Mundus
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Mundus, celým jménem „Mundus" akciová společnost spojených rakouských továren na nábytek z ohýbaného dřeva, byla firma zabývající se výrobou a prodejem nábytku z ohýbaného dřeva.
Remove ads
Situace
V roce 1842 získal Michael Thonet od K.K. allgemeinen Hofkammer ve Vídni patent „Holz in beliebige Formen und Schweifungen zu biegen“ (Ohýbání dřeva v jakémkoli tvaru a formě). Po vypršení platnosti patentu v roce 1869 se průmysl ohýbaného dřeva rychle rozvíjel, a to natolik, že do roku 1893 vyrábělo ohýbaný nábytek 51 firem (z toho 25 v Rakousko-Uhersku).[1] Později bylo uváděno 60 továren v Rakousku-Uhersku, které zaměstnávaly 35 tisíc dělníků a vyvážely zboží o celkové hmotnosti 22 tisíc tun.[2] Export se potýkal s celními barierami.[3]
Výrobci ohýbaného nábytku si uvědomovali, že k prosazování oborových zájmů je nejefektivnější koordinovaný postup. Na výzvu Josefa Mauksche ze společnosti Josef Hofmann nástupci, Bílsko se účastnili v květnu 1897 zakládající schůze Sdružení výrobců ohýbaného nábytku. Na návrh Felixe Kohna (ze společnosti Jacob & Josef Kohn) byl zvolen předsedou Jakob Thonet (ze společnosti Gebrüder Thonet). Zástupci 18 firem zvolili výbor složený ze členů společností Gebrüder Thonet, Jacob & Josef Kohn, Josef Hofmann Nachfolger, Actien-Gesellschaft vormals Harnisch & Co. a E. M. Schlosser.[4]
Remove ads
Vznik firmy
Již v roce 1906 se objevily informace o záměru banky kk priv. Österreichische Credit-Anstalt für Handel und Gewerbe integrovat 19 továren na ohýbaný nábytek v Rakousku-Uhersku do jedné akciové společnosti.[5] Iniciátorem tohoto spojení byl Leopold Pilzer. Vytvořená akciová společnost by byla konkurenceschopným podnikem, který by mohl soutěžit na trhu ohýbaného nábytku zavedené firmě Thonet a další velké firmě Jakob & Josef Kohn.[5]
Ministr C. k. ministerstva vnitra dekretem ze dne 5. července 1907, č. 22496 udělil povolení k založení akciové společnosti pod názvem „Akciová společnost Spojených rakouských továren na nábytek z ohýbaného dřeva se sídlem ve Vídni" a schválil její stanovy. Stalo se tak po konzultaci s ministerstvem obchodu, ministerstvem financí a ministerstvem financí Císařského a královského soukromého rakouského úvěrového ústavu pro obchod a průmysl ve Vídni. S ministerstvem vnitra předem spolupracovali Dr. Rudolf Weill a Leopold Pilzer (oba z Buczkowic u Bielska), Josef Manksch a Max Löwenthal (oba z Heinzendorfu u Bielska), inženýr Karel Jaworek ze Schibitzu u Těšína, Rudolf Lazar z Niemes, Friedrich Flaschner z Bodenbachu a Samuel Hoffmann z Mährisch-Weißkirchenu.[6]
Akciová společnost byla zaprotokolována po přijetí stanov na ustavující valné hromadě dne 16. července 1907.[7] Na valné hromadě bylo rozhodnuto o uzavření partnerství na dobu třiceti let[8] s akciovou společností Sjednocených maďarských výrobců ohýbaného nábytku, která byla založena v následujících dnech. Cílem bylo zajistit vyplácení stejné dividendy pro obě společnosti. Společnost, která dosáhne vyššího zisku, musí druhé společnosti poslat finance tak, aby obě společnosti obdržely stejné procento zisku.[9] Na valné hromadě byli zvoleni členové předsednictva. Na následném zasedání správní rady byly obsazeny funkce ve správní radě a managementu. Posty obsadili zástupci banky a bývalí majitelé továren. Jedním z ředitelů byl jmenován Leopold Pilzer.[10]
