Mory
část města Podbořany v okrese Louny From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Mory jsou malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi šest kilometrů severně od Podbořan. Mory leží v katastrálním území Kněžice u Podbořan o výměře 12,03 km².[3] Vesnicí protéká potok Leska.
Remove ads
Název
Název vesnice je odvozen z příjmení Mora ve významu osada Morů (Morovy rodiny). V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Mor (1358, 1639 až okolo 1405), „in Mor“ (1412), Mory (1573), „na… Morách“ (1615) a Mohr (1787 a 1846).[4]
Historie
První písemná zmínka o Morech pochází z roku 1358 a vztahuje se ke zdejší plebánii.[5] Patronátní právo ke kostelu Narození Panny Marie měli v roce 1363 Bušek a v letech 1365–1393 Beneš z Buškovic. Po jeho smrti za nezletilé děti majetek spravoval Petr z Buškovic. Benešův syn Petr v roce 1414 sídlil v Chrašťanech.[6]
V patnáctém století vesnici vlastnili příslušníci lounské rodiny Sokolů z Mor, ke kterým patřili Vaněk (1435–1471), jeho syn Jan (1466–1496), Janovi synové Václav a Jiří a nakonec Václavův syn Jan (1507–1535). Většinu šestnáctého století byly Mory částí krásnobrodského panství, dokud je roku 1573 Jan Mašťovský z Kolovrat neprodal majitelům panství panství petrohradského. Jeho součástí zůstaly deset let a v roce 1583 je koupili bratři Kryštof a Bohuslav Felix Fictumové.[6] Část vsi ve stejné době vlastnil Bedřich Šlik, který ji vzhledem k velkým dluhům musel prodat Adamovi ze Šteinsdorfu.[5] Kryštof a Bohuslav Felix se roku 1590 o majetek rozdělili, takže Mory s dalším příslušenstvím připadly Bohuslavovi.[6] Ten v roce 1605[5] přikoupil šteinsdorfský podíl a celou vesnici spravoval ze svého prunéřovského panství.[6]
Bohuslav Fictum se zúčastnil stavovského povstání, a po bitvě na Bílé hoře mu byl zkonfiskován majetek. Roku 1623 panství koupil Jaroslav Bořita z Martinic.[5] Jeho syn, hrabě Maxmilián Valentin z Martinic, prodal roku 1655 Mory a Kněžice Sylvii Kateřině Černínové. Díky ní se vesnice dostala do majetku rodu Bádenských a v roce 1783 ji získali Schwarzenbergové.[6]
Panským sídlem ve vesnici bývala tvrz, která stála v areálu zemědělského dvora. Od sedmnáctého století sloužila jen hospodářským účelům a od osmnáctého století v ní bydlel správce. Budova tvrze byla spolu s bránou do dvora zbořena v roce 1968 a z původní zástavby dvora se dochovala jen velká třípatrová sýpka z osmnáctého století.[5]
Vesnice se nachází na okraji malé velikoveské hnědouhelné pánve. V devatenáctém století se zdejší nekvalitní uhlí těžilo v dolech Karel a Louisa v majetku L. Körbla.[7]
Remove ads
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 374 obyvatel (z toho 192 mužů), z nichž bylo 84 Čechoslováků a 290 Němců. S výjimkou jednoho evangelíka a jedenácti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 315 obyvatel: devadesát Čechoslováků a 225 Němců. Kromě jednoho člena církve československé a šesti židů byli římskými katolíky.[9]
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1960 Mory byly samostatnou obcí v okrese Podbořany. V letech 1961–1978 byly částí obce Kněžice v okrese Louny. Od 1. července 1978 do 31. prosince 1980 byly částí obce Kaštice v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 jsou částí města Podbořany v okrese Louny.[13]
Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Podbořanech.
- Kostel Narození Panny Marie
- Socha svatého Jana Nepomuckého v severním okraji obce
- Venkovský dům – původní čp. 22 v severní části obce
- Sýpka
- Venkovská usedlost čp. 19
- Venkovská usedlost čp. 28
Osobnosti
Mory mají i své dva významné rodáky. Pedagog Ferdinand Bachmann (1817–1891), byl ředitelem vzdělávacího ústavu v Praze. Emil Merker (1888–1972) vystudoval v Praze přírodní vědy a filozofii, v letech 1915–1935 byl profesorem na lesnické škole v německém Reichstadtu, byl autorem několika románů a básnických sbírek, za které obdržel německou Státní cenu za literaturu. V Morech v roce 1899 zemřel František Josef Dobicer, který byl od roku 1865 místním farářem. Psal vlastenecky laděné články do Časopisu českého muzea a dalších periodik.
Remove ads
Galerie
Domy na jihozápadním okraji vesnice
Kostel Narození Panny Marie
Barokní sýpka
Usedlost čp. 29
Pomník padlým v první světové válce
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads