Maskovaná milenka

Maskovaná milenka je romantické drama režiséra Otakara Vávry z roku 1940. Šlo o jednu z klíčových kulturních událostí toho roku, kdy se 120. výročí narození Boženy Němcové stalo příležitostí k připomenutí jejího odkazu, chápaného jako příklad boje za udržení české kultury (Halas: Naše paní Božena Němcová; Seifert: Vějíř Boženy Němcové; Fučík: Božena Němcová bojujcí). Podnikatelská rodina Havlových financovala náklady na vznik celovečerního filmu, k němuž knížecí rodina Thurn-Taxis poskytla mobiliář jako kulisy a módni salon Hany Podolské vytvořil kostýmy. Film byl s úspěchem distribuován v české a německé verzi (Die maskierte Geliebte) a zobrazuje příběh, který je hypoteticky inspirován vztahem vévodkyně de Dino k hraběti Clam-Martinicovi, z něhož se podle jedné z možných, ale neprokazatelných teorií narodila Božena Běmcová.

Maskovaná milenka
Základní informace
Původní název	Maskovaná milenka
Země původu	Československo Československo Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Jazyk	čeština
Délka	83 min.
Žánr	drama
Scénář a režie	Otakar Vávra
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Lída Baarová Gustav Nezval Ladislav Pešek Jiří Steimar Jiřina Šejbalová Rudolf Deyl starší Karel Černý Alon Kassuk Jana Konůpková Karel Hradilák Karel Dostal Milada Horutová Josef Bělský Eman Fiala Jiřina Steimarová Anna Steimarová Božena Šustrová Jiřina Hladíková Miloš Šubrt Darja Hajská Jan Černý Jelizaveta Nikolská Jiří Julius Fiala a další.
Hudba	Jiří Srnka
Kamera	Ferdinand Pečenka
Střih	Vladimír Barák
Zvuk	František Šindelář
Výroba a distribuce
Premiéra	11. říjen 1940
Maskovaná milenka na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děj filmu

Jde o příběh ovdovělé mladé šlechtičny Lenky Rosetti (Lída Baarová), která po tragickém manželství po boku hrubého a nevěrného muže netouží po dalším muži, ale jen po dítěti. Na maškarním plese se v masce seznámí s Leonem z Costy (Gustav Nezval). Obstará si o něm informace týkající se zejména jeho charakteru, načež mu navrhne uzavřít jistý druh smlouvy. Po jejím podepsání se znovu setkávají v jejím sídle, kam byl on přivezen se zavázanýma očima, aby nepoznal ono místo. Lenka Rosetti zůstává ukryta za svou maskou i během osudové noci, jež má své následky: později dává svému milenci na vědomí, že s ním čeká dceru, ale nemá v úmyslu s ním žít. Když se s ním později náhodně setká u hraběte Alberta s jako těžce zraněným vojákem, dlouho váhá, zda mu má svěřit své tajemství, protože jí činí sebestředné potěšení pozorovat Leona z Costy, který si není vědom, že jeho ošetřovatelka je totožná s jeho milenkou, a brání se lásce k ošetřovatelce, aby si uchoval lásku ke své lásce. Nakonec baronka Rossetti, pronásledovaná žárlivostí sama na sebe, rozkryje Leonovi své jednání, omluví se mu i s ohledem na jejich dceru a nabídne mu sňatek.

Literární námět

Rukopis knižní novely s původním názvem Imprudence et bonheur (česky Nerozum a štěstí) byl v roce 1911 zásluhou vévody Maurice de Talleyrand Périgord de Dino poprvé publikován. Později byla tato novela zveřejňována pod názvem L'Amour masqué, (česky Maskovaná milenka).^[1] Česky vyšla Maskovaná milenka poprvé v roce 1911.^[2]

Když se francouzský spisovatel Honoré de Balzac seznámil s vévodkyní de Dino, rozenou princeznou kuronskou, sestrou Vilhelminy Zaháňské a poslední vévodkyní Zaháňskou, věnoval jí velkou pozornost, zatímco on sám se vévodkyni sympatický nejevil.^[3] Později ji jako důkaz své úcty údajně věnoval rukopis Maskované milenky, krásně vázaný umělcem Lesortem. Novela, jejíž hlavní hrdinové se jmenují Elinor de Roselis a Leon de Préval, byla odvážným darem, protože se velmi volně inspiruje životními příběhy vévodkyně de Dino, je vůči jejímu jednání velmi kritická a doporučuje z etických důvodů zcela jiné řešení, než pro jaké se nakonec skutečná vévodkyně rozhodla. Rukopis, jehož literární kvality vzbuzují nejistotu, zda skutečně může jít o Balzacovo dílo, se uchovával jako velká vzácnost v rodinné knihovně vévodů de Dino půl století. Zveřejněn byl více než 60 let po autorově smrti.

Obsazení

Lída Baarová	baronka Lenka Rossetti
Gustav Nezval	Leon
Jana Konůpková	Leonka
Eman Fiala	Artur, maskovaný muž na plese
Božena Šustrová	komorná
Milada Horutová	dáma ze společnosti
Ladislav Pešek	sluha Ferdinand
Jiřina Steimarová	Emilie, maskovaná žena na plese
Karel Dostal	lékař
Jiřina Šejbalová	hraběnka Evženie
Jiří Steimar	hrabě Albert
Karel Hradilák	pán z Lenty
Tatiana Vajdová	Anna Kutinová
František Velecký	starý Kutina
Viera Pavlíková	stará Kutinová
Darja Hajská	chůva
Miloš Šubrt	drožkář
Josef Bělský	soudce
Rudolf Deyl starší	generál
Anna Steimarová	stará dáma
Jiří Fiala	dirigent
Jan Černý	komorník
Jiřina Hladíková	žena v divadelní lóži

Tvůrci

• Námět: Honoré de Balzac novela Maskovaná milenka
• Scénář: Otakar Vávra
• Hudba: Jiří Srnka
• Zvuk: František Šindelář
• Kamera: Ferdinand Pečenka
• Střih: Jan Kohout
• Režie: Otakar Vávra
• Výtvarník: Prokop Pěkný
• Další údaje: černobílý, 83 min., drama