Na valné hromadě konané dne 8. února 1908 se usnesli akcionáři na názvu společnosti. Nový název zněl: „Mundus" Aktiongesellschaft der Vereinigten Oesterreichischen Bugholzmöbelfabriken. Český název společnosti: „Mundus", akciová společnost spojených rakouských továren na nábytek z ohýbaného dřeva.[11] Přidání slova „Mundus" (svět) k dosavadnímu pojmenování naznačovalo aspirace jejích zakladatelů koncernu. Do roku 1912 továrny koncernu vyráběly denně 10 000 kusů ohýbaného nábytku.[12]
Na valné hromadě bylo konstatováno, že zisky za rok 1907 nebyly uspokojivé. Nastaly problémy při těžbě dřeva kvůli nepřízni počasí.[13]
„Mundus" Aktiongesellschaft der Vereinigten Oesterreichischen Bugholzmöbelfabriken spojila tyto společnosti:[14]
- Císařská a královská privilegovaná továrna na masivní ohýbaný nábytek Rudolf Weill & Co, Buczkowice, kterou založili 2. března 1896 Rudolf Weill a Leopold Pilzer.[15][16][17]
- Josef Hofmann (Nachfolger),
- Továrny na nábytek Josef Jaworek, Těšín[18]
- Rudolf Lazar, Niemes[19][20]
- Friedrich Flaschner, Bodenbach
- J. Sommer, Mährisch-Weißkirchen
V roce 1909 probíhalo jednání o připojení firmy Schlosser a Hückel, Drnholec[21]
Formální likvidace společnosti, po převedení akcií v roce 1920, byla provedena 15. května 1928.[22] Formálně nástupnická společnost nesla jméno „Mundus" Aktiongesellschaft der Vereinigten Oesterreichischen Bugholzmöbelfabriken in Liquidation.[23]
„Mundus" Aktiongesellschaft der Bereinigten Ungarischen Bugholzmöbelfabriken spojila tyto společnosti:[24][14]
- Johann Weitzer, továrna na stroje a vagony a slévárna železa AG, Borosjenö (rumunsky Ineu)[25]
- Ungvárer Electricity AG, Maďarsko
- Una Holzindustrie AG, Varazdin[26]
- Josias Eissler & Sons, Košice
- Fiumaner Möbelfabriks-AG, Vrata (Fužine)[27]
V roce 1909 byla získána firma Actien-Gesellschaft vormals Harnisch & Co, Neusohl[28] Do roku 1914 byly poslední jmenované továrny v důsledku koncentrace výrob uzavřeny.[29]
Firma dovážela dýhované desky z Ruska, protože vyráběla i nábytek z neohýbaného dřeva.[29]
V červenci 1917 byla uzavřena dohoda o převodu velkého počtu akcií Ersten Oesterreichischen Aktiengesellschaft zur Erzeugung von Möbeln aus gebogenen Holze Jakob & Josef Kohn na bankovní instituce zainteresované v Mundusu a na samotný Mundus. Akciová společnost Jakob a Josef Kohn si stejně jako akciové společnosti Mundus zachovala úplnou nezávislost a byla deklarována neexistence záměru fúze ani konsolidace provozu.[30]
V roce 1917 rozhodlo představenstvo společnosti Mundus o navýšení základního kapitálu.[31]
Remove ads
Mundus po 1. světové válce
V Curychu byla ve spolupráci s místní bankou Blankart & Cie. založena komanditní společnost s názvem „Mundus“ Allgemeine Handels- und Industrie-A.-G., Curych,se záměrem získat akcie:
- rakouské a maďarské akciové společnosti „Mundus“ výměnou za akcie „Mundus“ Allgemeine Handels- und Industrie; právo na výměnu akcií bylo uděleno a toto právo muselo být uplatněno do 31. srpna 1920.[32]
- První rakouské akciové společnosti na výrobu ohýbaného nábytku, Jakub & Josef Kohn, Vídeň
- a několika dalších přidružených společností.[33]
Tato akvizice zachovala jednotu výše zmíněných společností, které mají stálá sídla ve všech nástupnických státech.[34][35]
V roce 1920 získala společnost Mundus většinu akcií společnosti Ersten Oesterreichischen Aktiengesellschaft zur Erzeugung von Möbeln aus gebogenen Holze Jakob & Josef Kohn, Wien a byla založena společnost Mundus-Kohn AG.[33] V roce 1923 se firma spojila s firmou Thonet.[36] Vznikl tak koncern Thonet – Mundus s továrnami v těchto místech: Koryčany, Bystřice pod Hostýnem, Veľké Uherce (Slovensko), Halenkov, Vsetín, Nowo Radomsko (Polsko), Frankenberg (Eder) (Hessensko).[zdroj?]
Leopold Pilzer vedl koncern s 20 výrobními závody, rozmístěnými po nástupnických státech bývalé monarchie Rakousku-Uhersku a v Německu, s více než 20 000 zaměstnanci, kteří vyrobili 20 tisíc tun ohýbaného nábytku.[37] Generální ředitel Leopold Pilzer ubránil holding před násilným převzetím; mimo jiné i proto, že byl jejím významným akcionářem.[38]
Z marketingových důvodů byly výrobky firem Thonet a Kohn nadále označovány původními názvy a ochrannými známkami.[39]
V roce 1938, po anexi Rakouska nacistickým Německem, byl koncern Thonet-Mundus rozpuštěn. Bratři Thonetové (Gebrüder Thonet) si ponechali práva na značku v Německu a Rakousku (východně od Rýna) a Leopold Pilzer si ponechal práva ve Francii, Anglii a Spojených státech.[12][40]
Mundus v Československu
Firma Mundus – Jakub a Josef Kohn měla v nejisté poválečné situaci sídlo v Českém Těšíně.[41][42] Mimořádná valná hromada svolaná na 14. ledna 1924 měla na pořadu jednání ustanovení sídla společnosti v Praze.[43]
Ekonomickým problémem nově vzniklého Československa bylo mimo jiné sídlo československých podniků mimo stát. Národní shromáždění vydalo 11. prosince 1919 nostrifikační zákon, který ukládal firmám povinnost přemístit sídlo firmy a její hospodářské vedení na území Československa. Firma Mundus se rozdělila na mateřskou firmu a několik dceřiných společností.[44][26]
Dne 4. června 1924 se konaly dvě valné hromady. V Praze to byla valná hromada společnosti Mundus – Jakub a Josef Kohn, spojené čsl. továrny na nábytek z ohýbaného dřeva, akc. spol., v Brně to byla valná hromada Thonet, akc. spol.[45] Na těchto valných hromadách byla schválena fúze obou společností a název „Thonet - Mundus", spojené československé továrny na nábytek z ohýbaného dřeva.[46][47] Německý název společnosti: Thonet – Mundus, Vereinigte tschechoslowakische Bugholzmöbelfabrik in Brünn.[48] Presidentem správní rady byl Dr. Jaroslav Preiss.[49]
Výstavba jednotlivých továren byla situována blízko lesů s bukovým dřívím. Thonetové si zajišťovali zdroje bukového dříví koupí lesů. Při zavádění lesní reformy se členové rodiny Thonet bránili politicky i soudně.[50][51]
Firma Thonet – Mundus uzavírala kartelové dohody s dalšími výrobci ohýbaného nábytku.[52] Vysoká cla byla důvodem výstavby závodu ve Francii.[53]
Po druhé světové válce měla firma Thonet - Mundus, československé továrny na ohýbaný nábytek. a.s. dva tisíce zaměstnanců v továrnách v Bystřici pod Hostýnem, Koryčanech, Holešově a Vsetíně.[54]
Remove ads
Thonet - Mundus v Polsku
Firma Thonet - Mundus, Polskie Fabryki Mebli Giętych S.A. byla založena 17. dubna 1921.[55] Sídlila v Bielsku, v průběhu času na několika adresách. Továrny firmy byly v Buczkowicích, Rybarzowicích a Jasienici. V Radomsku měla firma továrny dvě. Bývalá radomská továrna Thonet vyráběla pro firmu,[ujasnit] v bývalé radomské továrně Jakub & Josef Kohn vyráběla nábytkářská továrna Mazowia S.A. Gętych.[zdroj?]
Závod v Buczowicích byl zastaven s nástupem hospodářské krize v květnu 1930 a výrobu už nikdy neobnovil. Budovy závodu se během druhé světové války využívaly jako sklady německé armády a v březnu 1945 vyhořely. Ruiny byly zbourány v 50. letech 20. století. Společnost s kapitálem 1 500 000 zlotých zaměstnávala v roce 1938 celkem přibližně 1 700 dělníků a 40 technických dozorců a úředníků.[12]
Závod v Jasienici zničil v roce 1929 velký požár a jeho obnova byla provedena až v roce 1934. V roce 1951 se stal stal součástí podniku Bielskie Zakłady Przemysłu Drzewnego (Bielský závod dřevařského průmyslu) spolu s továrnou na dřevěné výrobky hraběte Larisch-Mönnicha v Jaworze a pilou Alfreda Rybińského v Rajcze. Od roku 1959 společnost fungovala pod názvem Fabryka Mebli Gentych (Továrna na ohýbaný nábytek) v Jasienici se závody: 1 (Jasienica), 2 (Jaworze), 3 (Buczkowice) a 4 (Rajcza).[12]
Remove ads
Mimořádné situace
Tovární objekty byly postihovány požáry.[56][57][58] Zapálení odstavené továrny ve Vsetíně nabízel firmě Thonet – Mundus noční hlídač, zaměstnanec „hlídací a zamykací" agentury.[59]
Další škody vznikaly krádežemi.[60][61][62]
Při namáhavé a monotónní práci dělníků docházelo k pracovním úrazům.[63][64][65]
Hospodářský cyklus s občasnými krizemi se dotýkal i společnosti Thonet – Mundus.[66][67][68][69][70] Krize byly často doprovázeny stávkami dělníků,[71][72][73][74] výjimečně i úředníků.[75]
V roce 1931 nastaly obavy o kvalitu bukového dřeva používaného k výrobě ohýbaného nábytku.[76]
Remove ads
Po roce 1948
Vyhláškou ministra průmyslu v Úř. 1. z 9. t. m. byl zřízen národní podnik (průmyslu dřevozpracujícího) Thonet, závody na ohýbaný nábytek, národní podnik v Bystřici pod Hostýnem (z bývalých. podniků L. A. Bernkop ve Frenštátě pod Radhoštěm, Melderovy závody v Mimoni a Thonet-Mundus v Praze II).[77]
Výměrem ministerstva lesů a dřevařského průmyslu ze dne 19. září 1953 byl národní podnik Thonet přejmenován na národní podnik TON.[78]
Remove ads
Reference
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads