Luiz Felipe Scolari

brazilský fotbalový trenér From Wikipedia, the free encyclopedia

Luiz Felipe Scolari
Remove ads

Luiz Felipe Scolari (* 9. listopadu 1948, Passo Fundo, Brazílie) je brazilský fotbalový trenér.

Stručná fakta Osobní informace, Celé jméno ...
Remove ads

Hráčská kariéra

Jako hráč byl znám spíše jako nekompromisní obránce, než jako typický brazilský technik. Proto měl také přezdívku perna-de-pau (dřevák). Celou kariéru prožil doma v Brazílii, kde hrál v klubech Caxias, Juventude, Novo Hamburgo a Centro Sportivo Alagoano, se kterým získal svůj jediný titul jako hráč.

Trenérská kariéra

S trenérskou kariérou začínal tak, jak končil tu hráčskou – vítězstvím v mistrovství státu Alagoano. Po krátkých působeních u týmů Juventude, Grêmio Esportivo Brasil a v saúdskoarabském Al-Shabab přišlo první angažmá ve velkoklubu, když se v roce ujal mužstva Grêmio Porto Alegre, se kterým vyhrál Campeonato Gaúcho. Poté se na několik let přesunul opět na Arabský poloostrov, kde vedl kuvajtský klub Qadisiya SC, kuvajtskou reprezentaci a saúdskoarabské al-Ahli.

Poté se vrátil do Grêmia Porto Alegre, se kterým během tří let získal šest trofejí včetně Poháru osvoboditelů v roce 1995 a brazilský titul o rok později. Na konci roku 1997 přijal angažmá u japonského klubu Júbilo Iwata, kde však skončil po pouhých jedenácti zápasech a vrátil se opět do Brazílie, konkrétně do SE Palmeiras, se kterým vyhrál brazilský pohár a přidal i svůj druhý triumf v Copa Libertadores. Během působení u týmu Palmeiras byl vyhlášen nejlepším trenérem Jižní Ameriky.

Brazílie

Po jedné sezóně, po kterou trénoval Cruzeiro EC byl v červnu 2001, na posledních pět kvalifikačních zápasů na MS 2002 jmenován hlavním trenérem brazilské reprezentace. Navzdory porážce v prvním utkání proti Uruguayi se Scolarimu podařilo dovést tým na závěrečný turnaj. V základní skupině porazili Brazilci postupně Turecko (2:1), Čínu (4:0) a Kostariku (5:2) a postoupili z prvního místa do osmifinále proti Belgii, kterou porazili brankami Rivalda a Ronalda 2:0. Ve čtvrtfinále proti Anglii pomohla kanárkům chyba brankáře Seamana, který pustil za svá záda Ronaldinhův přímý kop ze 40 metrů, díky němuž se Brazilci dostali do vedení 2:1, které už nepustili a mohli si zopakovat zápas s Tureckem, které v semifinále porazili Ronaldovým bodlem 1:0. Ve finále proti Německu úřadoval opět Ronaldo, který svým sedmým a osmým gólem na turnaji vystřílel nejen korunu pro krále střelců, ale pro Brazílii také pátý titul mistrů světa. Na konci roku 2002 Scolari rezignoval na funkci trenéra národního týmu.

V roce 2012 opět převzal brazilský národní tým. Vyhrál s ním Konfederační pohár FIFA 2013, který předchází světovému šampionátu. Mužstvo vedl i na domácím Mistrovství světa 2014 v Brazílii.[1] V semifinále proti Německu byl u historického brazilského debaklu 1:7.[2] Ani v zápase o bronz proti Nizozemsku nenastal obrat k lepšímu (tým prohrál 0:3) a Brazilci tak obsadili konečné čtvrté místo a zůstali bez medaile.[3] I přes vysoké porážky v posledních dvou zápasech na šampionátu si chtěl udržet trenérskou funkci u Selecaa (brazilského národního týmu), ale nakonec rezignoval.[4]

Portugalsko

V roce 2003 převzal reprezentaci Portugalska, které se chystalo na pořádání EURA 2004. Na úvod základní skupiny sice Scolariho svěřenci podlehli Řecku (1:2), poté však porazili Rusko (2:0) a Španělsko (1:0) a postoupili z prvního místa do vyřazovací části, v ní porazili Anglii 2:2 (6:5 pen) a Nizozemsko 2:1. Ve finále podlehli Portugalci překvapení turnaje z Řecka a získali stříbrné medaile. Scolari vedl tým i na MS 2006, kde Portugalci došli až do semifinále, ve kterém podlehli Francii Zidanovým gólem 1:0. V zápase o bronz prohráli s domácím Německem a Felipao tak na třetí cenný kov v řadě nedosáhl. Na následujícím EURU 2008 vypadli se stejným soupeřem ve čtvrtfinále, což byl poslední Scolariho zápas na lavičce Portugalska.

Chelsea

1. července 2008 převzal londýnskou Chelsea FC.[5] Stal se tak prvním trenérem mistrů světa, který usedl na lavičku klubu působícího v Premier league. 9. února byl Scolari odvolán[6] a na lavičce klubu majitele Romana Abramoviče tak nepůsobil ani jednu celou sezonu.

Další štace

Po angažmá v Chelsea přijal nabídku trénovat uzbecký PFK Bunjodkor, kde se setkal se svým bývalým svěřencem z reprezentace Rivaldem. V Uzbekistánu skončil v květnu 2010[7] a o dva týdny později převzal mužstvo SE Palmeiras.

Remove ads

Úspěchy

Hráčské

  • 1× vítěz Campeonato Alagoano (1981)

Trenérské

  • CS Alagoano
    • 1× vítěz Campeonato Alagoano (1982)
  • Qadisiya SC
    • 1× Emir Cup (1989)
  • Kuvajt
  • Criciúma EC
    • 1× Copa do Brasil (1991)
  • Grêmio
  • SE Palmeiras
  • Brazílie
  • Portugalsko

Reference

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads