Ludlow (geologie)

Ludlow [ladlou] (někdy psáno také jako ludlov) je v geologii oddělení uvnitř silurského útvaru. Stejnojmenná epocha, ve které ludlowské oddělení vznikalo, trvala 4,4 miliony let. Začala před asi 427,4 miliony roky a končila přibližně před 423 miliony let. Ludlowu předcházela wenlocká epocha a za ním následovalo přídolí.

perioda / útvar	epocha / oddělení	počátek[1] v Ma B2k[pozn. 1]	odchylka počátku v ±Ma[1]	délka trvání v Ma
devon
silur	přídolí	423	2,3	3,8
	ludlow	427,4	0,5	4,4
	wenlock	433,4	0,8	6
	llandovery	443,8	1,5	10,4
ordovik

Pojmenování

Název pochází od města Ludlow v západní Anglii poblíže Birminghamu ve hrabství Shropshire.^[2] Do literatury jej uvedl roku 1833 skotský geolog a paleontolog Roderick Murchison.^[zdroj?]

Rozhraní

Ludlow začíná po wenlocku nezřetelnou hranicí danou výskytem graptolitů Neodiversograptus nilssoni nebo acritarchů druhu Leptobrachion longhopense. Světový stratotyp této hranice byl určen Mezinárodní komisí pro stratigrafii při IUGS a nachází se v opuštěném lomu „Pitch Coppice“ přibližně 4,5 km jihozápadně od Ludlowa na jižní straně silnice z Ludlowa do Wigmore.

Tabulka k mezinárodnímu stratotypu Požáry

Hranice s přídolím je jednoznačně určena prvním výskytem graptolitů druhu Monograptus parultimus. Mezinárodní stratotyp hranice ludlow – přídolí je v lomu Na požárech v Praze-Řeporyjích

Rozdělení

Oddělení Ludlow se dále dělí na dva stupně:

věk / stupeň	počátek[3] v Ma B2k[pozn. 1]	odchylka počátku v ±Ma[3]	délka trvání v Ma	vůdčí zkamenělina
ludford	425,6	0,9	2,6	Sactograptus leintwardinensis
gorst	427,4	0,5	1,8	Neodiversograptus nilssoni