Mírov

Mírov (německy Mürau) je obec ležící v jižní části okresu Šumperk, asi 4 km SZ od Mohelnice. Žije zde 353^[1] obyvatel. Mírov se nečlení na části, ale má tři katastrální území: Mírov, Míroveček a Mírovský Grunt. Dominantou obce je středověký hrad, v němž je umístěna věznice Mírov se zvýšenou ostrahou.

Mírov
Mírovský hrad uprostřed obce
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Mohelnice
Obec s rozšířenou působností	Mohelnice (správní obvod)
Okres	Šumperk
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°47′53″ s. š., 16°50′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	353 (2025)[1]
Rozloha	13,57 km²[2]
Nadmořská výška	395 m n. m.
PSČ	789 01
Počet domů	118 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Mírov 47 789 01 Zábřeh [e-mail]
Starosta	Lubomír Pejchal
Oficiální web: www.obecmirov.cz
Mírov
Další údaje
Kód obce	569381
Kód části obce	95524
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Mír vzniklého jako domácká podoba některého jména obsahujícího -mir- (Miroslav, Bolemir atd.), která se přiklonila k obecnému mír. Význam místního jména byl "Mírův majetek". Německé jméno vzniklo z českého.^[4]

Historie

Poté, co olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku založil v roce 1256 hrad Mírov, se okolní řídké osídlení rozrostlo a nabylo na významu. Časem zde vzniklo městečko a sídlo správy severních oblastí olomoucké diecéze. Mimo jiné se zde konaly též církevní soudy a při nich zde bylo zřízeno i malé vězení.

Postupem času vojenský význam hradu upadal, za husitských válek ještě odolal pokusu husitů o dobytí, ale za třicetileté války jej vypálili císařští vojáci při vyhánění švédské posádky (nutno dodat, že hrad Švédové nedobyli ztečí, ale vyhladověním). Zároveň s tím bylo vypáleno a vydrancováno i městečko, které upadlo na úroveň průměrné vesnice.

S úpadkem vojenské funkce byl hrad čím dál více používán jako církevní vězení – karcer, od roku 1772 to byla jeho hlavní funkce. V současné době je to známá věznice, v níž jsou vězněni nejnebezpečnější zločinci. Za protektorátu a komunistické diktatury zde byli vězněni političtí vězni, z nichž řada zemřela v důsledku krutého zacházení a odpírání lékařské péče. V roce 2000 z Mírova uprchl Jiří Kajínek

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Mohelnice.^[5]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mírově.

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:^[6]

• Bývalý hrad s areálem – původně hrad založený kolem poloviny 13. století, v letech 1679–1684 přestavěný na barokní pevnost, po roce 1856 upraven na věznici; k areálu patří dále:
  • budovy předhradí – komplex budov na půdoryse U z doby barokní přestavby hradu, s dalšími úpravami po roce 1855
  • kostel sv. Markéty – barokní stavba z poslední třetiny 17. století, podle projektu G. P. Tencally
  • hradby s bastiony, mostem a torzem vstupní brány
• Soubor božích muk:
  • boží muka u čp. 25 – renesanční boží muka z roku 1601
  • boží muka u cesty na Křemačov – pilířová boží muka z 1. poloviny 19. století
  • boží muka u silnice z Řepové (naproti hřbitovu) – renesanční sloupková boží muka z roku 1564
  • boží muka nad čp. 30 (Míroveček) – barokní sloupková boží muka z roku 1708
• Sousoší Piety (jižní svah pod hradem) – dílo českého sochaře 19. století E. Maxe z roku 1867
• Sloup Nejsvětější Trojice (za obcí směrem na Krchleby) – sousoší z konce 18. století, podstavec z roku 1847
• Socha sv. Jana Nepomuckého (před obcí u silnice z Řepové) – barokní sochařská práce z roku 1776
• Pomník obětem nacismu (v parčíku proti vstupu do hradu) – dílo sochaře Ladislava Beneše
• Památník obětem fašismu (bývalý vězeňský hřbitov) – realizace sochaře Jiřího Jílka z roku 1967

Osobnosti

• Vladimír Scheufler (1922–1995), český etnograf a hudební skladatel