Milan Vlček

Milan Vlček (13. dubna 1939, Šlapanice – 12. prosince 1988, Teplice)^[1] byl český katolický kněz a dlouholetý farář v Bořislavi. Zasloužil se zde o opravu a záchranu kostelů a kaplí a rozvíjel duchovní život farnosti.

Reverendus Dominus Milan Vlček
P. Vlček se skauty
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Osobní údaje
Datum narození	13. dubna 1939
Místo narození	Šlapanice
Datum úmrtí	12. prosince 1988 (ve věku 49 let)
Místo úmrtí	Teplice
Místo pohřbení	hřbitov ve Šlapanicích
Povolání	kněz
Alma mater	Římskokatolická cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Praze se sídlem v Litoměřicích
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a působení

Narodil se v nábožensky založené rodině jako nejstarší z pěti sourozenců. Absolvoval Teologickou fakultu v Litoměřicích a v červnu 1962 zde byl vysvěcený na kněze. V srpnu téhož roku se Vlček stal kaplanem v Jablonci nad Nisou. V letech 1962–1964 absolvoval základní vojenskou službu a pak až do roku 1968 působil jako kaplan v Mostě. V říjnu 1968 byl jmenován administrátorem a ještě téhož roku farářem v Bořislavi.^[2] Farnost zahrnovala celkem dvanáct obcí a jejich částí. Farní kostel byl v Bořislavi, filiální kostely v Hradišti a ve Rtyni.

Hned po roce od příchodu do farnosti organizoval Vlček významnou církevní slavnost. Při příležitosti osmistého výročí první písemné zmínky o Bořislavi navštívil 23. listopadu 1969 farnost litoměřický biskup Štěpán Trochta. V kostelech v Bořislavi a v Hradišti sloužil mše a při nich uděloval biřmování.^[3] Z akce existuje částečná fotodokumentace.^[4]

P. Vlček s biřmovanými dětmi v roce 1969

V 70. letech se Vlčkovi podařilo prosadit opravu všech tří největších kostelů ve farnosti: 1970–1971 bořislavského, kdy byl vymalován a dostal novou střechu a fasádu.^[5] Roku 1972 byla vyměněna střecha a rekonstruována fasáda i v Hradišti a konečně roku 1974 prošel rekonstrukcí také kostel ve Rtyni. Kromě toho proběhla v letech 1969–1972 generální oprava barokní fary v Bořislavi z roku 1733. Na všech těchto akcích se brigádně podíleli místní věřící. Vlček také vyučoval na šesti školách náboženství; bořislavská fara se stala duchovním centrem farnosti. Vlček také, za pomoci svých rodinných příslušníků, příkladně vedl farní hospodářství.^[6]

Ve druhé polovině 80. let byl farář často nemocný a musel své aktivity omezit. Předčasně zemřel v teplické nemocnici v prosinci 1988. Pohřbený byl v rodných Šlapanicích.^[7] V roce 2020 si bořislavská farnost připomněla kulatá výročí úmrtí dvou svých duchovních správců: Franze Sitteho a Milana Vlčka. Ve Vlčkově případě ovšem s dvouletým zpožděním.^[8]