11. červenec

11. červenec je 192. den roku podle gregoriánského kalendáře (193. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 173 dní. Svátek má Olga.

<<	červenec					>>
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
	1	2	3	4	5	6
7	8	9	10	11	12	13
14	15	16	17	18	19	20
21	22	23	24	25	26	27
28	29	30	31
2025

Události

Česko

• 1412 – Tři mladí tovaryši - Martin Křidélko, Jan Hudec ze Slaného a Stašek Polák - byli v popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Sám král Václav IV. jim kladl za vinu, že bouřili proti prodeji odpustků vyhlášenému papežem Janem XXIII. O propuštění mladíků jednal na radnici mistr Jan Hus, avšak marně. Po tomto incidentu se ještě zhoršily vztahy mezi Husem a Václavem IV.
• 1619 – Nad českým Jimramovem prolétlo podle kroniky „ohnivé mlýnské kolo“, patrně kulový blesk.
• 1809 – V bitvě u Znojma porazila francouzská armáda armádu Rakouského císařství.
• 1951 – Národní shromáždění schválilo zákon č. 65/1951 Sb., o ochraně státních hranic, který svěřil ochranu státní hranice do působnosti pohraniční stráže.
• 1955 – V Gottwaldových sadech v Chebu vztyčili pomník Jana Hány Na stráži míru. Toto sousoší bylo po r. 2000 načas umístěno na vrchu Dyleň (940 metrů) v Českém lese
• 1960 – Poslanci Národního shromáždění schválili socialistickou ústavu a přijali nový název Československá socialistická republika. Současně podstatně změnili státní znak zcela proti pravidlům heraldiky.
• 2002 – Novým předsedou Poslanecké sněmovny se stal sociální demokrat Lubomír Zaorálek.
• 2017 – Česká tenistka Karolína Plíšková se stala světovou tenisovou jedničkou, kterou byla pouhých 8 týdnů.

Svět

• 0138 – Po smrti Hadriána se stal římským císařem Antoninus Pius.
• 0472 – Poté, co byl západořímský císař Anthemius obléhán v Římě svými vlastními generály, byl zajat v Bazilice svatého Petra a popraven
• 0813 – Byzantský císař Michael I. Rangabe byl donucen abdikovat a předal vládu Leonovi V. a stal se mnichem pod jménem Athanasius
• 0911 – V Saint-Clair-sur-Epte podepsali smlouvu Karel III. Francouzský a Rollo z Normandie, díky které se Vikingové mohli usazovat na území Normandie. Jako protislužbu poté nesměli proti Frankům podnikat své nájezdy.
• 1156 – Obléhání Shirakawa-den v Japonsku
• 1174 – Třináctiletý Balduin IV. Jeruzalémský se stal králem Jeruzaléma. Raimond III. z Tripolisu byl jeho regent a Vilém z Tyru jeho kancléř
• 1244 – Tatarské hordy rabují Jeruzalém, vyvražďují křesťany a vyhánějí ven z města Židy.
• 1302 – U belgického města Kortrijk v provincii Západní Flandry zvítězilo převážně pěší, polními zátarasy chráněné vojsko vzbouřených flanderských měst vedených Bruggami nad rytířským vojskem francouzského krále Filipa IV. v takzvané "bitvě ostruh". Filip IV. nucen uznat nezávislost Flander.
• 1346 – Český král Karel IV. zvolen králem Svaté říše římské.
• 1376 – Anglický "Good Parliament" se schází v Londýně
• 1405 – Námořní výprava s největším počtem lodí na světě vyplula z čínského přístavu Liou-jia. Páteří celého uskupení jsou tzv. lodě pokladů. Každá z nich má na délku 152 metrů a na šířku 16 metrů. Jako vojenská ochrana je doprovází další desítky plavidel, takže nakonec vyplouvá z přístavu Liou-jia (v dnešní čínské provincii Tiang-su) dvě stě osm lodí současně! Flotě, která se vydává na objevování světa, velí Čeng Che
• 1533 – Jindřich VIII. je vyloučen z katolické církve papežem Klementem VII.
• 1708 – Války o dědictví španělské: proběhla bitva u Oudenaarde. Vévoda z Marlborough spolu s Evženem Savojským v ní připravili drtivou porážku francouzské armádě vedené vévodou burgundským a vévodou z Vendôme.
• 1776 – James Cook vyplouvá na svou třetí cestu kolem světa, Jeho úkolem bylo najít cestu z Tichého oceánu do severního Atlantiku kolem Aljašky.
• 1895 – Vůbec první automobilový závod z Paříže do Bordeaux o délce 1 178 km ujel vítěz za 48 hodin a 48 minut.
• 1914 – Legendární hráč baseballu Babe Ruth hraje v Clevelandu svůj první zápas v MLB za tým Chicago White Sox.
• 1921 – Mongolsko získalo nezávislost na Číně.
• 1932 – Americký president Herbert Hoover přiznává, že prohibice nefunguje, přimlouvá se za státem organizovaný prodej alkoholu.
• 1943 – Masakr Poláků ve Volyni ukrajinskými nacionalisty
• 1945 – Sověti souhlasí s předáním Západního Berlína Spojencům.
• 1955 – Kongres Spojených států amerických odsouhlasil, že na každé bankovce bude nápis "In God We Trust" (Věříme v Boha).
• 1979 – Skylab, první americká orbitální kosmická stanice, dopadla na Zemi. (Byla vypuštěna 14. května 1973).
• 1987 – Počet lidí na Zemi překročil hranici 5 miliard. Za pětimiliardtého obyvatele planety byl prohlášen Matej Gašpar, narozený v Záhřebu.
• 1995 – Srebrenický masakr.
• 2006 – Ukončena podpora Microsoft Windows 98 (vydaných 25. června 1998).
• 2010 – Španělé se v Jihoafrické republice poprvé stali mistry světa ve fotbale.

