Mrakodrap Pirelli
Výšková budova v italském Miláně From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Mrakodrap Pirelli, též Pirelli Tower nebo Centro Pirelli (italsky: Grattacielo Pirelli či Pirellone) je kancelářská výšková budova v italském Miláně, jedním ze symbolů města.
Remove ads
Historie
Budovu navrhli architekti Giò Ponti (1891–1979), Pier Luigi Nervi (1891–1979) a Arturo Danusso. Její výstavba byla zahájena v roce 1956 v době ekonomického rozmachu země. Objednala si ji nadnárodní korporace Pirelli (známý výrobce pneumatik), která tu chtěla umístit své ředitelství – v 19. století v této oblasti vznikla první továrna společnosti. Dokončena byla v roce 1958, ale slavnostní otevření proběhlo až 4. dubna 1960. Tehdy se Pirelli Tower stala nejvyšší budovou v Evropě, byla jí až do roku 1966, než ji o toto prvenství připravila stavba Tour du Midi v Belgii, vysoká až 171 metrů (148 m po střechu). V budově se pravidelně nacházelo kolem 2 000 lidí, z toho 1 200 zaměstnanců společnosti Pirelli.[1][2][3][4][5]
V roce 1978 byla budova prodána regionální vládě Lombardie za 43 miliard lir (včetně tří nižších budov a přilehlé garáže), která od té doby budovu využila jako sídlo krajské správy. Všechny mobilní stěny a vinylové nátěry – z nichž některé byly speciálně vyrobeny společností Pirelli – byly odstraněny a nahrazeny mramorem a koberci se symbolem lombardského regionálního úřadu, kamunské růže. Obývalo ji místy až 1750 vládních pracovníků.[1][2][3][4][5]
Dne 18. dubna 2002 do budovy narazilo malé letadlo (Rockwell Commander 112), na úrovni 24. až 26. podlaží. Následky byly fatální. O život přišli pilot a dvě ženy pracující v kanceláři, a dalších nejméně 30 lidí bylo zraněno. V místě nárazu došlo k vážnému poškození vnější struktury i interiéru budovy. Po důkladných opravách – s ohledem na původní architektonické vyznění – byla znovu otevřena v roce 2005. Obnovená byla např. speciálně navržená gumová podlaha v barvě „fantasticky žluté“. Takovou si tehdy sama navrhla společnost Pirelli, která kromě gumových pneumatik vyráběla i gumové krytiny. Architekt Giò Ponti se zasloužil o konkrétní odstín. Aby se předešlo dalším podobným nehodám byly na střechu nainstalovány stroboskopická signalizační světla. Na 26. patře se nachází památník se jmény dvou obětí.[1][2][3][4][6][7]
Remove ads
Popis
Vysoká je 127,1 metrů (architektonická výška), po střechu (pod úrovní „vznášejícího se víka“) 124,2 metrů a nejvyšší užívané podlaží se nachází ve výšce 118 metrů (kancelářské ve výšce 112,8 metrů). Má 32 (či 31) pater a dvě patra pod zemí. Pro přepravu je k dispozici asi 8 výtahů, výtahová šachta se nachází ve vyztuženém jádru budovy. Do nejvyššího patra se lze dostat i po schodech, kterých je celkem 710. Nejvyšší patro bývá občas zpřístupněno veřejnosti, odkud je pěkný výhled na město.[1][2][3][4][5]
Návrhem tohoto mrakodrapu se nechala inspirovat řada inženýrů, např. autoři MetLife Building v New Yorku nebo National Mutual West Plaza v Aucklandu.[8] Konstrukci tvoří dva velké trojboké pylony umístěné na obou koncích, obsahující technická zařízení a rozvody, a dále čtyři střední stěnové pilíře, mezi nimiž jsou uloženy žebrové stropy o rozpětí 24,07 m a tloušťce 0,76 m. Půdorys se skládá ze dvou zrcadlově obrácených mnohoúhelníkových (polygonálních) útvarů, kvůli kterým má budova tvar diamantu. Na délku má budova celkem 75,5 m, na šířku 20,5 m (též se uvádí 70,4 x 18,59 m). Centrální pilíře dosahují u paty šířky dvou metrů a směrem k horní části budovy se zužují až na konečných půl metru. Protože je budova poměrně úzká, využije mnohem více denního světla a není tak zapotřebí umělé osvětlení, bez kterého se neobejde řada jiných staveb. Na stavbu bylo spotřebováno odhadem až 30 000 kubíků betonu a budova dosahuje celkové hmotnosti 70 000 tun.[1][2][3][4][5]
Remove ads
Galerie
Muž pózující na okraji střechy (1965)
Pohled ze střechy na ulici (1965)
2009
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads