovníkem Matice slovenské a předsedou Společnosti Ladislava Novomeského.[22]
Remove ads
Biografie

Narodil se 26. října 1991 v Nových Zámcích, v tehdejším Československu. Dle vlastních slov je potomek šlechtických rodů (z obou stran linie).[9] V letech 2009–2011 absolvoval studium na Střední průmyslové škole stavební v Nitře. V letech 2011 až 2014 absolvoval bakalářské studium kulturologie na katedře Filozofické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře,[11] které ukončil publikováním monografie o kontrakultuře přelomu 60 a 70. let 20. století.[20]
První sólové hudební album vydal v roce 2009, většího ohlasu hudební kritiky se dostalo jeho třetí sólové nahrávce The Rondel.[6][7][8] Od roku 2012 spolupracuje s multinstrumentalistou Miloslavem Kollárem, se kterým také nahrál několik alb.[11] Od roku 2007 působil s Jimim Ružičkou v blues-rockové skupině Dilusion a spolupracoval také s mnoha hudebníky a skupinami (Krumplipapricash, Elegant Emigrant,[23] Fénix, Egon Dust, Martin Štefánik, Matej Mikloš, Peter Turay, Július Fuják, Marek Stupavski, Kofi, Michal Uličný, Andrej Danóczi, Kristina Prekopová, DJ Stanley, Milan Perný[24]). Odehrál přes 200 koncertů a akcí (na Slovensku, v České republice, Maďarsku a Srbsku).[25]
V letech 2014 až 2016 absolvoval magisterské studium kulturologie na katedře filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. V roku 2017 vydal druhou monografii Kultúrna revolúcia Ladislava Novomeského,[21][26] o politikovi a básníkovi Ladislavovi Novomeském, kterou uvedl slovenský spisovatel Peter Jaroš[27] a recenzoval Dalimír Hajko.
V roku 2018 vydal třetí knihu Vybrané kapitoly zo súčasnej anglo-americkej sociálnej filozofie,[19][28][29] knihu uvedl v Bratislavě filozof, politolog a poslanec NRSR, Ľuboš Blaha, recenzovali ji také Ladislav Hohoš a Vladimír Manda.
Od roku 2017 se věnuje tématu utopií a utopismu na Prešovské univerzitě v Prešově (v spolupráci s Ľubomíre Belásem, Tomasem Kačerauskasem a Rudolfem Dupkalou).[4] Na toto téma napsal knihu Utopisté, vizionáři světa budoucnosti[14][30] (recenzovali ji Dalimír Hajko, Michael Hauser a Ladislav Hohoš a další). Kniha byla nominována na titul Kniha roku 2020 v deníku Pravda[31] a Cenu Alexandra Matušky (ocenění za esejistiku a literární vědu).[12]
Je autorem doslovů a poznámek ke slovenským vydáním utopických textů Nové Atlantida Francise Bacona[32][33], Sluneční stát Tommase Campanelly, Utopie Thomase Mora a Moderní utopie H. G. Wellse.[34][35][36][37]
Rovněž se dlouhodobě věnuje filosofii kultury (Fredric Jameson, Giles Lipovetsky)[38] a kulturní kritice (Frankfurtská škola, Birminghamská škola, Slavoj Žižek, Noam Chomsky).
Je autorem přes 200[39] studií, esejí, analýz, recenzí (filmových, divadelních, hudebních a literárních) a rozhovorů, které publikoval pro Nové Slovo,[40] Literární týdeník,[41] Dotyky, Slovenské národní noviny,[42] Slovenské pohledy,[43] !Argument,[44] Bojovník, pro časopisy Philosophica Critica, Studia Politica Slovaca, Acta Patristica, Filosofický časopis, Orol tatranský, FILOSOFIJA. SOCIOLOGIJA, Gnosis, Academia Letters, Posterus, INLIBRI, Slovensko – Národné spektrum a další časopisy, periodika a internetová média.
V roce 2019 obhájil titul PhDr. s rigorózní prací "Rousseau a filosofie dějin".
