Miloš Rejchrt
český evangelický farář a během normalizace také disident From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Miloš Rejchrt (* 19. října 1946 Ostrava) je evangelický farář a disident. V letech 1980–1981 byl mluvčím Charty 77. Kazatelsky naposledy působil (do 30. listopadu 2011) jako druhý farář ve farním sboru Českobratrské církve evangelické v Praze 8 - Kobylisích (Kostel U Jákobova žebříku).[2] V Synodní radě Českobratrské církve evangelické zastával funkci druhého náměstka synodního seniora. Také působí jako překladatel z francouzštiny.
_BAR.svg){kind=small}
Působil ve folkové skupině Berani, napsal velké množství písní, řada z nich vyšla ve zpěvníku Svítá (1992). Je také autorem překladu písně Dezertér Borise Viana, kterou zpíval Jaromír Nohavica pod názvem Pánové nahoře.[3] Objevil se též jako herec ve filmu Žert, který byl natočen v roce 1968. Hrál tam roli Alexeje, vojáka PTP.[4]
Remove ads
Životopis
Do pěti let vyrůstal v Trhovém Štěpánově[5] a poté v Praze v Soukenické ulici na Novém Městě jako dítě kazatele žižkovského sboru Jednoty českobratrské a učitelky.[6][7] Jeho otec pocházel z evangelického sboru v Semonicích, byl synem podruhyně a venkovského ševce.[8] Miloš Rejchrt i oba jeho bratři vystudovali teologii a přestoupili zpátky k evangelické církvi, nejstarší Luděk po vystudování teologické fakulty,[9] Pavel už před studiem teologie.[10] Stejně tak i Miloš Rejchrt, který vstoupil do sboru ve Vršovicích ke konci svých gymnaziálních let.[6]
Po gymnáziu absolvoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu (1970). V prvních letech byl jeho spolužákem v ročníku mj. Vratislav Brabenec,[11] na stejné fakultě také tou dobou studoval Svatopluk Karásek.[12] Miloš Rejchrt již od základní školy psal vlastní písničky s křesťanskými texty,[13] některé texty překládal (v roce 1965 mohl na měsíc vyjet do Francie, kde objevil písničku Dezertér Borise Viana[14]), někdy psal texty k převzatým melodiím. Byl také v kontaktu s Jiřím Tichotou, se kterým sdílel oblibu ve spirituálech.[15]
Asi v roce 1966 po zhlédnutí hry Václava Havla Vyrozumění založil po vzoru Semaforu Klub Divadla Na Zábradlí (fungoval do roku 1968), kde se poprvé s Havlem setkal.[16] V roce 1968 hrál ve filmu Žert a v souvislosti s tím o něm napsal v reportáži i na úvodní straně časopis Mladý svět.[17] Ve školním roce 1968–1969 studoval v Lausanne ve Švýcarsku.[18] V posledním roce studií se 19. června 1970 u Martina ve zdi po více než dvouleté známosti oženil.[19] V říjnu téhož roku byl ve stejném kostele společně s Tomášem Bískem ordinován synodním seniorem Václavem Kejřem.[20] Od listopadu pak působil jako vikář v České Lípě.[21]
Kvůli svým kontaktům na Jiřího Hochmana, který měl na Českolipsku chalupu, kde se Rejchrt setkal např. s Jiřím Dienstbierem či Ladislavem Lisem, se o něho začala zajímat StB, 29. února 1972 byl poprvé předveden k výslechu.[22] K 30. říjnu 1972 byl zbaven státního souhlasu jako čtvrtý evangelický duchovní za normalizace (ale první, který nebyl zároveň trestně stíhán).[23] Po odnětí souhlasu se stal topičem parních kotlů (až do roku 1989) a dál bydlel na faře a v českolipském sboru byl aktivní alespoň tak, jako by byl presbyterem.[24][25] Po čase byl skutečně do staršovstva sboru zvolen a na jeden rok byl dokonce kurátorem.[26] V roce 1976 se vrátil do Prahy,[27] pracoval jako topič v Národním muzeu.[28] V roce 1975 s manželkou adoptovali právě narozeného Daniela,[29] v roce 1977 se jim narodila dcera Lucie, a poté dcera Anna.[30]
O Vánocích 1976 Miloš Rejchrt podepsal Chartu 77, k podpisu mu ji donesl Jiří Němec.[31] Hned druhý den jel s kopií do Brna, kde ji podepsala mj. Božena Komárková, Rejchrt pak Chartu šířil dál mezi členy evangelické církve, hlavně mezi faráři bez souhlasu, na podpisy dalších lidí v druhé vlně už ale vliv neměl.[32] V letech 1980–1981 byl mluvčím Charty 77.
- 1990–1997 vikář v Praze 6 – Dejvicích
- 1997–1999 vedoucí náboženské redakce Českého rozhlasu
- 2000–2001 seniorátní farář, učitel na Evangelické akademii
- 2002–2006 farář u Salvátora v Praze
- 2006 – farář v Praze 9 – Horních Počernicích
- 2006–2011 farář v kostele U Jákobova žebříku v Praze 8 – Kobylisích
Od ledna 2000 do března 2000 a pak opět od dubna do prosince 2000 působil jako člen Rady České televize.[33]
Vystupoval rovněž na podvečerech v Divadle Kolowrat, které pořádalo Masarykovo demokratické hnutí.
Remove ads
Bibliografie
- Evangelický kořen, 1997 – přednáška
- Strachy se mění, 2001 – fejetony
- Štěpán Hájek, Michal Plzák: O něco svobodnější, 2002 – rozhovory s Milošem Rejchrtem
- Dveře se otvírají, 2017
Přeložil také a svými statěmi doplnil knihu Jana Kalvína Malé pojednání o večeři Páně (Kalich, 2008).
Knižně také vydal rozhovory s Jiřím a Zdenkou Tichotovými Na Točné.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads