Tschierv

Tschierv (německy a do roku 1943 oficiálně Cierfs) je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Engiadina Bassa/Val Müstair. Nachází se ve stejnojmenném údolí, asi 40 kilometrů severovýchodně od Svatého Mořice v nadmořské výšce 1660 metrů. Má necelých 200 obyvatel.

Tschierv
Pohled na centrum obce
znak
Poloha
Souřadnice	46°37′39″ s. š., 10°19′58″ v. d.
Nadmořská výška	1660 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Graubünden
Okres	Engiadina Bassa/Val Müstair
Obec	Val Müstair
Tschierv Tschierv, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	42,59 km²
Počet obyvatel	167 (31.12.2008)
Hustota zalidnění	3,9 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.cdvm.ch
PSČ	7532
Označení vozidel	GR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

K 1. lednu 2009 se na základě výsledku referenda Tschierv sloučil s dalšími okolními obcemi (např. Müstair, Valchava) do nové obce Val Müstair.

Geografie

Tradiční architektura v obci

Obec je nejvýše položenou údolní obcí v údolí Val Müstair (německy Münstertal) a leží východně od průsmyku Ofenpass. Osady Aintasom-Tschierv (1693 m), Plaz (1660 m) a Orasom-Tschierv (1643 m) leží přímo na silnici vedoucí z průsmyku Ofenpass do údolí. Na jižním svahu nad ním leží nejstarší část obce, Chasuras (1691 m). Západně od průsmyku leží část obce Tschierv, která však není téměř obydlena. Nejvyšším bodem této části obce je Piz d’Aint (2968 m) v oblasti na jihu a Piz Tavü (3168 m) v oblasti na sever od průjezdní silnice. K Tschierv patří také údolí Val Nüglia. To je součástí Švýcarského národního parku.

Z celkové rozlohy obce téměř 43 km² je 1 969 ha (46 %) hornatých a 1 143 ha (27 %) zalesněných.

Historie

Letecký pohled na údolí Val Müstair, Tschierv dole uprostřed (1954)

První zmínka o obci pochází z roku 1432 jako Zirff. Artefakty z doba halštatské byly nalezeny v jeskyni poblíž Cuvel zoppà. V pozdním středověku se pozemek zastavěl klášterem Müstair. Ve 14. a 15. století se v průsmyku Ofenpass a u Buffalory těžilo značné množství železné rudy.^[1]

První kaple byla vysvěcena v roce 1471 po řadě sporů mezi klášterem v Müstairu a fojty z Matsch. Tschierv původně patřil k Müstairu, od konce 15. století k Santa Marii. Reformace byla zavedena kolem roku 1530. V letech 1654–1817 tvořil Tschierv vlastní farnost, od té doby se Tschierv dělí o faráře s Fulderou a Lü.^[1]

V roce 1762 se Münstertal vykoupil ze všech rakouských práv. Jako samostatná obec byl Tschierv ustanoven v roce 1854. Tschierv se vyznačoval zemědělstvím, zhruba od roku 1960 je zde provozován cestovní ruch s důrazem na udržitelnost. V roce 1976 byla oblast Minschuns vybavena lyžařskými vleky. V roce 2005 pracovalo v Tschierv 78 % pracujících ve třetím sektoru hospodářství.^[1]

Obyvatelstvo

Kostel v Tschierv

Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok	1835	1850	1900	1930	1941	1950	2000	2007
Počet obyvatel	155	145	146	126	160	165	154	172

Jazyky

Tschierv je jednou z obcí, kde se doposud ve velké většině mluví rétorománským dialektem jauer. V obci však již od 19. století existuje i německy mluvící menšina. Zhruba od roku 1980 podíl rétorománštiny klesá v její prospěch. V roce 1880 používalo rétorománštinu jako hlavní jazyk 81,8 %, v roce 1910 93 %, v roce 1941 92 % a v roce 1970 88 % obyvatel. V roce 1990 se tímto jazykem dorozumělo 92 % a v roce 2000 stejných 92 % místních obyvatel. Vývoj v posledních desetiletích je uveden v následující tabulce:

Jazyky v Tschierv
Jazyk	Sčítání lidu 1980		Sčítání lidu 1990		Sčítání lidu 2000
	Počet	Podíl	Počet	Podíl	Počet	Podíl
Němčina	6	4,48 %	18	12,24 %	29	18,83 %
Rétorománština	128	95,52 %	125	85,03 %	119	80,27 %
Počet obyvatel	707	100 %	752	100 %	745	100 %

Doprava

Tschierv leží na hlavní silnici č. 28, spojující Davos, Dolní Engadin a italské údolí Vintschgau. Napojení na síť veřejné dopravy zajišťují autobusy Postauto.