Messier 34

Messier 34 (také M34 nebo NGC 1039 ) je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Persea. Je vzdálena přibližně 1 400 světelných let od Země a poprvé ji pozoroval v roce 1654 Giovanni Batista Hodierna.

Messier 34
Otevřená hvězdokupa Messier 34. Autor: Ole Nielsen
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0)
Typ	otevřená hvězdokupa
Třída	II3r[1]
Objevitel	Giovanni Battista Hodierna
Datum objevu	1654
Rektascenze	02h 42m 05s[2]
Deklinace	+42°45′42″[2]
Souhvězdí	Perseus (lat. Per)
Zdánlivá magnituda (V)	5,2[2]
Úhlová velikost	35'[3]
Vzdálenost	1 400 ly
Fyzikální charakteristiky
Poloměr	7[3] ly
Metalicita [Fe/H]	0,02
Odhadované stáří	180 milionů let[3]
Označení v katalozích
Messierův katalog	M 34
New General Catalogue	NGC 1039
Collinderův katalog	Collinder 31
Melottův katalog	Melotte 17
Jiná označení	M34, NGC 1039, OCl 382,[2] Cr 31, Mel 17[1]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozorování

Poloha M 34 v souhvězdí Persea

M34 je možné jednoduše najít zhruba v polovině vzdálenosti mezi hvězdami Almach (γ And) a Algol (β Per), obě jsou známé hvězdy 2. magnitudy. Hvězdokupa je pod průzračnou tmavou oblohou viditelná i pouhým okem. Pomocí triedru 10x50 je možné v ní rozlišit několik hvězd 7. a 8. magnitudy. Dalekohled o průměru 114 mm a větším hvězdokupu zcela rozloží na desítky hvězd seřazených do řetězců. Ve větších dalekohledech je potřeba hvězdokupu pozorovat při nejmenším zvětšení, jinak se nevejde celá do zorného pole.^[4]

4° západně od hvězdokupy se nachází galaxie NGC 891.

Hvězdokupu je možné pozorovat z obou zemských polokoulí, i když její severní deklinace značně zvýhodňuje její pozorovatele na severní polokouli, kde během letních a podzimních nocí vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku vychází pouze nízko nad severní obzor. Přesto je tedy pozorovatelná ze všech obydlených oblastí Země.^[5] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do listopadu.

Historie pozorování

Hvězdokupu objevil Giovanni Batista Hodierna před rokem 1654 a Charles Messier ji přidal do svého katalogu v roce 1764 s tímto popisem: "Kupa malých hvězd mezi hlavou Medůzy (Algol) a levou nohou Andromedy, téměř na stejné rovnoběžce s γ And, obyčejným dalekohledem dlouhým 3 stopy je možné rozeznat některé hvězdy. Její poloha je určena podle hvězdy β Per (Algol), hlavy Medůzy."^[6]

Vlastnosti

M34 se nachází ve vzdálenosti přibližně 1 400 světelných let od Země a tvoří ji stovka hvězd. Na jihovýchodním okraji se nachází hvězda s magnitudou 7,3, která není členem hvězdokupy. Nejjasnější členové hvězdokupy jsou osmé magnitudy.^[4] Její odhadované stáří je přibližně 180 milionů let.^[3]

Zdánlivý průměr hvězdokupy je 35', tomu odpovídá skutečný průměr přibližně 24 světelných let.^[3]