V roce 2021 obhájil titul PhD. s dizertační prací "Idea spravedlnosti společnosti ve vybraných sociálních utopiích"[45] a ve stejném roce spolupracuje s Rudolfem Dupkalou na třetím vydání knihy Štúrovci a Hegel.[46] Od července 2021 působí jako stážista na Národohospodářské fakultě Vysoké škole ekonomické v Praze[47] a od března 2022 pracuje jako vědecký pracovník pro Slovenský literární ústav Matice slovenské, kde se zabývá zejména výzkumem slovenské kultury a filosofie 19. a 20. století. Věnuje se výzkumu a popularizaci utopistů, ale také osobností jako Laco Novomeský,Vladimír Mináč, Vladimír Clementis,[48] Miroslav Válek, Ivan Horváth, osobností bernolákovského[49][50], štúrovského hnutí, Šafaříka a Kollára[51], davistů).[52][53]
Od roku 2022 do roku 2025 byl místopředsedou Spolku slovenských spisovatelů[13]; od roku 2023 do roku 2025 zástupcem šéfredaktora Slovenských pohledů[54]; je předsedou Společnosti Ladislava Novomeského[22], založil Kulturologicko-filosofický odbor Matice slovenské[55] a Galerii Matice slovenské.[56] Inicioval ocenění Štefana Kvietika, Dalimíra Hajka, Josefa Leikerta[57], Petra Jaroše[58] a Stanislava Harangozóa.[59] V roku 2024 inicioval a odhalil busty Ladislava Novomeského[60][61][62] a Ivana Horvátha.[63] Přednášel ve Slovinsku[64], v Česku[65] a kulturologický výzkum realizoval také v Srbsku.[66]
Remove ads
Politické aktivity a kontroverze
Podporoval slovenské radikálně levicové strany a také organizoval demonstrace a diskuse.[67][68] Byl redaktorem levicové revue DAV DVA,[69] Slova[40] a alternativního média Zem a Vek. Účastnil se demonstrací proti NATO[70][71] za účasti především přívrženců extrémistických seskupení.[67] Je příznivcem duchovního komunizmu.[2]
Bibliografie[39]
Knihy
- Samuel Jurkovič. Stopäťdesiat rokov života večného. Zakladateľ družstevníctva, prvého slovenského divadla a ľudovýchovy. Martin : Matica slovenská. 1. vyd. 2023, 68 s. ISBN 978-80-8128-310-9.[72]
- Utopisti. Vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 1. vyd. 2020, 390 s. ISBN 978-80-8128-257-7.[14][73][30]
- Vybrané kapitoly zo súčasnej anglo-americkej sociálnej filozofie. Prešov : Vydavateľstvo Prešovskej univerzity. 1. vyd. 2018, 160 s. ISBN 978-80-5552-045-2.[19][28][74]
- Kultúrna revolúcia Ladislava Novomeského. Ladislav Novomeský o kultúre, umení a politike. Bratislava : Spoločnosť Ladislava Novomeského. 1. vyd. 2017, 138 s. ISBN 978-80-972558-0-0.[21]
- Hudobná kontrakultúra na prelome 60. a 70. rokov 20. storočia v kulturologickej perspektíve I. Nitra : Katedra kulturológie, Filozofická Fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre. 1. vyd. 2014, 84 s. ISBN 978-80-558-0677-8.[20]
Ve spoluautorství
- Bernolákovci: Premožitelia času (s Martinou Matečkovou). Martin : Matica slovenská, 2024, 366 s. ISBN 978-80-8128-330-7
- Clementis & Mináč: Vlastenci alebo „buržoázni nacionalisti“? (s Mariánem Gešperem). Martin : Matica slovenská, 1. vyd. 2023, 300 s. ISBN 978-80-8128-297-3.[48]
- Štúrovci a Hegel. K problematike slovenského hegelianizmu a anti-hegelianizmu (s Rudolfem Dupkalou). Prešov : Prešovská univerzita v Prešove. 3. vyd. 2021, 160 s. ISBN 978-80-555-2717-8.[75]
Studie, články a recenze v časopisech a sbornících
- Philosophical Attitudes of Vladimír Mináč in the Context of the Philosophy of the History of the Slovak Nation. In: Gnosis. Vol. 6, No. 2, 2023.
- The Roots of Slovak Utopianism and Utopian Concepts of 1848. In: FILOSOFIJA. SOCIOLOGIJA, vol. 32, no. 1, Lietuvos mokslų akademija, 2021, ISSN 2424-4546, s. 32–41.[76]
- DAV (The Crowd) – Slovak left-wing avant-garde group of interwar period. In: Academia Letters, March 2021, Article 396, 2021.
- Christian Values in Social Utopias. In: Acta PATRISTICA, Vol. 11, no. 23, Prešovská univerzita v Prešove. Pravoslávna bohoslovecká fakulta, 2020, ISSN 1338-3299, s. 194–210.
- Reflection of Contemporary Mass Culture in Fredric Jameson and Gilles Lipovetsky. In: Philosophica Critica, Vol. 5, no. 1, 2019, ISSN 1339-8970, s. 29–45.[38]
- Sociálny odkaz Kristovho učenia a biblické citáty vo vybraných sociálnych utópiách. In: BIBLIA A WSPÓŁCZESNOŚĆ, 2018, ISBN 978-83-63055-78-3. s. 214–235.[77]
- Stále aktuálny vizionár Antonio Gramsci. In: Studia Politica Slovaca. Vol. VIII., No. 1., 2015. Bratislava: Ústav politických vied SAV, 2015, ISSN 1337-8163, s. 93–105.
Rozhovory
Je autorem rozhovorů s významnými českými a slovenskými filozofy a společenskými vědci a umělci (Jan Keller, Michael Hauser, Richard Sťahel, Marek Hrubec, Rudolf Dupkala, Vladimír Manda, Ladislav Hohoš, Michal Macháček, Etela Farkašová, Jozef Leikert, Viktor Timura, Petr Kužel, Jozef Sipko, Cristian De Bravo Delorme, Ján Husár, Martina Lubyová, Jiří Vaněk, Anton Hykisch, Vincent Šabík, Alexander Halvoník, Ján Tazberík, Jozef Mikloško, Dalimír Hajko, Rafael Paulina Pina Bécquer, Jaroslav Rezník st., Miloš Jesenský, Radoslav Rochallyi, Milan Zelinka, Deana Horváthová-Jakubisková, Eduard Chmelár a jiné).[78][79][80]
Remove ads
Diskografie
Sólová alba
Lucas Perný & Miloslav Kollár
- Theatrum Mundi (Lucas Perný & Miloslav Kollár), album, 2014[82]
- Astral Gate (Lucas Perný & Miloslav Kollár), album, 2012[83]
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads