Matyáš Gallas

Matyáš hrabě z Gallasu (italsky Matthias di Gallasso, německy Matthias Graf von Gallas zum Schloß Campo und Freyenthurn, 17. října 1588, Trident – 25. dubna 1647, Vídeň) byl rakouský šlechtic acísařský generál za třicetileté války. Pocházel z nevýznamného italského rodu Gallasů s tituly hrabě z Campa a vévoda z Lucery.^[4]

Matyáš Gallas
Narození	16. září 1584 Trident
Úmrtí	25. dubna 1647 (ve věku 62 let) Vídeň
Místo pohřbení	Trento
Povolání	důstojník
Choť	Dorotea Anna z Lodronu[1]
Děti	František Ferdinand z Gallasu[2] Antonín Pankrác z Gallasu Marie Viktorie z Gallasu
Rodiče	Pankrác Gallas[2] a Annunciáta Marcantiová z Gandiny[3]
Příbuzní	Jan Václav z Gallasu a Johana Beatrix z Gallasu (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo

otec	Pankrác Gallas
matka	Annunciata Marcanta z Gandina
manželka	Dorothea Anna hraběnka z Lodronu
syn	František Ferdinand Gallas
dcera	Tereie Anunciata Gallasová
syn	Antonín Pankrác Gallas
dcera	Marie Viktorie Gallasová
syn	Ignác Felix Gallas
syn	Ferdinand Gallas
dcera	Ignácie Anna Gallasová

Život a činnost

Svou závratnou vojenskou kariéru začínal jako podkoní. Od roku 1618 bojoval ve službách Katolické ligy. V roce 1627 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Generalissimus Valdštejn si všiml jeho přirozené autority a přijal ho do svého vojska, takže roku 1628 přešel z bavorských do císařských služeb, kde se vypracoval na velitele pěšího pluku. 10. března 1632 byl povýšen do říšského hraběcího stavu.

8. ledna 1634 zradil Albrechta z Valdštejna, který byl v Chebu zavražděn. Údajně mu za vraždu Valdštejna byla vyplacena finanční odměna 500 000 zlatých a dostal jeho frýdlantské panství a část statků po rodu Trčků včetně Smiřic (nástupce Trčkovského dominia Adam Erdman Trčka z Lípy a jeho švagr Vilém Kinský byli rovněž zavražděni v Chebu).

V roce 1635 obdržel titul vévody. Po úspěšné bitvě u Nördlingenu mu bylo svěřeno vrchní velení nad císařskou armádou, které držel do roku 1639. Pod jeho velením v letech 1643 až 1644 jeho vojsko získalo pověst nejkrutější a nejnásilnější armády. Nicméně budoucí vývoj jeho vojenské kariéry je nedobrý a dokonce bude nazýván ničitelem armád, protože jeho neopatrnost a opilectví zahubí mnoho vlastních vojáků, jak tomu bylo zvláště při jeho katastrofálních taženích v letech 1637, 1638, a 1644, kdy pokaždé dojde k těžkému krveprolití a zdecimování vojska.

Po jeho smrti neutěšený stav císařského vojska zreorganizoval jeho nástupce Peter Melander Holzappel.

Gallas byl dvakrát ženatý a měl mnoho dětí. Jeho dominium zdědil prvorozený syn František Ferdinand (1635–1697).

Majetek

Podobně jako ostatní vojevůdci třicetileté války i Gallas nashromáždil velký majetek. Byl pánem Frýdlantu, Liberce, Smiřic a Hořiněvsi. Při dělení bývalého trčkovského dominia došlo ke sporům o dvůr v Libníkovicích, které patřily někdy ke správě opočenské (Trčkové je koupili od Šárovců ze Šárova), jindy ke správě smiřické. Nakonec budou Libníkovice roku 1639 přiděleny k panství mocnějšího a vlivnějšího Gallase. V roce 1635 získal italské vévodství Lucera v království Neapolském a titul španělského granda.

Rodina

Jeho manželkou byla Dorothea Anna hraběnka z Lodronu († 23. května 1666 v Moravském Krumlově), dcera Filipa Jakuba hraběte z Lodronu a Viktorie hraběnky Collaltové.

Galerie

• 
  Campo (titul hrabě)
• 
  Lucera (titul vévoda)
• 
  Frýdlant (říšský hrabě)
• 
  Gallasův palác. Autor: Johann Bernhard Fischer z Erlachu (1656–1723)