Marie de Nemours

švýcarská princezna From Wikipedia, the free encyclopedia

Marie de Nemours
Remove ads

Marie de Nemours, původně známá jako Marie Orleánsko-Longuevillská (5. března 1625, Paříž16. června 1707, Paříž), byla v letech 1694 až 1707 vládnoucí kněžnou z Neuchâtelu. Byla dcerou Jindřicha II. d'Orléans, vévody de Longueville a jeho první manželky Luisy Bourbonské. Po smrti svého bratra Jana Ludvíka Karla d'Orléans, vévody z Longueville v roce 1694 se stala suverénní kněžnou z Neuchâtelu, i když zůstala prominentní členkou francouzského královského dvora. Od začátku své vlády až do své smrti byla poslední žijící členkou rodu Valois v kadetské linii.

Stručná fakta Úplné jméno, Narození ...
Remove ads

Biografie

Byla potomkem Jana Orleánského, nemanželského syna Ludvíka I., vévody z Orléans, a proto byla před svatbou známá jako mademoiselle de Longueville.

Sňatkem s Jindřichem Savojským se stala vévodkyní z Nemours. Pár se vzal 22. května 1657 v Trie. Vévodové z Nemours byli potomky savojských vévodů, kteří se usadili ve Francii v šestnáctém století, kde byli řazeni mezi princes étrangers.

V raném věku byla zapojena do první Frondy, v jejímž čele byli její otec a nevlastní matka Anne Geneviève de Bourbon. V roce 1657 se provdala za Jindřicha II., vévodu z Nemours.[1] Když roku 1659 zemřel a zůstala bezdětná, zbytek života strávila hlavně spory o dědictví se svou nevlastní matkou.[1] Mezi její savojské neteře patřily Marie Johana, vévodkyně savojská, a Marie Františka, královna portugalská.

Vévodové z Longueville získali Neuchâtelské knížectví sňatkem s Johanou Hachberksko-Sausenberkskou. Po smrti svého bratra Jana Ludvíka Karla Orelánského v roce 1694 se stala kněžnou z Neuchâtelu.

Remove ads

Odkaz

Zanechala zajímavé paměti, které vydal C. B. Petitot v Collection complete des memoires (1819–1829).[1]

Byla múzou pro Muse historique Jeana Loreta (1650, 1660, 1665), sbírku týdenních gazette burlesque, které podávaly zprávy o pařížské společnosti a dvoře Ludvíka XIV. ve formě dopisů Marii Orleánsko-Longuevillské, které jsou považovány za raný příklad francouzské žurnalistiky.

Její bezdětná smrt v roce 1707, bez blízkých příbuzných, otevřela konflikt o její rozsáhlé dědictví.

Remove ads

Vývod z předků

 
 
 
 
 
František Rothelinský
 
 
Leonor Orleánský
 
 
 
 
 
 
Jacqueline Rohanská z Rothelinu
 
 
Jindřich Orleánský z Longueville
 
 
 
 
 
 
František Bourbonský
 
 
Marie Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Adrienne d'Estouteville
 
 
Jindřich II. Orleánský, vévoda z Longueville
 
 
 
 
 
 
Federico II. Gonzaga
 
 
Ludvík Gonzaga, vévoda z Nevers
 
 
 
 
 
 
Markéta Palaiologovna
 
 
Kateřina Gonzagová z Nevers
 
 
 
 
 
 
František I. z Nevers
 
 
Henrietta Klevská
 
 
 
 
 
 
Markéta Vendômská
 
Marie z Nemours
 
 
 
 
 
Karel Bourbonský
 
 
Ludvík I. de Condé
 
 
 
 
 
 
Františka z Alençonu
 
 
Karel ze Soissonu
 
 
 
 
 
 
František Rothelinský
 
 
Františka Orleánsko-Longuevillská
 
 
 
 
 
 
Jacqueline Rohanská z Rothelinu
 
 
Luisa Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Georges II, Comte de Montafié
 
 
Ludovic de Montafié
 
 
 
 
 
 
Blanche Orsini
 
 
Anne de Montafié
 
 
 
 
 
 
Louis de Coësmes, Baron de Lucé
 
 
Jana-Františka de Coeme, paní z Lucé a Bonnétable
 
 
 
 
 
 
Anne Jeanne de Pisseleu
 

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads