Lunar Reconnaissance Orbiter

Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) je sonda, kterou americká agentura NASA vyslala v rámci programu Lunar Precursor Robotic Program na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Start se konal 18. června 2009^[1] a družici do kosmu vynesla raketa Atlas V. LRO je první misí splňující Vizi vesmírného průzkumu (Vision for Space Exploration) deklarovanou americkým prezidentem Georgem W. Bushem v roce 2004.

Tento článek se zabývá probíhající vesmírnou misí.

Lunar Reconnaissance Orbiter
COSPAR	2009-031A
Start	18. června 2009 21:32:00 UTC
Kosmodrom	Kennedyho vesmírné středisko Startovací komplex 41
Nosná raketa	Atlas V
Typ oběžné dráhy	polární dráha
Stav objektu	Na oběžné dráze Měsíce
Zánik	Zánik
Zánik	ne
Provozovatel	NASA
Výrobce	NASA
Druh	měsíční sonda
Mateřské těleso	Měsíc
Hmotnost	1846 kg
Délka	2,62 m
Šířka	2,74 m
Výška	3,86 m
Parametry dráhy
Apoapsida	107 km
Periapsida	73 km
Excentricita dráhy	0,009 4
Přístroje
Nese přístroje	Cosmic Ray Telescope for the Effects of Radiation, Diviner Lunar Radiometer Experiment, Lyman-Alpha Mapping Project, Lunar Exploration Neutron Detector, Lunar Orbiter Laser Altimeter, Lunar Reconnaissance Orbiter Camera a Mini-RF
Oficiální web	Oficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Záměrem mise je podporovat tuto vizi. Úkolem LRO je mapovat povrch Měsíce a hledat možná místa pro přistání lidské posádky – návrat lidí na Měsíc. Předběžná podoba byla dokončena v únoru 2006 a kritický design byl dokončen v listopadu 2006.

V srpnu 2014 rozhodla NASA o prodloužení mise sondy.^[2]

Charakteristika

Hlavní úkoly mise:

• Globální topografie Měsíce
• Charakteristika vesmírné radiace na orbitě Měsíce
• Polární regiony včetně možných zásob vodního ledu a doby osvětlení
• Mapování při vysokém rozlišení (max 0,5 m), které pomůže v budoucnu vybrat místa pro pilotované přistání

Vývoj probíhal v laboratoři NASA, Goddardově kosmickém středisku. LRO krouží kolem Měsíce po polární dráze a délka hlavní mise měla původně čint jeden rok. Po ukončení hlavní mise měla LRO sloužit jako komunikační družice pro jiné pozemní mise na Měsíci, např. pozemní sondy nebo rovery podobné MER.

Přestože sonda je americká a její start provedla NASA, řídící středisko v Arizonské státní univerzitě má pod kontrolou nejen kameru, ale i interpretaci snímků, a je pod kontrolou mnoha akademických skupin,^[3] z nichž některé sídlí mimo spojené státy a nejsou financované americkou vládou (například Německé středisko pro letectví a kosmonautiku).^[4] Proto jsou fotografie z roku 2009, na kterých jsou vidět přistávací místa misí Apollo, části měsíčních modulů a vědeckých přístrojů zanechaných na povrchu Měsíce, dokonce i vyšlapané cestičky mezi nimi,^[5] používány jako důkaz přistání člověka na Měsíci a k vyvracení konspiračních teorií o přistání Apolla na Měsíci.

Popis sondy

Vědecké vybavení sondy

Sonda nese soubor šesti vědeckých přístrojů a jeden technologický experiment:

• CRaTER – prvotní cíl CRaTERu je charakterizovat globální lunární radiační prostředí a jeho biologické dopady.
• DLRE – měří termální emise měsíčního povrchu
• LAMP – pozoruje povrch měsíce v ultrafialovém pásmu, pátrat po zdrojích ledu.
• LEND – měření, vytváření map, detekce možné podpovrchové zásoby vody.
• LOLA – poskytuje přesný globální lunární topografický model a souřadnicovou síť, která bude sloužit k jeho pochopení.
• LROC – Lunar Reconnaissance Orbiter Camera
• Mini-RF – má demonstrovat nové lehké SAR a komunikační technologie, lokalizuje potenciální vodní led.

Mapování povrchu Měsíce ve vysokém rozlišení umožní spatřit některé větší kusy vybavení, které zde zůstaly od poslední výpravy na Měsíc.

Galerie

• Snímky z mise Lunar Reconnaissance Orbiter
• 
  1. snímek LRO (30. června 2009)
• 
  místo přistání Apolla 11
• 
  místo přistání Apolla 12 a Surveyoru 3
• 
  místo přistání Apolla 14
• 
  místo přistání Apolla 15
• 
  místo přistání Apolla 16
• 
  místo přistání Apolla 17
• 
  místo přistání Apolla 17
• 
  místo přistání Surveyoru 1
• 
  snímek sondy LADEE letící nad povrchem

• Měsíc
• 
  přivrácená strana
• 
  odvrácená strana
• 
  severní pól
• 
  jižní pól

Kráter Tycho s centrálně ležícími vrcholy