Narození

Česko

Olga Havlová (* 1933)

Jiří Krampol (* 1938)

• 1771 – Antonín Butz z Rollsbergu, olomoucký kanovník a prelát († 31. prosince 1843)
• 1782 – Josef Dlask, rychtář a písmák († 1853)
• 1807 – Josef Tichatschek, operní pěvec († 18. ledna 1886)
• 1817 – Bohuslava Rajská, vlastenka, pedagožka, básnířka a spisovatelka († 2. května 1852)
• 1821 – Johann Maresch, rakouský a český podnikatel a politik německé národnosti († 1914)
• 1822 – Alois Oliva, velkoobchodník a mecenáš († 21. prosince 1899)
• 1843 – Jan Pleva, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady († 23. března 1929)
• 1846 – Adalbert Johanny, moravskoostravský starosta († 20. prosince 1919)
• 1864 – Josef Braun, spisovatel († 28. června 1891)
• 1888 – Jindřich Vojáček, právník a hudební skladatel (padl mezi 7. až 10. květnem 1945 při Pražském povstání)
• 1891
  • Zdeněk Fierlinger, sociálně-demokratický a později komunistický funkcionář († 2. května 1976)
  • Vladimír Silovský, grafik († 26. dubna 1974)
• 1895 – Suzanne Marwille, herečka a scenáristka († 14. ledna 1962)
• 1903 – Vladimír Šacha, spisovatel († 6. července 1986)
• 1911 – Marie Glázrová, herečka († 19. února 2000)
• 1913 – Zdeněk Galuška, spisovatel, vypravěč a malíř († 13. února 1999)
• 1918
  • Miloslav Bělonožník, skokan na lyžích († 12. ledna 2010)
  • Václav Vacek, houslista a hudební pedagog († 1992)
• 1920 – Dana Medřická, herečka († 21. ledna 1983)
• 1921 – Vojtěch Lukaštík, československý voják a příslušník výsadku Intransitive († 8. ledna 1943)
• 1923
  • František Belfín, hudební skladatel a dirigent († 25. února 1997)
  • František Havránek, trenér československé fotbalové reprezentace († 26. března 2011)
  • Ludmila Dvořáková, operní pěvkyně – sopranistka († 30. července 2015)
• 1925 – Božena Portová, zpěvačka a spoluzakladatelka Sester Allanových
• 1927 – Miloslav Stibor, fotograf († 7. března 2011)
• 1928 – Sinaj Adler, rabín († 11. července 2020)
• 1930 – Blažena Holišová, herečka († 7. dubna 2011)
• 1931 – Hugo Demartini, sochař († 15. září 2010)
• 1933 – Olga Havlová, první manželka Václava Havla († 27. ledna 1996)
• 1934 – Jan Petr Velkoborský, překladatel z finštiny a angličtiny († 30. listopadu 2012)
• 1936 – Hana Doskočilová, spisovatelka († 7. února 2019)
• 1938
  • Jiří Krampol, herec († 26. července 2025)
  • Petr Herrmann, filmový a divadelní herec
• 1940 – Miloslav Zavadil, česko-rakouský tanečník, herec, choreograf († 17. září 2007)
• 1951 – Lenka Machoninová, herečka
• 1960 – Vladimír Darjanin, režizér, generální ředitel České filharmonie
• 1996 – Dominik Feri, politik

Svět

Giorgio Armani (* 1934)

Caroline Wozniacká (* 1990)

• 1165 – Albrecht III. z Bogenu, hrabě z Bogenu († 20. prosince 1197)
• 1274 – Robert I. Skotský, skotský král († 7. června 1329)
• 1561 – Luis de Góngora y Argote, španělský básník, dramatik a kněz († 1627)
• 1662 – Maxmilián II. Emanuel, vévoda a kurfiřt bavorský († 1726)
• 1722 – Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský, německý šlechtic a princ († 21. června 1782)
• 1723 – Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská, bádenská markraběnka a amatérská umělkyně († 8. dubna 1783)
• 1732 – Jérôme Lalande, francouzský astronom a spisovatel († 1807)
• 1734 – Josef Kohout, hudební skladatel a loutnista českého původu († 12. května 1777)
• 1750 – Elizabeth Armistead, britská kurtizána († 8. července 1842)
• 1657 – Fridrich I. Pruský, braniborský kurfiřt a první pruský král († 1713)
• 1767 – John Quincy Adams, šestý prezident USA († 1848)
• 1810 – Auguste Bussière, francouzský literární kritik († 11. května 1891)
• 1834 – James McNeill Whistler, britský malíř a grafik († 17. července 1904)
• 1838
  • John Wanamaker, americký podnikatel a politik († 12. prosince 1922)
  • Štefan Dávid, slovenský filolog a pedagog († 10. února 1928)
• 1842 – Alfréd z Lichtenštejna, česko-rakouský šlechtic († 8. října 1907)
• 1846 – Léon Bloy, francouzský katolický spisovatel, esejista, autor pamfletů a básník († 1917)
• 1854 – Harold Peto, anglický zahradní architekt († 16. dubna 1933)
• 1857 – David Prain, skotský botanik († 1944)
• 1864 – Petar Danov, bulharský mystik a duchovní učitel († 27. prosince 1944)
• 1871 – Velimir Vukićević, předseda vlády Království Srbů, Chorvatů a Slovinců († 27. listopadu 1930)
• 1873 – Jindřich Fürst, malíř († 27. ledna 1943)
• 1880 – Reveriano Soutullo, španělský hudební skladatel († 29. října 1932)
• 1881 – Luigi Motta, italský spisovatel († 18. prosince 1955)
• 1882 – Leonard Nelson, německý matematik a profesor filosofie († 29. října 1927)
• 1883 – Walter Pach, historik umění, publicista († 27. listopadu 1958)
• 1888 – Carl Schmitt, německý právní a politický teoretik († 7. dubna 1985)
• 1893 – Tancred Ibsen, norský důstojník, pilot, filmový režisér a scenárista († 4. prosince 1978)
• 1896 – Ludwik Fleck, polský lékař a mikrobiolog († 5. července 1961)
• 1903 – Viljam Genrichovič Fišer, Rudolf Abel, ruský špión († 15. listopadu 1971)
• 1912 – Sergiu Celibidache, rumunský dirigent a hudební skladatel († 14. srpna 1996)
• 1915 – Yul Brynner, rusko-americký divadelní a filmový herec († 10. října 1985)
• 1916
  • Alexandr Michajlovič Prochorov, sovětský fyzik († 8. ledna 2002)
  • Gough Whitlam, premiér Austrálie
• 1919 – Benjamin Tamuz, izraelský spisovatel, novinář, umělecký kritik, malíř a sochař († 19. července 1989)
• 1920
  • Richard Dell, novozélandský zoolog († 6. března 2002)
  • Zecharia Sitchin, izraelský novinář a záhadolog († 9. října 2010)
• 1923 – Richard Pipes, americký historik († 17. května 2018)
• 1924 – Peter Sever, slovenský spisovatel († 22. července 2004)
• 1930 – Harold Bloom, americký literární teoretik († 14. října 2019)
• 1934 – Giorgio Armani, italský módní návrhář
• 1941 – Henry Lowther, britský trumpetista
• 1943 – Howard Gardner, americký vývojový psycholog
• 1945 – András Arató, maďarský elektroinženýr a model, který se proslavil jako meme
• 1946
  • John Lawton, anglický rockový a bluesový zpěvák († 29. června 2021)
  • Uladzimir Njakljajev, běloruský básník a spisovatel a politik
  • Jack Wrangler, americký pornoherec a režizér († 7. dubna 2009)
• 1947 – Jaroslav Pollák, slovenský fotbalista, československý reprezentant († 26. června 2020)
• 1948 – Hector Zazou, francouzský hudební skladatel a producent († 8. září 2008)
• 1950 – Lawrence DeLucas, americký vědec a astronaut
• 1955 – Sergej Babinov, sovětský hokejový reprezentant
• 1956
  • Amitav Ghosh, bengálský spisovatel
  • Sela Ward, americká herečka
• 1957 – Peter Murphy, britský hudebník
• 1958
  • Ferejdún Abbásí Davání, íránský jaderný fyzik († 13. června 2025)
  • Hugo Sánchez, mexický fotbalový trenér a bývalý fotbalista
• 1959
  • Suzanne Vega, americká folková písničkářka
  • Tobias Moretti, rakouský herec
  • Richie Sambora, kytarista rockové skupiny Bon Jovi
• 1963 – Al MacInnis, kanadský lední hokejista
• 1964 – Craig Charles, britský herec
• 1967 – Jeff Corwin, americký moderátor naučných pořadů o přírodě
• 1970 – Justin Chambers, americký herec a mužský model
• 1971 – Leisha Hailey, americká herečka (Láska je Láska) a hudebnice (Uh Huh Her)
• 1974 – André Ooijer, nizozemský fotbalista
• 1981 – Martin Ďurica, slovenský fotbalista
• 1984 – Morné Steyn, jihoafrický ragbista
• 1985 – Jonathan Sexton, irský ragbista
• 1989 – Martin Kližan, slovenský tenista
• 1990 – Caroline Wozniacká, dánská tenistka

