Marek Čulen

Marek Čulen (8. března 1887 Brodské^[1][2] – 26. prosince 1957^[1][2] Brodské^[2]) byl československý politik a poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa, v 50. letech pověřenec zemědělství.

Marek Čulen
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1925 – 1929
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci: 1945 – 1946
Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci: 1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci: 1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1948 – 1957
Pověřenec zemědělství
Ve funkci: 1951 – 1953
Předchůdce	Michal Falťan
Nástupce	Štefan Gažík
Stranická příslušnost
Členství	ČSSD KSČ KSČ (leninovci) KSČ
Narození	8. března 1887 Brodské Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	26. prosince 1957 (ve věku 70 let) Brodské Československo Československo
Profese	politik
Ocenění	Řád Vlastenecké války 1. třídy Řád republiky
Commons	Marek Čulen
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Pocházel z chudé rolnické rodiny. Před první světovou válkou dvakrát dlouhodobě pobýval za prací v USA. Odjel tam roku 1906 a v Chicagu se angažoval v dělnických spolcích.^[1]

V lednu 1921 patřil mezi hlavní aktéry sjezdu sociálně demokratické levice v Ľubochni a Ružomberku, kde krystalizovala budoucí komunistická strana na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Na ustavujícím sjezdu KSČ pak byl zvolen náhradníkem ÚV KSČ. V letech 1922–1923 byl krajským tajemníkem strany v Bratislavě. Pak z této funkce odešel a byl obvodním důvěrníkem v rodném Brodském. Téhož roku po vzniku takzvané Rolnické internacionály se stal hlavním organizátorem komunistů mezi malorolníky. Během frakčních sporů v 1. polovině 20. let uvnitř KSČ představoval levicové křídlo, které roku 1924 kritizovalo coby centristickou politiku funkcionářů jako byl Bohumír Šmeral.^[3][4]

V parlamentních volbách v roce 1925 se stal poslancem Národního shromáždění.^[5] V roce 1929 ale v souvislosti s frakčním bojem uvnitř KSČ (nástup skupiny mladých, radikálních komunistů, takzvaní Karlínští kluci, kteří do vedení KSČ doprovázeli Klementa Gottwalda) ze strany odešel (byl vyloučen) a v červnu 1929 se stal členem nového poslaneckého klubu nazvaného Komunistická strana Československa (leninovci).^[6][7][4] Profesí byl podle údajů z roku 1925 malorolníkem v Brodském.^[8]

Již roku 1932 se do komunistické strany vrátil a byl navrácen i na post předsedy Svazu malorolníků a domkářů. Během druhé světové války působil v zahraničním byru KSČ v Moskvě (KSČ ho do sovětského exilu vyslala roku 1939, byl členem předsednictva Všeslovanského výboru^[1]). V září 1944 přiletěl na Slovensko, kde se zapojil do akcí domácího odboje v rámci Slovenského národního povstání.^[9][4]

Po osvobození byl v březnu 1945 kooptován do Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. V letech 1950–1955 byl členem předsednictva ÚV KSS. IX. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Roku 1955 a 1957 získal Řád republiky.^[10] Zastával i četné další funkce. V únoru 1948 se stal předsedou Jednotného zväzu slovenských roľníkov. Funkci si podržel do roku 1952.^[10] V letech 1951–1953 zasedal v slovenském Sboru pověřenců jako pověřenec zemědělství.^[4][11]

V srpnu 1945 byl delegáty národních výborů zvolen za poslance Slovenské národní rady. Zasedal zde do roku 1946.^[12] V letech 1945–1946 byl i poslancem československého Prozatímního Národního shromáždění a v letech 1946–1948 Ústavodárného Národního shromáždění. V letech 1948–1957 zasedal v Národním shromáždění. Po jeho smrti jej v poslaneckém křesle nahradil Michal Chudík.^[5][13]

K roku 1954 se profesně uvádí jako předseda JZD v obci Brodské.^[14] Zemřel v prosinci 1957 po těžké a dlouhé nemoci.^[1]