Mohamed Oufkir

Generál Mohammad Oufkir (Ufkír) (1920?, Rabat – 16. srpna 1972) byl marocký berberský politik.

Mohamed Oufkir
Mohamed Oufkir (1971)
Narození	14. května 1920 Aïn Chaïr
Úmrtí	16. srpna 1972 (ve věku 52 let) Rabat
Děti	Malika Oufkir
Alma mater	Meknes Royal Military Academy
Profese	politik a voják
Ocenění	rytíř Řádu čestné legie (1947) důstojník Řádu čestné legie (1949) Válečný kříž za operace na vnějších bojištích Válečný kříž 1939–1945
Commons	Mohamed Oufkir
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jako pravá ruka krále Hasana II. v šedesátých a sedmdesátých letech byl ministrem vnitra. V roce 1971 došlo k pokusu o státní převrat. V průběhu oslav královských narozenin vnikli do paláce ve Skirátu studenti dvou ročníků královského učiliště pro poddůstojníky. Povraždili stovky hostů a příslušníků dvora. Duší tohoto spiknutí byl generál Madbúch. Po této události byl generál Oufkir jmenován ministrem obrany a do čela hlavního štábu královského letectva. Dozíral na armádu a policii. Silou potlačil politické protesty pomocí policie a vojenských složek. Následujícího roku došlo k dalšímu pokusu o státní převrat. Dne 16. srpna 1972 bylo královo letadlo vracející se z Paříže pronásledováno stíhačkami F5 marocké armády. Král bezpečně přistál na letišti v Rabatu. Ihned potom byl generál za nejasných okolností zabit pěti výstřely. Oficiální marocké zdroje uvádějí, že generál spáchal sebevraždu.^[1][2]

Členové generálovy rodiny: manželka Fatema Oufkir, děti Malika (18 let), Abdellatif (2 roky), Muna-Inan (změnila si jméno na Maria) (9 let), Sukaina (10 let), Raúf a Myriam byli uvězněni spolu s Ašurou a Halimou (původně služebnými), které se dobrovolně rozhodly zůstat s rodinou. V nelidských podmínkách strávili ve vězení 15 let. V roce 1987 se některým z nich podařilo utéct a kontaktovat redaktora pařížského RFI. Poté se celá rodina ocitla v domácím vězení, kde strávili dalších čtyři a půl let. Většině rodiny bylo povoleno odcestovat s Maroka, manželka Fatema s nejmladším synem Abdellatifem jsou stále v Maroku.

Vyznamenání

• rytíř Řádu čestné legie – Francie, 1947
• důstojník Řádu čestné legie – Francie, 1949
• Croix de guerre 1939–1945 – Francie
• Válečný kříž za operace na vnějších bojištích – Francie^[3]
• Stříbrná hvězda – Spojené státy americké^[4]