Mecidiye

Mecidiye byl chráněný křižník osmanského námořnictva. Křižník byl nasazen v balkánských válkách a v první světové válce. Roku 1915 jej ukořistilo Rusko, které jej do roku 1918 provozovalo jako Prut. Následně byl osmanským námořnictvem provozován až do svého vyřazení roku 1947. Sloužil především k výcviku.

Mecidiye
Základní údaje
Typ	chráněný křižník
Uživatelé	osmanské námořnictvo ruské carské námořnictvo
Zahájení stavby	1901
Spuštěna na vodu	25. července 1903
Uvedena do služby	19. prosince 1903
Osud	vyřazen 1952
Takticko-technická data
Výtlak	3485 t (standardní) 3967 t (plný)[1]
Délka	102,4 m (max.)
Šířka	12,8 m
Ponor	5,33 m
Pohon	parní stroje, 16 kotlů 12 500 hp
Palivo	610 t (uhlí)
Rychlost	22 uzlů
Dosah	4700 nám mil při 10 uzlech
Posádka	312
Pancíř	38-102mm paluba
Výzbroj	2× 152mm kanón (2×1) 8× 120mm kanón (8×1) 6× 47mm kanón (6×1) 6× 37mm kanón (6×1) 2× 450mm torpédomet

Stavba

Mecidiye roku 1919

Stavba křižníku byla objednána roku 1900 v rámci stejného programu, jako v případě křižníku Hamidiye. Křižník postavila americká loděnice William Cramp & Sons ve Filadelfii. Stavba byla zahájena roku 1901, spuštěna na vodu byla 25. července 1903 a do služby přijata 19. prosince 1903.^[1]

Konstrukce

Mecidiye roku 1932

Po dokončení byl křižník vyzbrojen dvěma 152mm kanóny, osmi 120mm kanóny, šesti 47mm kanónys, šesti 37mm kanóny a dvěma 450mm torpédomety. Roku 1918 výzbroj tvořilo deset 130mm kanónů. Pohonný systém měl výkon 12 500 hp. Tvořily ho parní stroje a 16 kotlů Niclausse (ve 20. letech nahrazeny kotly Babcock & Wilcox), pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 22 uzlů. Dosah byl 4700 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.^[2]

Služba

Mecidiye potopený v blízkosti Oděssy

Křižník byl nasazen za první světové války. Dne 3. dubna 1915 se účastnil nájezdu na Oděsu a po najetí na minu se potopil v mělké vodě. Za dva měsíce byl vyzvednut, přezbrojen a 29. října 1915 byl zařazen do černomořského loďstva jako Prut. Kvůli špatnému stavu pohonného systému však nebyl bojově nasazován. V květnu 1918 křižník obsadili Němci a vrátili jej zpět osmanskému námořnictvu. Po návratu byl využíván jako cvičný hulk. V letech 1925–1927 křižník prošel opravou v loděnici Gölcük a mohl se vrátit do služby. Zejména dostal nové kotle. Od roku 1940 sloužil opět k výcviku, roku 1947 byl vyřazen a později sešrotován.^[1]