Mosasaurus

Mosasaurus („ještěr od řeky Mázy“) je rod pozdně křídového mořského plaza z čeledi Mosasauridae. Jedná se o nejznámějšího a také prvně popsaného zástupce této skupiny. První pozůstatky tohoto rodu byly objeveny již kolem roku 1764 na území Nizozemska. Mosasauři žili v mořích pozdní křídy, asi před 70 až 66 miliony let, a to na území dnešní Evropy a Severní Ameriky, pravděpodobně ale i jinde.^[1] Všichni vymřeli spolu s neptačími dinosaury a ptakoještěry na konci druhohor. Tento "odpadkový" rod dnes zahrnuje asi 9 až 19 rozeznávaných druhů, jejich klasifikace však není zcela ujasněná.^[2]

Mosasaurus Stratigrafický výskyt: Svrchní křída
Rekonstrukce druhu M. beaugei
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	plazi (Sauropsida)
Řád	šupinatí (Squamata)
Podřád	Scleroglossa
Čeleď	Mosasauridae
Podčeleď	Mosasaurinae
Rod	Mosasaurus Conybeare, 1822
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rekonstrukce kostry mosasaura

Popis

Stejně jako ostatní zástupci čeledi byl i Mosasaurus dobře adaptován k životu v moři. Jeho končetiny se přeměnily na ploutve, přední byly mírně delší než zadní. Mosasauři byli poměrně robustní a mohli dosahovat délky až kolem 17,6 metru, patřili tedy k největším mořským živočichům své doby.^[3][4] Šlo o dravce, kteří se specializovali na lov mořských obratlovců i bezobratlých. Podle toho byla jejich dlouhá a štíhlá tlama vyzbrojena různými typy zubů, které mohly drtit schránky nebo také řezat kusy masa z těl kořisti. Mohutný a silný ocas sloužil k lepšímu manévrování pod vodou.

Tito velcí mořští predátoři vyhynuli na konci křídy při velkém hromadném vymírání druhů, které postihlo například také neptačí dinosaury.^[5]

Historie objevů

První exemplář mosasaura byl objeven již roku 1764 nedaleko nizozemského Maastrichtu.^[6] Dnes se tento exemplář nachází v Teylersově muzeu v Haarlemu. Druhý exemplář byl objeven mezi roky 1770 a 1774 na stejném místě (v podzemních křídových lomech u Maastrichtu) a byl vykopán za pomoci vojenského lékaře v penzi Johanna Leonarda Hoffmanna (1710–1782). V roce 1794 však byla tato cenná fosílie odvezena do Paříže jako válečná kořist francouzských revolučních vojsk, která oblehla a obsadila Maastricht. Zkamenělinu lebky mosasaura pak zkoumal věhlasný přírodovědec Georges Cuvier. Teprve roku 1822 pojmenoval tohoto mořského plaza britský paleontolog William D. Conybeare^[7].

V populární kultuře

Mosasaurus jako obří mořský dravý plaz figuroval již v nejednom díle z žánru sci-fi i v dokumentech o pravěkém životě. Mezi nejslavnější zobrazení patří obří jedinec, chovaný jako zábavní atrakce ve filmu Jurský svět z roku 2015.