Mweru
jezero v Africe From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Mweru (anglicky Lake Mweru, francouzsky Lac Moero) je jezero v Africe na hranicích Demokratické republiky Kongo a Zambie. Leží v tektonické propadlině Mweru–Luapula v horním povodí Konga. Rozloha jezera dosahuje přibližně 5 120 km², průměrná hloubka činí asi 7,5 m, maximální hloubka 27 m a celkový objem vody zhruba 38,2 km³.[1] Hladina leží v nadmořské výšce okolo 917 m.
Jezero je součástí systému Mweru–Luapula a představuje důležitý přírodní zdroj pro statisíce obyvatel obou břehů, kteří jsou závislí na místním rybolovu, dopravě a zásobování vodou.[2][3]
Remove ads
Poloha a charakteristika
Mweru leží na hranici mezi severovýchodní Zambií a jihovýchodní částí Demokratické republiky Kongo, v tektonické propadlině Mweru–Luapula, která je součástí horního povodí Konga. Zambijský břeh tvoří severní část provincie Luapula, zatímco západní a severozápadní břeh spadá do provincie Katanga.[1][4]
Jezero vyplňuje mělkou jezerní pánev; moderní batymetrické mapování odhalilo dvě hlavní prohlubně a rozsáhlé plochy s hloubkou menší než 10 m. Maximální hloubka dosahuje přibližně 27 m a průměrná hloubka je kolem 7,5 m.[1] V důsledku dlouhodobého přísunu sedimentů z Luapuly a eroze odtokového koryta Luvuy se povrch jezera postupně zmenšuje; tyto procesy jsou navíc zesilovány odlesňováním povodí a rostoucím odběrem vody.[4]
V rámci členění sladkovodních ekosystémů podle projektu Freshwater Ecoregions of the World spadá Mweru spolu s řekou Luapula a jezerem Bangweulu do ekoregionu Bangweulu–Mweru horního Konga.[4] Ten je charakterizován rozsáhlými mělkými jezery, záplavovými plochami a bažinami, které vytvářejí pestrou mozaiku mokřadních stanovišť.
Remove ads
Ostrovy
V ploše jezera leží několik ostrovů, z nichž největší jsou Kilwa a Isokwe. Menší ostrůvky a písčiny se vyskytují zejména při západním a severním pobřeží. Ostrov Kilwa leží blíže konžské straně a slouží jako významné rybářské zázemí, zatímco Isokwe se nachází u zambijského břehu.[1][2]
Vodní režim
Mweru je typické mělké riftové jezero. Na jihu je napájeno především řekou Luapula, která přivádí vodu ze systému jezer a bažin Bangweulu, a východnějším přítokem Kalungwishi. Odtékající Luvua odvádí vodu na sever do Lualaby, horního toku Konga, a spojuje tak Mweru s hlavním konžským říčním systémem.[1][5]
Moderní batymetrická měření ukazují, že jezero má dvě hlavní pánve s maximální hloubkou okolo 27 m a průměrnou hloubkou 7,5 m.[1] Dlouhodobé kolísání hladiny má roční amplitudu asi 1,5–2 m, přičemž nejvyšší stavy nastávají na konci období dešťů (duben–květen) a nejnižší na přelomu roku.[1][5]
Podnebí oblasti je tropické se střídáním období dešťů a sucha. Většina ročních srážek spadne od listopadu do dubna a odtok z jezera reaguje na změny srážek se zpožděním několika měsíců.[5]
Ekologie a ochrana
Jezero a navazující systém Mweru–Luapula patří mezi biologicky významné mokřadní komplexy povodí Konga. Ichthyofauna ekoregionu Bangweulu–Mweru zahrnuje podle nedávné syntézy nejméně 135 druhů sladkovodních ryb, z nichž asi 35 je endemických; mnoho druhů patří mezi cichlidy a kaprovité.[6] Rozsáhlé mělké zátoky, laguny a ústí přítoků slouží jako významná třecí a růstová stanoviště pro ryby i bezobratlé.[1]
Fauna měkkýšů v oblasti jezera vykazuje vysoký stupeň endemismu. Podle hodnocení IUCN je Mweru jediným známým místem výskytu několika ohrožených druhů sladkovodních plžů a mlžů; endemické a ohrožené druhy jsou zde zastoupeny rody Bellamya, Melanoides, Cleopatra, Mweruella a Prisodontopsis.[4] Zhoršující se kvalita vody, zanášení sedimenty, odlesňování a rostoucí tlak na vodní zdroje představují hlavní hrozby jak pro tyto měkkýše, tak pro rybí společenstva; v případě pokračujícího poklesu hladiny a zvýšené sedimentace se uvažuje i o riziku náhlé deoxygenační epizody ve větší části jezera.[4]
Pro ryby z Mweru–Luapula byly popsány četné druhy monogenních parazitů, kteří vykazují vysoký stupeň druhové bohatosti i hostitelské specializace; tyto studie zároveň poskytují nové informace o rozšíření jednotlivých druhů ryb a jemné struktuře lokálních populací.[6]
Remove ads
Využití
Jezero Mweru a přilehlá řeka Luapula patří mezi nejdůležitější vnitrozemské rybářské oblasti v jižní Africe. Podle studií FAO poskytuje systém Mweru–Luapula potravu, zaměstnání a příjmy pro stovky tisíc lidí na zambijské i konžské straně.[2] Produkce ryb byla dlouhodobě vysoká a i přes výrazný růst počtu rybářů zůstávaly úlovky relativně stabilní, což je přičítáno rozsáhlým mělkým plochám a záplavovým biotopům v povodí.[2]
Hlavní jsou lovy druhů tilapií (zejména rodu Oreochromis), cichlid, sumců a drobných pelagických druhů, které se loví pomocí sítí a osvětlených člunů. V posledních desetiletích se však stále častěji objevují problémy s nadužíváním zdrojů a nedodržováním regulací (např. zákazů lovu v období hájení).[3] Studie zaměřené na spolusprávu rybolovu konstatují, že slabé financování dozoru a převažující formální („konzultativní“) zapojení komunit vedou k nízkému dodržování pravidel a přetrvávání nelegálních lovných technik.[3]
Doprava
Na jezeře je rozvinutá místní vodní doprava, která zajišťuje spojení rybářských vesnic a menších přístavů na obou březích. Nejvýznamnějšími přístavy jsou Kilwa a Pweto v Demokratické republice Kongo a Nchelenge na zambijské straně.[2]
Osídlení pobřeží
Pobřeží jezera je hustěji osídleno zejména na zambijské straně, kde se nachází město Nchelenge a řada velkých rybářských táborů. Na konžském břehu leží města Kilwa a Pweto, která slouží jako regionální střediska obchodu s rybami a dalšími produkty.[2][3]
Remove ads
Historie
Za prvního Evropana, který o jezeře přinesl zprávu, je považován skotský cestovatel David Livingstone, jenž oblast navštívil v roce 1867.[7] Podrobnější průzkum pobřeží a hydrografie probíhal na přelomu 19. a 20. století, kdy byla oblast postupně začleněna do koloniálních struktur Britské a Belgické Afriky.[7]
Reference
Literatura
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads