Luitzen Egbertus Jan Brouwer

Luitzen Egbertus Jan „Bertus" Brouwer (27. února 1881 – 2. prosince 1966), často také uváděný jako L. E. J. Brouwer nebo Jan Brouwer, byl nizozemský matematik a filosof pracující zejména v oborech teorie množin, topologie a komplexní analýzy.^[1][2]

Luitzen Egbertus Jan Brouwer
Narození	27. února 1881 Overschie
Úmrtí	2. prosince 1966 (ve věku 85 let) Blaricum nebo Laren
Příčina úmrtí	silniční dopravní nehoda
Místo pohřbení	Woensberský hřbitov (52°16′51″ s. š., 5°14′54″ v. d.)
Alma mater	Amsterdamská univerzita
Povolání	matematik, filozof, topolog, vysokoškolský učitel a spisovatel
Zaměstnavatelé	Amsterdamská univerzita (1909–1912) Amsterdamská univerzita (1912–1913) Amsterdamská univerzita (1913–1919) Amsterdamská univerzita (1919–1951)
Ocenění	zahraniční člen Královské společnosti (1948) čestný doktor Univerzity v Cambridgi čestný doktor Univerzity v Oslu rytíř Řádu nizozemského lva
Příbuzní	Hendrik Albertus Brouwer (bratr)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brouwerova věta o pevném bodu patří k jeho známým výsledkům, stejně jako jeho práce v oblasti intuicionistického směru v logice a teorii množin.

Brouwer je zakladatelem intuicionismu, konstruktivistického směru ve filosofii matematiky, který tvrdí, že matematika je spíše kognitivní konstrukt než druh objektivní pravdy^[3]. Tento postoj vedl ke sporu s Davidem Hilbertem, v němž Brouwer polemizoval proti Hilbertovým formalistickým postojům. Brouwerovy myšlenky následně převzal jeho žák Arend Heyting a Hilbertův bývalý student Hermann Weyl. Kromě matematických prací vydal v roce 1905 Brouwer také krátký filozofický text Leven, Kunst, en Mystiek („Život, umění a mystika")^[4].

Životopis

Brouwer se narodil roku 1881 do holandské protestantské rodiny^[5].

V roce 1897 započal své studium matematiky a fyziky na Amsterdamské univerzitě. Tam poté roku 1904 obdržel svův magisterský titul, vydal svou první publikaci. ve které se věnoval rotacím ve čtyřrozměrném prostoru, a uzavřel sňatek s Lize de Holl. V roce 1907 získál doktorát, jeho disertační práce se nazývala Over de Grondslagen der Wiskunde, tj. „O základech matematiky." S touto prací započala Brouwerova snaha zrekonstruovat matematiku podle filosofie intuicionismu.^[3]

Mezi lety 1909 až 1913 se Brouwer převážně věnoval topologii. Naprostá většina jeho práce v této disciplíně pochází právě z tohoto období^[6]. Kvůli svým důležitým výsledkům je považován za jednoho ze spoluzakladatelů topologie^[3]. Mezi jeho nejvýznamnější příspěvky z tohoto období patří zejména věta o pevném bodu a věta o invarianci oblasti.^[3]

Kvůli rozepřím ohledně Mathematische Annalen, matematické publikace, kterou vedl David Hilbert, ve třícátých letech založil vlastní vědecký časopis, Compositio Mathematica^[7].

Roku 1935 vstoupil do místní politiky, když byl zvolen jako kandidát za Neutrale Partij (dosl. „Neutrální stranu") do obecní rady městečka Blaricum^[6].

Zemřel roku 1966, když ho před jeho domem srazil automobil^[3].