Malajské povstání
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Malajské povstání, anglicky Malayan Emergency, známé také jako protibritská národní osvobozenecká válka (1948–1960), byla partyzánská válka vedená v Britském Malajsku mezi komunistickými bojovníky za nezávislost z řad Malajské národní osvobozenecké armády (MNLA) a britskými vojenskými silami a Commonwealthem. Komunisté bojovali, aby získali nezávislost Malajska na Britském impériu a zavedli socialistickou ekonomiku, zatímco síly Commonwealthu bojovaly proti komunismu a chránily britské ekonomické a koloniální zájmy.[1][2] Konflikt MNLA názývala „Anti–British National Liberation War“[3] (protibritská národní osvobozenecká válka) ale Britové jako „výjimečný stav“, (emergency) protože v Londýně sídlící pojistitelé by v případě občanských válek nevypláceli.[4]
17. června 1948 vyhlásila Británie po útocích na plantáže v Malajsku výjimečný stav,[5] což byly odvetné útoky za zabití levicových aktivistů. Vůdce Malajské komunistické strany (MCP) Chin Peng a jeho spojenci uprchli do džungle a vytvořili MNLA, aby vedli válku za národní osvobození proti britské koloniální nadvládě. Mnoho bojovníků MNLA bylo veterány malajské lidové protijaponské armády (MPAJA), komunistické partyzánské armády, která byla dříve vycvičena, vyzbrojena a financovaná Brity k boji proti Japonsku během druhé světové války.[6] Komunisté získali podporu velkého počtu civilistů, především těch z čínské komunity.[7]
Po zřízení řady základen v džungli začala MNLA útočit na britskou koloniální policii a vojenská zařízení. Doly, plantáže a vlaky byly napadány MNLA, aby Malajsko získalo nezávislost bankrotem britské okupace. Britové se pokusili vyhladovět MNLA pomocí taktiky spálené země prostřednictvím přidělování potravin, zabíjení dobytka a leteckého postřiku herbicidem Agent Orange.[pozn. 1] Britské pokusy porazit komunisty zahrnovaly mimosoudní zabíjení neozbrojených vesničanů v rozporu s Ženevskými konvencemi.[13] Nechvalně známým příkladem je masakr v Batang Kali, který britský tisk označil za „britský Mỹ Lai“.[pozn. 2] Briggsův plán násilně přemístil 400 000 až jeden milion civilistů do koncentračních táborů, které Britové označovali jako „nové vesnice“.[18][19][20] Mnoho domorodých komunit Orang Asli se internace také dotkla, protože Britové věřili, že podporují komunisty.[21][22]
Přestože byl výjimečný stav v roce 1960 ukončen, komunistický vůdce Chin Peng v roce 1967 obnovil povstání proti malajské vládě. Tato další fáze povstání trvala až do roku 1989.
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads