Müstair

Müstair (německy zastarale Münster) je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Engiadina Bassa/Val Müstair. Nachází se ve stejnojmenném údolí, asi 45 kilometrů severovýchodně od Svatého Mořice v nadmořské výšce 1273 metrů. Má přibližně 750 obyvatel.

Müstair
Panorama obce
znak
Poloha
Souřadnice	46°37′ s. š., 10°27′ v. d.
Nadmořská výška	1273 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Graubünden
Okres	Engiadina Bassa/Val Müstair
Obec	Val Müstair
Müstair Müstair, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	77,73 km²
Počet obyvatel	769 (31.12.2008)
Hustota zalidnění	9,9 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.cdvm.ch
PSČ	7537
Označení vozidel	GR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

K 1. lednu 2009 se na základě výsledku referenda Müstair sloučil s dalšími okolními obcemi (např. Santa Maria Val Müstair, Tschierv, Valchava) do nové obce Val Müstair.

Geografie

Vesnice s protaženým osídlením podél hlavní cesty je nejníže položenou a největší osadou v údolí Val Müstair a nejvýchodněji položenou vesnicí ve Švýcarsku. Přes hranici leží dále v údolí jihotyrolská vesnice Taufers im Münstertal. Součástí obce je exkláva Val Mora, která je odvodňována do jezera Lago di Livigno. Nejznámější památkou obce je benediktinský klášter svatého Jana (Claustra Son Jon), zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO.

Historie

Pohled na centrum obce s klášterem

Údolí Val Müstair, Müstair vzadu vlevo (1954)

Historie obce sahá až do raného středověku. První zmínka pochází z 9. století jako monasterium Tuberis.^[1] V roce 1367 se obec připojila ke Gotteshausbundu. Roku 1499 byl Müstair zpustošen rakouskými vojáky.^[1]

Na rozdíl od ostatních údolních obcí nebyla v Müstairu zavedena reformovaná víra. Obec byla opět zpustošena během nepokojů v Graubündenu v první polovině 17. století. V roce 1696 převzali pastorační péči v obci kapucíni a v roce 1709 byl postaven kapucínský hospic. V roce 1728 prodal biskup z Churu údolí Rakouskému arcivévodství; v roce 1762 však bylo odkoupeno zpět. V roce 1854 se Müstair stal samostatnou obcí a tento status si udržel až do roku 2008. Od 70. let 20. století se v pohraniční obci usídlily různé obchodní a průmyslové podniky, díky Švýcarskému národnímu parku se zde rozvinul i šetrný turistický ruch.^[1]

Až do roku 1943, kdy bylo v kantonu Graubünden v souvislosti s uznáním rétorománštiny jakožto národního jazyka přejmenováno několik obcí, zněl oficiální název Münster (GR).^[1]

Východně od obce se nachází zřícenina hradu Balcun At.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok	1835	1850	1900	1950	2000	2007
Počet obyvatel	513	475	599	776	745	764

Jazyky

V obci se stále mluví primárně rétorománským dialektem jauer. V roce 1990 uvedlo znalost rétorománštiny 88 % a o 10 let později 86 % obyvatel. V roce 1880 ji považovalo za mateřský jazyk 87 %, v roce 1910 88 % a v roce 1941 89 % místních obyvatel. Od roku 1970 však roste německy mluvící menšina, zatímco počet obyvatel hovořících rétorománsky stagnuje. Vývoj v posledních desetiletích ukazuje následující tabulka:

Jazyky v Müstairu
Jazyk	Sčítání lidu 1980		Sčítání lidu 1990		Sčítání lidu 2000
	Počet	Podíl	Počet	Podíl	Počet	Podíl
Němčina	123	17,40 %	160	21,28 %	184	24,70 %
Rétorománština	574	81,19 %	578	76,86 %	543	72,89 %
Italština	8	1,13 %	10	1,33 %	4	0,54 %
Počet obyvatel	707	100 %	752	100 %	745	100 %

Zajímavosti

Klášter svatého Jana

Na katastru obce na nachází vrchol Piz Chavalatsch, který je nejvýchodnějším bodem Švýcarska.

Podrobnější informace naleznete v článku Klášter svatého Jana (Müstair).

Müstair je proslulý zejména svým Klášterem svatého Jana, založeným již v 8. století a od roku 1983 zapsaným na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.