Úmrtí

Česko

Josef Kajetán Tyl († 1856)

• 1341 – Markéta Lucemburská, bavorská vévodkyně, nejstarší dcera Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny (* 8. července 1313)
• 1362 – Anna Svídnická, česká královna a římská císařovna, třetí manželka římského císaře a českého krále Karla IV. (* 1339)
• 1451 – Barbora Cellská, římská císařovna, uherská a česká královna jako manželka Zikmunda Lucemburského, (* 1390–1395)
• 1492 – Hynek z Poděbrad, syn krále Jiřího z Poděbrad (18. května 1452)
• 1778 – Joseph Stepling, český astronom (* 1716)
• 1856 – Josef Kajetán Tyl, český dramatik a spisovatel (* 4. února 1808)
• 1894 – Josef Fischer, lékař a český národní buditel (* 16. dubna 1815)
• 1931 – Stanislav Rolínek, český sochař (* 9. února 1902)
• 1948 – Viktorin Vojtěch, profesor fotochemie a vědecké fotografie (* 16. července 1879)
• 1950 – Alois Kunz, československý politik německé národnosti (* 14. srpna 1877)
• 1955 – Ida Münzbergová, česká malířka (* 19. února 1876)
• 1957 – Bedřich Šupčík, sportovní gymnasta, první československý olympijský vítěz (* 22. října 1898)
• 1961 – Kamill Resler, český právník a bibliofil (* 23. prosince 1893)
• 1963 – František Bednář, český evangelický teolog a historik (* 10. července 1884)
• 1966 – Josef Kotas, komunistický politik, starosta Ostravy (* 12. září 1891)
• 1970 – Jiřina Skupová, česká loutkoherečka (* 2. února 1895)
• 1973 – Albína Honzáková, představitelka českého ženského hnutí (* 7. dubna 1877)
• 1978 – Ladislav Menzel, filosof (* 13. června 1929)
• 1985 – Timoteus Pokora, český sinolog (* 26. června 1928)
• 1988 – Ludmila Pecháčková, česká subreta, tanečnice, žurnalistka a spisovatelka (* 3. února 1906)
• 1991 – Felix Zbořil, voják a politický vězeň komunistického režimu (* 9. ledna 1916)
• 1996 – Oldřich Laštůvka, malíř (* 16. prosince 1913)
• 2005 – Igor Němec, český bohemista (* 12. června 1924)
• 2009 – Josef Olejník, český katolický kněz, hudebník, pedagog a skladatel (* 1. července 1914)
• 2011
  • Hynek Hlasivec, český stavbař, mostař (* 29. ledna 1926)
  • Jaroslav Jiřík, český hokejista (* 10. prosince 1939)
  • Vendelín Macho, vědec, chemik, vynálezce a politik (* 20. října 1931)
• 2012 – Petr Štěpánek, český matematik, vysokoškolský pedagog a poslanec (* 24. ledna 1943)
• 2015 – Ota Petřina, kytarista, skladatel, textař, zpěvák a kapelník (* 4. června 1949)

Svět

George Gershwin († 1937)

Pär Lagerkvist († 1974)

Laurence Olivier († 1989)

Shelley Duvallová († 2024)

• 0969 – Olga, kněžna Kyjevské Rusi, pravoslavná svatá (* ?)
• 1174 – Amaruy I., hrabě z Jaffy a Askalonu a jeruzalémský král (* 1136)
• 1183 – Ota I. Bavorský, bavorský falckrabě a vévoda (* 1117)
• 1302 – Robert II. z Artois, hrabě z Artois (* 1250)
• 1355 – Fridrich I. Athénský, vévoda z Randazza, Athén, Neopatrie a hrabě z Malty
• 1382 – Mikuláš Oresme, francouzský scholastický učenec, teolog a biskup (* před 1330)
• 1593 – Giuseppe Arcimboldo, italský malíř (* 1526 nebo 1527)
• 1599 – Motočika Čósokabe, japonský daimjó období Sengoku (* 1538)
• 1766 – Alžběta Parmská, španělská královna jako manželka Filipa V. (* 1692)
• 1768 – José de Nebra, španělský hudební skladatel (* 1702)
• 1793 – Jacques Cathelineau, francouzský roajalistický generál období Velké francouzské revoluce (* 1759)
• 1844 – Jevgenij Abramovič Baratynskij, ruský básník (* 1800)
• 1847 – Georg Lankensperger, německý vynálezce (* 1779)
• 1905 – Muhammad Abdo, egyptský islámský teolog, reformátor a publicista (* 1849)
• 1909 – Simon Newcomb, kanadsko-americký matematik a astronom (* 1835)
• 1917 – Charles Horton Peck, americký mykolog (* 30. března 1833)
• 1918 – Hugo Henneberg, rakouský fotograf (* 27. července 1863)
• 1920 – Evženie z Montija, manželka francouzského císaře Napoleona III. (* 1920)
• 1930 – Andon Zako Çajupi, albánský spisovatel (* 27. března 1866)
• 1931 – Giovanni Boldini, italský malíř (* 31. prosince 1842)
• 1937 – George Gershwin, americký skladatel (* 1898)
• 1941 – Arthur John Evans, britský archeolog, objevitel mínojské civilizace (* 1851)
• 1948
  • John Anderson, americký olympijský vítěz v hodu diskem (* 4. července 1907)
  • Franz Weidenreich, německý anatom a antropolog (* 7. června 1873)
• 1964 – Maurice Thorez, vůdce francouzské komunistické strany (* 28. dubna 1900)
• 1966 – Delmore Schwartz, americký básník (* 8. prosince 1913)
• 1970
  • Clinton Rossiter, americký historik a politolog (* 18. září 1917)
  • Agustín Muñoz Grandes, španělský generál, předseda španělské vlády (* 27. ledna 1896)
• 1971
  • Pedro Rodríguez de la Vega, mexický automobilový závodník (* 18. ledna 1940)
  • John Wood Campbell jr., americký spisovatel sci-fi (* 1910)
• 1972 – Jevgenij Babič, sovětský hokejista (* 7. ledna 1921)
• 1974 – Pär Lagerkvist, švédský básník, dramatik, romanopisec a autor povídek a esejí, nositel Nobelovy ceny za literaturu (* 1891)
