Marie de Nemours
švýcarská princezna From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Marie de Nemours, původně známá jako Marie Orleánsko-Longuevillská (5. března 1625, Paříž – 16. června 1707, Paříž), byla v letech 1694 až 1707 vládnoucí kněžnou z Neuchâtelu. Byla dcerou Jindřicha II. d'Orléans, vévody de Longueville a jeho první manželky Luisy Bourbonské. Po smrti svého bratra Jana Ludvíka Karla d'Orléans, vévody z Longueville v roce 1694 se stala suverénní kněžnou z Neuchâtelu, i když zůstala prominentní členkou francouzského královského dvora. Od začátku své vlády až do své smrti byla poslední žijící členkou rodu Valois v kadetské linii.
.jpg)
Remove ads
Biografie
Byla potomkem Jana Orleánského, nemanželského syna Ludvíka I., vévody z Orléans, a proto byla před svatbou známá jako mademoiselle de Longueville.
Sňatkem s Jindřichem Savojským se stala vévodkyní z Nemours. Pár se vzal 22. května 1657 v Trie. Vévodové z Nemours byli potomky savojských vévodů, kteří se usadili ve Francii v šestnáctém století, kde byli řazeni mezi princes étrangers.
V raném věku byla zapojena do první Frondy, v jejímž čele byli její otec a nevlastní matka Anne Geneviève de Bourbon. V roce 1657 se provdala za Jindřicha II., vévodu z Nemours.[1] Když roku 1659 zemřel a zůstala bezdětná, zbytek života strávila hlavně spory o dědictví se svou nevlastní matkou.[1] Mezi její savojské neteře patřily Marie Johana, vévodkyně savojská, a Marie Františka, královna portugalská.
Vévodové z Longueville získali Neuchâtelské knížectví sňatkem s Johanou Hachberksko-Sausenberkskou. Po smrti svého bratra Jana Ludvíka Karla Orelánského v roce 1694 se stala kněžnou z Neuchâtelu.
Remove ads
Odkaz
Zanechala zajímavé paměti, které vydal C. B. Petitot v Collection complete des memoires (1819–1829).[1]
Byla múzou pro Muse historique Jeana Loreta (1650, 1660, 1665), sbírku týdenních gazette burlesque, které podávaly zprávy o pařížské společnosti a dvoře Ludvíka XIV. ve formě dopisů Marii Orleánsko-Longuevillské, které jsou považovány za raný příklad francouzské žurnalistiky.
Její bezdětná smrt v roce 1707, bez blízkých příbuzných, otevřela konflikt o její rozsáhlé dědictví.
Remove ads
Vývod z předků
| František Rothelinský | ||||||||||||
| Leonor Orleánský | ||||||||||||
| Jacqueline Rohanská z Rothelinu | ||||||||||||
| Jindřich Orleánský z Longueville | ||||||||||||
| František Bourbonský | ||||||||||||
| Marie Bourbonská | ||||||||||||
| Adrienne d'Estouteville | ||||||||||||
| Jindřich II. Orleánský, vévoda z Longueville | ||||||||||||
| Federico II. Gonzaga | ||||||||||||
| Ludvík Gonzaga, vévoda z Nevers | ||||||||||||
| Markéta Palaiologovna | ||||||||||||
| Kateřina Gonzagová z Nevers | ||||||||||||
| František I. z Nevers | ||||||||||||
| Henrietta Klevská | ||||||||||||
| Markéta Vendômská | ||||||||||||
| Marie z Nemours | ||||||||||||
| Karel Bourbonský | ||||||||||||
| Ludvík I. de Condé | ||||||||||||
| Františka z Alençonu | ||||||||||||
| Karel ze Soissonu | ||||||||||||
| František Rothelinský | ||||||||||||
| Františka Orleánsko-Longuevillská | ||||||||||||
| Jacqueline Rohanská z Rothelinu | ||||||||||||
| Luisa Bourbonská | ||||||||||||
| Georges II, Comte de Montafié | ||||||||||||
| Ludovic de Montafié | ||||||||||||
| Blanche Orsini | ||||||||||||
| Anne de Montafié | ||||||||||||
| Louis de Coësmes, Baron de Lucé | ||||||||||||
| Jana-Františka de Coeme, paní z Lucé a Bonnétable | ||||||||||||
| Anne Jeanne de Pisseleu | ||||||||||||
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads