Lymfatická soustava

Lymfatická soustava (mízní soustava) je jednosměrná soustava lidského těla, vedoucí z mezibuněčných prostorů do krve lymfatickými (mízními) cévami. Větší mízní cévy se označují jako mízovody (např. hrudní mízovod – kde ústí míza do žil). Věda, která zkoumá lymfatickou soustavu, se nazývá lymfologie.

Lymfatická soustava
Obrázek zobrazující lymfatickou soustavu. Shora dolů: mandle, žláza brzlíku, slezina, mízní uzliny, mízní cévy
MeSH	D008208

Funkce

• odvod tkáňového moku z tkání ve formě lymfy
• odvod tuků ve formě kapének do horní duté žíly
• obranný mechanismus – mízní uzliny
• odvádí z těla produkty metabolismu (škodlivé, nepotřebné látky)
• vede do krve živiny
• míza se podílí na stálosti vnitřního prostředí (tzv. homeostáze)

Lymfatické orgány

• slezina – největší lymfatický orgán v těle
• mízní uzlina – malé orgány vmezeřené do lymfatických cév, zejména imunitní funkce
• mandle – tvoří tzv. Waldeyrův mízní okruh, bojují proti infekci v jednom z přirozených vstupů do těla - hltanu.
  • krční mandle (tonsilla palatina), též patrová mandle
  • nosní mandle (tonsilla pharyngea)
  • jazyková mandle (tonsilla lingualis)
  • trubicová mandle (tonsilla tubaria)
• brzlík – ke stáří je nahrazován tukem, hlavní funkce v dětství (imunokompetence T-lymfocytů).
• kostní dřeň – vznik leukocytů a dalších elementů imunitního systému (zejm. granulocyty a monocyty)
• apendix – významná součást tzv. MALT (mucosa asociated lymphatic tissue – slizniční lymfatická tkáň) systému. Pro velký objem lymfatické tkáně bývá nazýván tonsilla abdominalis, tedy břišní mandle.

Zajímavost

Přestože se dlouhodobě mělo za to, že lymfatické cévy nevedou k mozku, bylo roku 2015 objeveno u myší spojení s CNS.^[1]