Max Zweig

Max Zweig (22. června 1892 Prostějov^[1] – 5. ledna 1992 Jeruzalém) byl rakousko-židovský dramatik.

Max Zweig
Narození	22. června 1892 Prostějov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	5. ledna 1992 (ve věku 99 let) Jeruzalém Izrael Izrael
Místo pohřbení	Har ha-Menuchot
Alma mater	Právnická fakulta Německé univerzity v Praze
Povolání	spisovatel, básník-právník, dramaturg, dramatik, rozhlasový autor a prozaik
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Poté, co vystudoval právo, působil jako spisovatel na volné noze ve Vídni a Berlíně. Když se národní socialisté dostali k moci, musel se z Německa vrátit do Prostějova. Tam se usadil v domě své rodiny roku 1934, než o čtyři roky později nedobrovolně uprchl do Tel Avivu. Hebrejsky se nikdy nenaučil, bál se, že by to mohlo negativně ovlivnit jeho německý písemný projev. Max Zweig byl bratrancem Stefana Zweiga.

Dílo

Dramata

• Ragen, 1925
• Die Marranen (Marani), 1938
• Die deutsche Bartholomäusnacht (Německá Bartolomějská noc), 1940
• Lilith, 1942
• Tolstois Gefangenschaft und Flucht (Tolstého zajetí a útěk), 1946
• Ghetto Warschau (Ghetto Varšava), 1947
• König Saul (Král Saul), 1951
• Die Verdammten (Zavrženci), 1952
• Aufruhr des Herzens (Vzpoura srdce), 1956
• Das Wunder des Hilarius (Hilariův zázrak), 1960
• Die Entscheidung Lorenzo Morenos (Rozhodnutí Lorenze Morena), 1965
• Davidia, 1972

Autobiografie

• Lebenserinnerungen. 1987 Bleicher (česky: Vzpomínky. Olomouc 2004. ISBN 80-244-0910-0.)