Marie Vobecká

Marie Vobecká, křtěná Marie Helena Josefa, rozená Nováková (11. září 1889 Ústí nad Labem^[1] – 11. července 1947 Ústí nad Labem) byla česká politička, meziválečná poslankyně Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa. Zemřela před komunistickým převzetím moci v roce 1948.

Marie Vobecká
Poslankyně Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1925 – 1929
Předsedkyně Okresní správní komise v Ústí nad Labem
Ve funkci: 21. června 1945 – květen 1946
Předsedkyně ONV v Ústí nad Labem
Ve funkci: květen 1946 – únor 1947
Stranická příslušnost
Členství	KSČ
Narození	11. září 1889 Ústí nad Labem Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. července 1947 (ve věku 57 let) Ústí nad Labem Československo Československo
Místo pohřbení	Ústí nad Labem-Střekov
Choť	František Vobecký, umělecký truhlář
Profese	květinářka
Náboženství	bez vyznání
Commons	Marie Vobecká
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a rodina

Marie Vobecká kolem roku 1910

Narodila se v Ústí nad Labem v rodině ševce Adolfa Nováka (sociálního demokrata) a Marie rozené Vildomcové z Loun. Jejím strýcem byl sociálně demokratický senátor a stranický tajemník Antonín Novák.

Protože v Ústí v té době české školy nebyly, navštěvovala německou obecnou školu a tři třídy měšťanky, poté se vyučila květinářkou.^[2] Působila v Dělnické tělovýchovné jednotě.^[3]

Vdala se za uměleckého truhláře Františka Vobeckého, který mj. vyrobil nábytek pro movité ústecké rodiny (např. pro rodinu Weinmannovu).^[2]

Vobečtí byli veřejně aktivní. Roku 1920 uspořádala Marie pro chudé ústecké děti bezplatný tábor u řeky Střely a v době krize vznikla za pomoci Vobeckých Okresní péče o mládež.^[3]

Politické působení

Již v roce 1921 vstoupila do nově vzniklé KSČ. V parlamentních volbách v roce 1925 získala poslanecké křeslo v Národním shromáždění.^[4]

Vobečtí byli antifašisté a Marie po nástupu nacismu v Německu organizovala pomoc pro německé emigranty. Už s březnu 1939 byla proto zatčena, ale po šesti týdnech věznění na Pankráci byla propuštěna.^[3]

Byla součástí antifašistické organizace Vzájemnost, kterou gestapo odkrylo a dne 21. ledna 1941 zatklo všechny její členy, včetně Vobecké. Gestapu se sice podařilo prokázat jen to, že pořádali sbírky pro nezaměstnané a antifašisty, přesto byla Marie v dubnu 1941 byla v Drážďanech odsouzena ke třem a půl rokům vězení. Vězněna byla ve Cvikově a Waldheimu. Jako nevyléčitelně nemocná (trpěla tuberkulózou a srdečními obtížemi) byla propuštěna v listopadu 1943 do domácího ošetřování, v Ústí nad Labem pak žila u nevlastní matky. Tehdy již byla vdovou.^[3][2]

Po válce byla pro okres Ústí nad Labem jmenována předsedkyní Okresní správní komise (OSK). Nesouhlasila s tzv. divokým odsunem Němců a snažila se zabránit přehmatům proti německým antifašistům. Protestovala také proti rabování ze strany sovětských vojáků a žádala o možnost provádět interrupce ženám z Ústecka znásilněným vojáky Rudé armády, což Ministerstvo vnitra odmítalo.^[3][2]

Po volbách v květnu 1946 získala KSČ v okresu rozhodující většinu hlasů a dvacet křesel v ONV a Vobecká pokračovala jako jeho předsedkyně. V únoru 1947 musela ze zdravotních důvodů odstoupit z funkce.^[2]

Pobývala ještě v lázních v Poděbradech. Zemřela v červenci 1947, tedy ještě před převzetím moci komunisty v roce 1948. Je pochována na hřbitově na Střekově.^[2]