Milhostov

Tento článek je o obci na Chebsku. O části obce Zádub-Závišín pojednává článek Milhostov (Zádub-Závišín).

Obec Milhostov (německy Mühlessen) se nachází v okrese Cheb, kraj Karlovarský. Milhostov je součástí Svazku obcí Kamenné Vrchy. Žije zde 316^[1] obyvatel.

Milhostov
Pohled ke kostelu sv. Mikuláše, hřbitovu a historickému statku
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Cheb
Obec s rozšířenou působností	Cheb (správní obvod)
Okres	Cheb
Kraj	Karlovarský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°9′22″ s. š., 12°27′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	316 (2025)[1]
Rozloha	17,63 km²[2]
Nadmořská výška	441 m n. m.
PSČ	350 02
Počet domů	70 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Milhostov 68 350 02 Cheb [e-mail]
Starosta	Josef Hrdý
Oficiální web: www.milhostov.cz
Milhostov
Další údaje
Kód obce	554651
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Obec Milhostov podle historických pramenů vznikla už před rokem 1181 v době, kdy zde bylo slovanské osídlení. V historii Chebska je znám Milhostov z roku 1300 jako Miloz, později Miloc, Miloce. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1219.

Zdejší kostel sv. Mikuláše, zbytek dřívějšího hradiště (strážní věž) byl otevřen roku 1306. V době posledních Přemyslovců nastalo poněmčování českého pohraničí. Celé Chebsko postupně vzalo na sebe německý ráz. Na rozhraní 12. a 13. století byl Milhostov šlechtickým sídlem, měl jej majetkem Popo z Milhostova. V době Karla IV. byl Milhostov rozdělen na 24 hospodářství, a bylo poddané až do roku 1848 městu Chebu.

Po druhé světové válce došlo v roce 1946 k vysídlení zdejšího německého obyvatelstva, do té doby tu žilo asi 600 obyvatel. Zůstaly tu jen tři německé rodiny. Obec dosídlili Češi, Slováci, Maďaři, Rumuni, Rómové, volynští Češi. Ke dni 29. 8. 2008 zde žilo 357 obyvatel.

První zmínku o škole lze zaznamenat kolem roku 1580. Byla to dřevěná stavba městského typu. Směrem k návsi byla jednoposchoďová, na opačné straně sahala střecha až k zemi. Tento dům však nebyl vystavěn pro školu, nýbrž byl farou. Stará fara s kostelem vyhořely při nájezdech Husitů na Chebsko. Roku 1861 byla na jejím místě vystavěna kamenná budova. Česká škola byla otevřena 3. září 1946. Škola fungovala dlouhá léta jako dvojtřídka, pak tři roky trojtřídka.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 330 obyvatel, z nichž 329 obyvatel bylo německé národnosti a jeden cizozemec. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.^[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů Milhostova (bez místních částí a osad)^[5]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	359	374	371	307	366	330	376	119	120	223	225	242	246	261
Počet domů	51	52	55	50	53	51	52	55	40	30	26	33	33	39

Vývoj počtu obyvatel a domů Milhostova (včetně místních částí a osad)^[5]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	904	922	861	739	810	782	810	304	323	389	341	308	322	325
Počet domů	125	131	141	123	122	121	119	105	59	53	45	54	57	64

Pamětihodnosti

Smírčí kříže Milhostov (stav 2011)

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Milhostově.

• Kostel svatého Mikuláše
• Krucifix
• Sloup se sochou Panny Marie na návsi
• Hraniční kříž
• 6 smírčích křížů
• památník první a druhé světové války
• Přírodní rezervace Děvín

Části obce

• Milhostov (k. ú. Milhostov, Děvín a Doubrava u Milhostova)
• Hluboká (k. ú. Hluboká u Milhostova a Dolní Částkov)
• Vackovec (k. ú. Vackovec)

V letech 1964–1973 k obci patřila i Horka.^[6]