Matylda Skotská

Matylda Skotská (1080^? – 1. května 1118 ve Westminsteru), původním jménem Edita, byla anglickou královnou.

Matylda Skotská
královna Anglie
Matylda Skotská, (středověká iluminace)
Doba vlády	1100–1118
Narození	asi 1080
Úmrtí	1. května 1118 (asi 38 let) Westminster, Anglie
Pohřbena	Westminsterské opatství
Předchůdce	Matylda Flanderská
Nástupce	Adeliza z Lovaně
Manžel	Jindřich I. Anglický
Potomci	Eufémie, Matylda Anglická, Vilém Aetheling
Dynastie	Dunkeldové
Otec	Malcolm III. Skotský
Matka	Markéta Skotská
Příbuzní	Marie Skotská[1], David I. Skotský[1], Edgar Skotský[1], Duncan II. Skotský, Ethelred Skotský, Alexandr I. Skotský[1] a Edmund Skotský[1] (sourozenci) Jindřich II. Plantagenet[1], Geoffroy VI. z Anjou, Vilém z Anjou[2][1] a Emma of Anjou[2] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Edita byla dcerou skotského krále Malcolma III. a jeho manželky Markéty Skotské, od šesti let byla vychovávaná v klášteře Romsey pod dohledem své tety Kristýny, která zde byla abatyší.

11. listopadu 1100 se Edita provdala za anglického krále Jindřicha I. a přijala normanské jméno Matylda. Před svatbou ovšem muselo být veřejně prokázáno, že nevěsta nesložila řeholní sliby, jak si to snad přála její teta ^[3].

Matyldina pečeť

Svému manželovi porodila tři nebo čtyři děti – mezi nimi syna Viléma Aethelinga, jenž zahynul 25. listopadu 1120 při ztroskotání lodi White Ship.

Dcera Matylda se stala jakožto manželka císaře Jindřicha V. římskou císařovnou a po manželově smrti se jako dědička Anglie provdala za Geoffreye z Anjou. Jejich prvorozený syn Jindřich usedl na anglický trůn jako první představitel dynastie Plantagenetů.

Královna Matylda doprovázela svého muže na cestách po Anglii a pravděpodobně i na tažení do Normandie v letech 1106–1107, během králových nepřítomností pak přebírala úlohu regentky, a to až do své smrti v roce 1118, ačkoli mnoho z jejích soudů ve specifických otázkách bylo učiněno ve shodě s Rogerem ze Salisbury, který vykonával reálnou moc.^[4]

Zasloužila se také o přestavbu Londýna, založila špitál sv. Jiljí v Holbornu (za městskými hradbami) pro nemocné leprou, převorství augustiniánských kanovníků sv. Trojice v Aldgate, v Queenshyte, největším říčním přístavišti, které nosilo její jméno, pak nechala vystavět první veřejné lázně ve městě. Rozsáhlá byla i její charitativní činnost. Byla velice vzdělaná, korespondovala si např. s Anselmem z Canterbury, byla též patronkou umělců a zvláště hudebníků, anglický dvůr byl v její době centrem velké literární aktivity.

Po své smrti získala přízvisko „dobrá královna Matylda“ (angl. good queen Maud).

Vývod z předků