Marie Kazimíra d’Arquien

Marie Kazimíra Louise de La Grange d'Arquien (polsky Maria Kazimiera; 28. červen 1641, Nevers – 30. leden 1716, Blois),^[2] známá pod zdrobnělinou Marysieńka („Maruška“), byla francouzská šlechtična a královna (1674–1696) Polsko-litevského soustátí.

Marie Kazimíra d’Arquien
Polská královna a velkokněžna litevská
Marie Kazimíra, obraz Jana Triciuse (1676)
Doba vlády	1674–1696
Korunovace	2. únor 1676
Narození	28. červen 1641 Nevers, Neverské hrabství (dnes Francie)
Úmrtí	30. leden 1716 Blois, Francouzské království
Pohřbena	Wawel
Předchůdce	Eleonora Marie Josefa Habsburská
Nástupce	Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová
Manželé	Jan Zamoyski Jan III. Sobieski
Potomci	Jakub Ludvík Sobieski, Maria Teresa Sobieská, Tereza Kunhuta Sobieská, Alexandr Benedikt Sobieský, Konstanty Władysław Sobieski, Teresa Teofila Sobieská, Adelajda Ludwika Sobieská a Jan Sobieski
Otec	Henri de la Grange d'Arquien
Matka	Françoise de la Châtre
Příbuzní	Anna Ludwik de La Grange d'Arquien, Louise Marie de La Grange d'Arquien a Maria Anna de La Grange d'Arquien (sourozenci) Marie Karolína Sobieská, Marie Klementina Sobieska[1] a Marie Kazimíra Sobieská (vnoučata)
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Marie přišla do Polska už v pěti letech jako dvorní dáma Ludoviky Marie Gonzagové, polské královny italsko-francouzského původu. U dvora se seznámila s Janem Sobieským, jenž se tam vyskytoval od roku 1656. Jejím manželem se však v roce 1658 stal Jan „Sobiepan“ Zamoyski. Zamoyski zemřel v roce 1665; 14. července téhož roku se ovdovělá Marie vdala za Sobieského.

Oficiální jezdecký portrét královny Marie (70. léta 17. stol.)

V roce 1674 byl Jan Sobieski zvolen polským králem, na což měla vliv i jeho žena. Jako královna Marie Kazimíra podporovala navrhovanou polsko-francouzskou alianci a pokoušela se pro svou rodinu získat privilegia od francouzského krále Ludvíka XIV.

Královský pár je dnes známý svými milostnými dopisy vydanými dlouho po jejich smrti, z nichž většina byla napsaná mezi lety 1665 a 1683, kdy je rozdělovaly buď vojenská tažení Jana III. nebo královniny cesty do Paříže. Tyto dopisy dovolují nahlédnout jak do pocitů zamilovaného páru, tak odrážejí problémy, jimž tehdy čelili. Zároveň se v nichž řeší běžné přízemní záležitosti týkající se dvora a králova každodenní rozhodnutí, která se svou ženou často konzultoval.^[3] Jan III. svou ženu v těchto dopisech nazýval zdrobněle „Maruška“, pod kteroužto něžnou přezdívkou byla známa i na veřejnosti.

Jan Sobieski zemřel v roce 1696. Marie Kazimíra navždy Polsko opustila o 3 roky později a odjela do Říma, kde žila až do roku 1713, udržujíc tam přátelské styky s papeži. Posléze se vrátila do rodné Francie, nebylo ji však králem dovoleno přijít ke dvoru, takže dožila v městě Blois, kde zemřela ve věku 74 let. Její tělo bylo následujícího roku přeneseno do Varšavy a roku 1733 nakonec do Krakova, kde spočívá dodnes.

Rodina

S Janem Zamoyským měli 4 děti, všechny však zemřely krátce po narození:

• Ludvika Marie (1659)
• syn (1660)
• Kateřina Barbara (1660–1662)
• dcera (1664)

S Janem Sobieským pak měli celkem 13 dětí:

• Jakub Ludvík (1667–1737) ⚭ 1691 Hedvika Alžběta Amálie Sobieská (1673–1722)
• dcery - dvojčata (1669)
• Tereza Teofila (1670)
• Adelaida Ludvika (1672–1677)
• Marie Tereza (1673–1675)
• dcera (1674)
• Tereza Kunegunda (1676–1730) ⚭ 1695 bavorský kurfiřt Maxmilián II. Emanuel (1662–1726)
• Alexandr Benedikt (1677–1714); zemřel svobodný a bezdětný
• dcera (1678)
• Konstantin Vladislav (1680–1726) ⚭ 1708 Marie Jozefa Wessel (1685–1761)
• Jan (1682–1685)
• dcera (1694)

Jen čtyři z jejich potomků se však dožili dospělosti: Jakub (později pretendent polského trůnu), Alexandr, Konstantin a Tereza Kunegunda (později manželka bavorského kurfiřta a matka římskoněmeckého vzdorocísaře Karla VII.).

Galerie

• 
  Marie Kazimíra Zamojská (~1660)
• 
  Marie Kazimíra s dětmi
• 
  Jan III. s rodinou
• 
  Královnin Čínský palác