švédský spisovatel, filmový režisér a scenárista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Karl Fredrik Lukas Moodysson (* 17. ledna1969Lund, Švédsko) je švédský filmař, autor románů a povídek. Poprvé se prosadil jako ambiciózní básník v 80. letech 20. století a svůj velký domácí i mezinárodní průlom zaznamenal v roce 1998 režií romantického filmu Láska je láska. Od té doby režíroval řadu filmů různých žánrů a s různými ohlasy publika a také pokračoval v psaní poezie a prózy. V listopadu 2003 zařadil britský deník The Guardian Moodyssona na 11. místo ve svém seznamu čtyřiceti nejlepších světových režisérů a jeho režijní styl popsal jako „srdečný a nekompromisní“.[1]
Stipendium Kurta Linderse (1998) Zlatohlávek za nejlepší režii (1998) Zlatohlávek za nejlepší scénář (1998) Zlatohlávek za nejlepší režii (2002) Zlatohlávek za nejlepší scénář (2002) Výroční cena AČFK (2025)
Lukas Moodysson se narodil v jihošvédském Lundu a vyrostl v nedalekém Åkarp v kraji Skåne jako vyděděnec, který se vyjadřoval prostřednictvím poezie. Ve svých 23 letech napsal pět básnických sbírek a román vydaný nakladatelstvím Wahlström & Widstrand.[2] Rozhodl se přejít k filmu, aby vytvářel díla, která byla méně introvertní a mohla by se líbit širšímu publiku než poezie. Po studiích na tehdy jediné švédské filmové škole Dramatiska Institutet ve Stockholmu režíroval tři krátké filmy, než přešel k celovečerním hraným filmům.[3]
Remove ads
Filmová tvorba
Moodyssonův režijní průlom přišel s filmem Fucking Åmål (česky Láska je láska).[2] Klasický milostný příběh, natočený ve vysoce naturalistickém, téměř dokumentárním stylu, se odehrává v malém a nudném švédském městě Åmål a sleduje dvě dívky, které se do sebe poněkud neohrabaně zamilují. Film zaznamenal značný úspěch u švédské veřejnosti i filmové kritiky. Získal čtyři ceny Guldbagge (Zlatohlávek), včetně ceny za nejlepší film, nejlepší herečky (společně pro dvě dívky Rebecku Liljeberg a Alexandru Dahlström), nejlepší režii a nejlepší scénář. Ve Švédsku se ze snímku stal hit.
Jeho další film z roku 2000 Společně (Tillsammans) sledoval peripetie společného života v komuně na stockholmském předměstí v 70. letech 20. století. Dobovou atmosféru navodil prostřednictvím rozsáhlého používání tehdejších švédských proggových a popových písní, včetně hitu skupiny ABBA „SOS“.[2]
Na tyto dva vesele optimistické filmy navázal Moodysson v roce 2002 brutálním Lilja (Lilya 4-ever),[2] zařazeným v následujícím roce do mnoha žebříčků americké filmové kritiky. Převážně ruskojazyčný film sleduje dívku žijící v blíže nespecifikované zemi bývalého Sovětského svazu (natáčení probíhalo v Estonsku) poté, co ji opustila matka, odešla ze školy, byla donucena k prostituci a poté unesena do sexuálního otroctví. Moodysson uvedl, že by film nemohl natočit bez svého silného křesťanského přesvědčení. Časté náboženské fantazie, které Lilja má, jsou jedinými citlivými okamžiky v bezútěšném světě, který Moodysson představuje. V době uvedení filmu kritik Dave Kehr z The New York Times prohlásil Moodyssona za „nejoceňovanějšího švédského filmaře od dob Ingmara Bergmana“.[4]
Jeho film z roku 2004, kontroverzní Rána v srdci (Ett hål i mitt hjärta) má spíše experimentální než tradiční narativ. Podle autorových slov byl záměrně vytvořen tak, aby publikum odrazoval. Do mlhavé zápletky o dvou pornografech, kteří natáčejí své nejnovější video ve špinavém bytě s pornohvězdičkou toužící po pozornosti, zatímco syn jednoho z nich zůstává většinu času zalezlý ve svém pokoji, se mísí časté vřískavé zvuky, detailní záběry na ženské genitálie i další šokující prvky. Film získal ve Švédsku zvláštní certifikát za šokující záběry a od drtivé většiny kritiků se dočkal příšerných recenzí.
Na tento počin navázal Moodysson v roce 2006 dalším, ještě experimentálnějším filmem Container, k němuž namluvila průvodní slovo herečka Jena Malone. Jediným zvukem ve filmu je vyprávění proudu vědomí, které s vizuálním obsahem souvisí jen volně.
Nový směr nabrala Moodyssonova práce s filmem Mamut (Mammut), který měl premiéru 23. ledna 2009. Na rozdíl od předchozích dvou počinů jde o výpravný film a autorův první anglofonní počin, pojednávající o úspěšném newyorském páru, jejich dceři a její filipínské chůvě.[2]
Následující film z roku 2013 My jsme nejlepší! (Vi är bäst!) je založený na komiksu Aldrig Godnatt, který vytvořila režisérova manželka Coco Moodysson, a vrací se k tématům a stylu snímků Láska je láska and Společně. Jeho děj se odehrává v roce 1982 a sleduje osudy tří dospívajících dívek v punkové kapele.
Všechny Moodyssonovy celovečerní filmy produkovala nebo koprodukovala firma Memfis Film, malá švédská produkční společnost se sídlem ve Stockholmu. Její generální ředitel a producent Lars Jönsson se snaží navazovat dlouhodobé spolupráce s režiséry a podporovat i méně komerčně zaměřené projekty, jako byly Moodyssonovy Rána v srdci či Container.[5]
V roce 2019 měl premiéru 12dílný televizní seriál Gösta, Moodyssonův první vstup do televizní tvorby a první dramatický seriál HBO objednaný ze Skandinávie.[6]
V roce 2023 byl do kin uveden film Společně 99 (Tillsammans 99), Moodyssonovo pokračování dřívějšího Společně. Odehrává se v roce 1999 a sleduje Görana a Klase při zakládání nové komuny. Většina účinkujících se do filmu vrátila, s výjimkou dětí, Michaela Nyqvista (zemřel v roce 2017) a Oly Rapaceho, jehož role Lasseho byla přeobsazena s hercem Jonasem Karlssonem.[7][8]
Remove ads
Osobní život
Moodysson je otevřený zastánce levicové a feministické politiky a hluboce oddaný křesťan.[2] Žije v Malmö se svou ženou, umělkyní Coco Moodysson. Mají spolu tři děti.[9]
Filmografie
Není-li uvedeno jinak, podílel se Moodysson na následujících dílech jako scenárista i režisér:
Det var en mörk och stormig natt – 1995, krátký film
Lukas Moodyson na Letní filmové škole 2025En uppgörelse i den undre världen – 1996, krátký film
