Memmingen

Memmingen je bavorské město, které se nachází ve vládním obvodu Švábsko. Území města Území města sousedí na západě s Illerem, hraniční řekou Bádensko-Württemberska a na severu, jihu a východě s zemským okresem Unterallgäu. Město leží 50 km jižně od Ulmu a 100 km západně od Mnichova. Pro svou blízkost k Allgäu bývá město označováno jako „Brána do Allgäu.“ Jeho počátky spadají do římských dob.

Memmingen
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	47°59′16″ s. š., 10°10′52″ v. d.
Nadmořská výška	601 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Německo Německo
Spolková země	Bavorsko
Vládní obvod	Švábsko
Memmingen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	70,11 km²[1]
Počet obyvatel	46 178 (2023)[2]
Hustota zalidnění	658,7 obyv./km²
Správa
Starosta	Ivo Holzinger (SPD)
Oficiální web	www.memmingen.de
Telefonní předvolba	08331
PSČ	87700
Označení vozidel	MM
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Návrší kostela sv. Martina

Nejstarší souvislé osídlení je doloženo z období Říše římské na návrší kolem kostela sv. Martina, kde Římané ve 2. století n. l. při silnici založili osadu Cassiliacum a strážní hrad s hranolovou věží (tzv.burgus), jehož zdivo archeologové zdokumentovali roku 1912.

Pravděpodobně kolem roku 800 byl postaven karolínský chrám. První písemná zmínka o obci je z roku 1128. Vysazení tržní a řemeslnické osady na solné stezce je spojeno s antonity, příslušníky řádu augustiniánů kanovníků, jimž císař Fridrich II. udělil patronátní právo, které trvalo až do roku 1562. Již roku 1158 byla obec povýšena na město, a roku 1286 je císař Rudolf I. prohlásil svobodným říšským městem. Kolem roku 1400 město patřilo mezi nejvýznamnější ve Švábsku.

V roce 1445 byl dokončen pás městských hradeb s Ulmskou bránou a čtyřmi věžemi. V roce 1478 Peter Fort při řece Iller postavil papírnu. V roce 1480 založil Albrecht Kunne z Duderstadtu tiskárnu, která do roku 1520 vydala kolem 200 tisků, v jednom z nich byl již v roce 1519 termín Amerika použit jako název nového kontinentu.

Císař Maxmilián I. rád navštěvoval město jako svou celu spánku a odpočinku a zdejšího malíře Bernharda Strigela jmenoval svým dvorním portrétistou. Tehdy byl postaven chór kostela sv. Martina se síťovými klenbami, jedna z nejvýznamnějších architektonických památek té doby.

Město kolem roku 1650, v Merianově atlasu Švábska

Lidové hnutí náboženské reformace z let 1513-1525 vyústilo do německé selské války. Roku 1525 zde bylo sepsáno Dvanáct článků „stížností, reforem a politických manifestů za lidská práva“, na svou dobu velmi progresivní. Kostnický církevní reformátor Ambrosius Blarer vytvořil z Memmingenu náboženské centrum Švábska a Allgäu. V roce 1579 podepsal starosta Melchior Stebenhaber Lutherovu reformu. Za třicetileté války v roce 1630 do města vstoupilo vojsko Albrechta z Valdštejna a na několik týdnů uklidnilo vřavu. V roce 1647 bylo podepsáno příměří v Ulmu a v listopadu švédská posádka kapitulovala. V roce 1702 město dobyli Bavoři, v roce 1803 připadlo bavorskému kurfiřtství.

V 19. století nastal hospodářský úpadek, až v roce 1862 jej zastavila výstavba železniční trati Neu-Ulm-Kempten. V letech 1927–1929 byl v Memmingenu postaven kostel sv. Josefa, největší církevní stavba meziválečného Německa. Likvidaci synagogy a židovských obyvatel za vlády nacistů připomíná jen pamětní kámen na místě synagogy. Letecká základna Luftwaffe Memmingerberg byla cílem spojeneckých náletů.

Současnost

Memmingen je prosperujícím městem. V roce 2000 se zde konaly Valdštejnské slavnosti. Nové nádraží bylo otevřeno v roce 2001. V roce 2007 bylo otevřeno letiště Memmingen, které se nachází v obcích Memmingerberg, Benningen a Hawangen. 11. dubna 2009 byla na Theaterplatz představena městská hymna Memmingen Blooms.

Politika

Starostové

• 1502–1511 Konrad Vöhlin
• 1536-1585 Melchior Stebenhaber
• 1586–1817 (…)
• 1818–1836 Tobias von Wachter (* 1775; † 1839)
• 1836–1842 Johann Jakob von Wachter (* 1780; † 1862)
• 1842–1855 Georg Adolf von Schelhorn (* 1806; † 1855)
• 1855–1865 Ulrich Benedikt von Zoller (* 1820; † 1888)
• 1865–1884 Julius von Roeck (* 1818; † 1884)
• 1884–1909 Karl Scherer (* 1850; † 1922)
• 1910–1931 Friedrich Braun (* 1873; † 1960)
• 1932–1945 Heinrich Berndl (od 1935 NSDAP)
• 1945–1948 Georg Fey, CSU
• 1948–1952 Lorenz Riedmiller, SPD
• 1952–1966 Heinrich Berndl
• 1966–1968 Rudolf Machnig, SPD
• 1968–1980 Johannes Bauer, SPD
• 1980–2016 Ivo Holzinger, SPD
• 2016 Markus Kennerknecht, SPD
• 2016–2017 neobsazeno; vykonávající funkci: 2. Starosta Margareta Böckh, CSU
• 2017–2023 Manfred Schilder, CSU
• 2023– Johann Rothenbacher

Památky

Radnice

• Marktplatz (Tržní náměstí) je centrem starého města, kolem něj jsou soustředěny hlavní historické stavby.
• Kostel sv. Martina luteránské církve, na základech z 9. století stojí trojlodní bazilika s pětibokým závěrem, z let 1325-1500, významná gotická architektura z konce 14. století, se síťovými klenbami; chórové gotické lavice vznikly kolem roku 1500, bývalý klášter křižovníků
• Frauenkirche - původem gotický Kostel Panny Marie
• Bettelturm - (Žebrácká věž), součást městské hradby z roku 1471
• Radnice - renesanční stavba s barokními úpravami fasády a interiérů
• Steuerhaus - renesanční budova bývalého daňového úřadu s podloubími; malby na fasádě z konce 19. století
• Zunfthaus - barokní cechovní dům kramářů
• Siebendächerhaus (Sedmistřechový dům) - měšťanský dům s hrázděnou konstrukcí
• Hermansbau - městský palác rodiny Hermanů z roku 1766, nyní Městské muzeum

Slavní rodáci

• Bernhard Strigel (1461–1528), renesanční malíř - portrétista
• Johann Heiss (1640–1704), barokní malíř
• Amalie von Peter (1805–1853), malířka
• Holger Badstuber (* 1989), fotbalistar

Partnerská města

• Auch, Francie, 1990
• Černihiv, Ukrajina, 2009
• Eisleben, Německo, 1990
• Glendale, Arizona, USA, 1976
• Kirjat Šmona, Izrael, 2009
• Karataş, Turecko, 2009
• Litzelsdorf, Rakousko, 2009
• Teramo, Itálie, 1981

Galerie

• 
  Tržní náměstí.
• 
  Steuerhaus
• 
  Cechovní dům
• 
  Tržní náměstí
• 
  Kostel sv. Martina
• 
  Interiér kostela sv. Martina
• 
  Frauenkirche
• 
  Siebendächerhaus