• 1977 – Jicchak Danciger, izraelský sochař (* 26. června 1916)
• 1982
  • Andrej Plávka, slovenský prozaik a básník (* 1907)
  • Meša Selimović, srbský a bosenský spisovatel (* 26. dubna 1910)
• 1983 – Ross Macdonald, americký spisovatel, autor detektivních románů (* 1915)
• 1988 – Barbara Woottonová, britská socioložka, kriminalistka a ekonomka (* 1897)
• 1989 – Laurence Olivier, britský režisér, herec, dramatik a divadelní manažer (* 1907)
• 1994 – Lex Humphries, americký bubeník (* 22. srpna 1936)
• 1999 – Oldrich Benda, slovenský fyzik (* 18. listopadu 1924)
• 2000 – Jaroslav Filip, slovenský hudebník, skladatel, humorista, dramaturg, herec (* 1949)
• 2003 – Stěpan Vasiljevič Červoněnko, sovětský politik a diplomat (* 16. září 1915)
• 2005 – Klára Jarunková, slovenská spisovatelka (* 28. dubna 1922)
• 2007
  • Alfonso López Michelsen, kolumbijský prezident 1974 – 1978 (* 1913)
  • Lady Bird Johnsonová, manželka Lyndona B. Johnsona, v letech 1963–1969 první dáma USA (* 1912)
• 2008 – Anatolij Pristavkin, ruský spisovatel a bojovník za lidská práva (* 1931)
• 2014
  • Charlie Haden, americký kontrabasista (* 6. srpna 1937)
  • Tommy Ramone, americký hudebník a hudební producent (* 29. ledna 1952)
• 2015 – Giacomo Biffi, italský kněz, kardinál (* 13. června 1928)
• 2020 – Sinaj Adler, rabín (* 11. července 1928)
• 2023 – Milan Kundera, česko-francouzský spisovatel (* 1. dubna 1929)
• 2024 – Shelley Duvallová, americká herečka (* 7. července 1949)

Svátky

Česko

• Olga, Helga
• Pius
• Socialistický kalendář:
  • Státní svátek Mongolské lidové republiky
  • Den Pohraniční stráže

Svět

• Světový den populace (OSN)
• Mezinárodní den reflexe a připomínání genocidy ve Srebrenici v roce 1995 (OSN)
• Pius I.: desátý papež katolické církve († 154)
• Mongolsko: Národní den
• Horní Volta: Den nezávislosti
• Niger: Den nezávislosti
• Pobřeží slonoviny: Den nezávislosti
• Belgie: Vlámský den (slaví se jen v severní Belgii)
• Jihoafrická republika: Rodinný den (je-li pondělí)
• Svazijsko: Den rudého tance (je-li pondělí)
• Čína: Národní den moří
• Argentina: Den Aníbala Troila

Liturgický kalendář

• Sv. Benedikt
• Sv. Pius

11. červenec v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 8. 7. 2025.
minimum	denní průměr	maximum
8,4 °C (1978)	20,0 °C (od 1961)	36,0 °C (2010)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 11. červenec na Wikimedia Commons
• Galerie 11. červenec na Wikimedia Commons