Marija Bočkarjovová

Marija Leonťjevna Bočkarjovová (rusky Мария Леонтьевна Бочкарёва; červenec 1889 Nikolsko – 16. května 1920 Krasnojarsk) byla ruská bojovnice a důstojnice sloužící v ruské armádě během první světové války. Bočkarjovová se stala první ženskou velitelkou v ruské armádě.

Marija Bočkarjovová
Fotografie z roku 1917
Narození	?. července 1889 Nikolsko, Ruské impérium
Úmrtí	16. května 1920 (ve věku 30 let) Krasnojarsk, RSFSR
Vojenská kariéra
Hodnost	Poručík
Doba služby	1915–1920
Sloužila	Ruské impérium Ruské impérium
Složka	Ruská armáda
Války	První světová válka
Bitvy	Kerenského ofenzíva
Vyznamenání	Kříž svatého Jiří medaile sv. Jiří Kříž sv. Jiří 3. třídy Kříž sv. Jiří 4. třídy medaile Za horlivost
multimediální obsah na Commons

Život

Narodila se v chudých poměrech ve vsi Nikolsko na území Novgorodské oblasti v červenci 1889. Po vypuknutí první světové války se jako dobrovolnice přihlásila do ruské armády, kam byla přijata teprve po osobním souhlasu cara Mikuláše II., kterému adresovala dopis. S její jednotkou se zapojila do bojů na východní frontě, kde pomáhala zachránit desítky raněných a několikrát byla sama zraněna. Organizovala vytvoření ženských vojenských praporů, které byly po Únorové revoluci vytvořeny pro posílení morálky a dokonce se zapojily do bojů na východní frontě během Kerenského ofenzívy v létě roku 1917. Po vypuknutí Říjnové revoluce se snažila navázat kontakt s bělogvardějci a byla pronásledována bolševiky, načež uprchla do Vladivostoku a odplula do Spojených států. Ve Washingtonu byla 10. července 1918 přijata americkým prezidentem Woodrow Wilsonem, kterého žádala o americkou intervenci v ruské občanské válce. Po sepsání pamětí odcestovala z New Yorku do Spojeného království, kde ji přijal král Jiří. V srpnu 1918 se znovu vrátila do vlasti, když přistála v Archangelsku, kde se neúspěšně pokusila vytvořit novou dobrovolnickou jednotku pro boj s Rudou armádou. V květnu 1919 se v Tomsku přidala k Bílé armádě Alexandra Kolčaka, avšak záhy po pádu města byla zajata bolševiky. Po výsleších byla za velezradu odsouzena k trestu smrti a 16. května 1920 v Krasnojarsku zastřelena Čekou.

V roce 1992 byla jako oběť politické represe rehabilitována.

Odkazy

Literatura

• WILLMOTT, H. P. První světová válka. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2005. 319 s. ISBN 80-242-1228-5.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marija Bočkarjovová na Wikimedia Commons
• ALAN, Hejma. První Rusku, která velela bojové jednotce, popravili bolševici před 100 lety [online]. idnes.cz/technet, 2020-05-19 [cit. 2022-03-23]. Dostupné online.
• CHADIMOVÁ, Eliška. Marija Leonťjevna Bočkarjovová: Kdo byla ruská Johanka z Arku? [online]. stoplusjednicka.cz, 2018-06-17 [cit. 2022-03-23]. Dostupné online.

Portály: Lidé | První světová válka | Rusko