Michael Hainisch

Michael Hainisch ( [ˈmɪçaːʔeːl ˈhaɪ̯nɪʃ]; plným jménem Michael Arthur Josef Jakob Hainisch, 15. srpna 1858 – 26. února 1940) byl rakouský politik^[1] a druhý rakouský prezident po pádu monarchie. Hainisch byl nezávislým kandidátem, nebyl členem žádné politické strany ani parlamentu. Ve funkci byl od 9. prosince 1920^[2][3] do 10. prosince 1928. Názorově byl původně socialistou, ale později přešel na pozice agrárnického konzervatismu.

Michael Hainisch
2. rakouský prezident
Ve funkci: 1920 – 1928
Předchůdce	Karl Seitz
Nástupce	Wilhelm Miklas
Narození	15. srpna 1858 Gloggnitz
Úmrtí	26. února 1940 (ve věku 81 let) Vídeň
Místo pohřbení	Gloggnitz
Země	Rakousko Rakousko
Choť	Emilie Auguste Figdor
Rodiče	Marianne Hainischová
Příbuzní	Wilhelm Figdor (švagr)
Alma mater	Vídeňská univerzita Akademické gymnázium
Profese	politik, ekonom, zemědělec a spisovatel
Náboženství	katolická církev
Ocenění	medaile Wilhelma Exnera (1926) honorary doctorate of the University of Natural Resources and Life Sciences, Vienna (1927) čestný doktor Vídeňské univerzity Řád bílého lva 1. třídy
Commons	Michael Hainisch
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roku 1920 se stal prvním řádně zvoleným prezidentem Rakouské republiky, nahradil prozatímního prezidenta Karla Seitze. Odsloužil dvě čtyřletá volební období a dosáhl takové obliby, že vznikla politická vůle umožnit mu, aby mohl mimořádně kandidovat ještě znovu, ale odmítl. Jeho nástupcem se tak v roce 1928 stal Wilhelm Miklas. Hainisch pak ještě působil krátce jako ministr obchodu a dopravy. V závěru života podporoval pangermánské snahy a patřil mezi zastánce Anšlusu.

Státní návštěva Československa

Jako rakouský prezident se při první státní návštěvě Československa setkal v prosinci roku 1921 s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem,^[4] s nímž se léta osobně znal.^[5] V dubnu roku 2016 navázali na toto historické setkání při státní návštěvě České republiky v úřadě dosluhující rakouský prezident Heinz Fischer a jeho protějšek Miloš Zeman,^[6] kteří také na stochovském nádráží u Lán na Kladensku společně odhalili pamětní desku, upomínající na toto první setkání z roku 1921.^[7][8]