Lysohlávka česká

Lysohlávka česká (Psilocybe bohemica Šebek ex Šebek) je drobná houba z čeledi límcovkovitých. Byla popsána z lokality v Čechách v 80. letech 20. století českým mykologem Svatoplukem Šebkem. Podobně jako některé další evropské lysohlávky (lysohlávka tajemná – Psilocybe arcana, lysohlávka moravská – Psilocybe moravica, lysohlávka modrající – Psilocybe cyanescens aj.) obsahuje psychoaktivní látky psilocybin a psilocin. Dle molekulární analýzy publikované v roce 2010 (Borovička et al.)^[1] je P. bohemica (Šebek, 1983) identický druh s P. arcana (Borovička et Hlaváček, 2001), P. moravica (Borovička, 2003) a P. serbica (Moser et Horak, 1968).

Je navrženo začlenění celého obsahu tohoto článku a článku Lysohlávka moravská do článku Lysohlávka srbská.

---

Lysohlávka česká
Lysohlávka česká (Psilocybe serbica var. bohemica)
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída	stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád	lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď	límcovkovité (Strophariaceae)
Rod	lysohlávka (Psilocybe)
Binomické jméno
Psilocybe bohemica (Šebek ex Šebek, 1983)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma

• Stropharia coprinifacies Rolland ss. Herink
• Psilocybe coprinifacies (Rolland) Pouzar
• Psilocybe mairei Singer ss. Kubička et alli, pp., non Singer

Popis

• Klobouk má obvykle 2–5 cm v průměru, v mládí je tupě kuželovitý, později až sklenutý či téměř plochý, často s hrbolem a se slabě rýhovaným okrajem. Barvy je za vlhka někdy špinavě hnědé (bez oranžových tónů), nejčastěji však karamelově hnědé, vysycháním přechází do špinavě bílé (světlá mléčná káva). Při poranění a ve stáří modrozelená.
• Lupeny jsou přirostlé a obvykle krátce sbíhavé, nejdříve světle šedé či světle šedohnědé, později okrově hnědé se světlejším ostřím, nejsou čokoládově hnědé.
• Třeň je 4,5–10 cm dlouhý, 0,2–0,7 cm silný, relativně tenký, válcovitý, lysý, lehce žíhaný (s nepatrnými zbytky vela). Na bázi obvykle nebývá výrazně ztlustlý, s hustými rhizomorfami prorůstajícími do substrátu. Po otlačení modrající.
• Podboubí bílé, tvoří rhizomorfy cca 1mm silné

• 
  Mladé plodnice
• 
  Vysušením zbělalé plodnice se známkami modrání

Výskyt

Roste v srpnu až prosinci (vzácně i později), většinou ve skupinách, na rozkládajících se větvičkách a opadu podél lesních cest a v kopřivách, v několika málo případech i uprostřed lesa. Prostředí pro podhoubí jsou spadlé větve listnatých dřevin. Upřednostňuje ruderální půdy. Oproti lysohlávce tajemné je velmi vzácná, v ČR je asi 20 ověřených lokalit.^[zdroj?]

Účinné látky

Podrobnější informace naleznete v článku Psilocybin.

Psychoaktivní houba, obsahuje psilocybin a psilocin. Halucinogenní účinky se jeví jako potenciálně perspektivní v psychodiagnostice a snad i v psychoterapii. Nutné je ale varovat před požitím těchto hub bez lékařského doporučení, neboť jde o látky rizikové (účinky jsou podobné LSD). V dnešní době je často pro své psychoaktivní účinky užívána jako halucinogenní droga. Většinou se konzumuje syrová nebo sušená.

Možné záměny

Mezi houbami, které na první pohled mohou vypadat podobně jsou:

• Jedovatá čepičatka jehličnanová,^[2] která navíc často roste na stejných místech.
• Jedovatá sametovka vrásčitá
• Opeňka měnlivá
• Špička obecná
• Třepenitky (svazčitá, cihlová, maková)
• Helmovka (různé druhy, např. pařezová.
• Křehutka (různé druhy)
• Pavučinec hnědý
• Jiné druhy lysohlávek (modrající, lesní, azurově modrající)