Giovanni Pietro Tencalla

Giovanni Pietro Tencalla (17. listopadu 1629, Bissone, nyní kanton Ticino – 6. března 1702, tamtéž) byl italsko-švýcarský architekt, v českých zemích známý především svým působením na Moravě ve službách olomouckých biskupů.

Giovanni Pietro Tencalla
Narození	17. listopadu 1629 Bissone, nyní kanton Ticino, Švýcarsko
Úmrtí	6. března 1702 (ve věku 72 let) Bissone
Povolání	architekt
Rodiče	Giovanni Giacomo Tencalla
Rod	Tencalla
Příbuzní	Carpoforo Tencalla (bratr)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

V letech 1656 až 1692 působil jako císařský stavitel ve Vídni. Po smrti Filiberta Lucchese se stal jeho nástupcem ve funkci dvorního stavitele.

Dílo

Giovanni Pietro Tencalla pracoval nejdříve jako pravá ruka dvorního stavitele Filiberta Lucchese. K jeho nejdůležitějším pracím patří nástavba leopoldinského traktu vídeňského Hofburgu v letech 1672–1681, poničeného požárem. V letech 1685–1687 vypracoval pro císařského vrchního podkoního Filipa Zikmunda z Ditrichštejna plány pro stavbu dnešního Lobkovického paláce ve Vídni, který náleží k nejstarším vídeňským palácovým stavbám; po zničení v roce 1683 byla podle Tencallových plánů obnovena budova Theresiana (1687–1693). Také palác Esterházyů na vídeňské Wallnerstraße byl pravděpodobně postaven podle jeho plánů, pozbyl však své původní barokní podoby v průběhu 18. a 19. století.

Realizace na Moravě

Tencalla působil velmi intenzivně i na Moravě. Rozsáhlé zakázky dostával od olomouckých biskupů, pro něž vystavěl četné významné stavby, např.:

• Olomouc a okolí:
  • arcibiskupský palác – postaven v raně barokním stylu v letech 1664–1674
  • kostel sv. Michala – v letech 1676–1703 zbarokizován původní kostel (spolu s Domenicem Martinellim)
  • klášter Hradisko u Olomouce – barokní přestavba v letech 1661–1750 (společně s Domenicem Martinellim)
  • bazilika Navštívení Panny Marie (Svatý Kopeček) – postavena v letech 1669–1679
• Kroměříž:
  • architektonická podoba Květné zahrady
  • Lichtenštejnský seminář
  • barokní přestavba zámku (společně s Filibertem Lucchese)
  • Židovská radnice v Kroměříži
• Holešov:
  • zámek v Holešově – dokončení barokní přestavby po smrti Filiberta Lucchese († 1666)
  • pravděpodobně též dokončení přestavby farního kostela
• Brno:
  • kostel Nanebevzetí P. Marie v Brně-Zábrdovicích (Židenicích) – postaven v letech 1661–1668
  • zámek v Brněnských Ivanovicích – postaven v letech 1682–1686
• Vyškov:
  • zámek – přestavěn v letech 1665–1682
  • kostel Nanebevzetí Panny Marie – v letech 1773–1789 barokizace gotické lodi
• Chropyně – zámek, přestavěný v letech 1701–1703
• Velehradský klášter – barokizace klášterní baziliky (1684–1689)
• Mírov – kostel svaté Markéty na hradě Mírově
• Příbor – piaristická kolej
• Stará Voda – poutní kostel sv. Jakuba Většího sv. Anny
• Prostějov – barokní lodžie Staré radnice
• Lipník nad Bečvou – barokní kaple sv. Josefa Kalasánského v klášterním kostele sv. Františka Serafinského
• Hvězdlice – dvoukřídlý jednopatrový barokní zámek vybudován v roce 1712
• Valtice - barokní úpravy zámku koncem 17. století^[1]

• 
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Brno-Zábrdovice)
• 
  Vyškov (zámek)
• 
  Arcibiskupský palác v Olomouci
• 
  Kostel svatého Michala (Olomouc)
• 
  Bazilika Navštívení Panny Marie (Svatý Kopeček)
• 
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vyškov) – interiér
• 
  Klášter Hradisko
• 
  Květná zahrada v Kroměříži
• 
  Židovská radnice v Kroměříži
• 
  Lichtenštejnský seminář v Kroměříži
• 
  Barokní lodžie Staré radnice v Prostějově (pravděpodobně)
• 
  poutní kostel sv. Jakuba Většího a sv. Anny