Nashorn

Stíhač tanků Nashorn (česky: nosorožec), původním názvem Hornisse (česky: sršeň), též SdKfz 164, byl německý těžký stíhač tanků vyráběný v letech 1943–1945. Celkem bylo vyrobeno 494 kusů.

Nashorn
Nashorn v americkém muzeu v Aberdeenu
Typ vozidla	stíhač tanků
Země původu	Německo
Historie
Výrobce	Deutsche Eisenwerke
Návrh	1942
Období výroby	1943–1945
Vyrobeno kusů	494
Ve službě	1943–1945
Základní charakteristika
Posádka	4 nebo 5
Délka	7,26 m
Šířka	2,95 m
Výška	2,94 m
Hmotnost	24 tun
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	trup 20–30 mm, nástavba 10 mm
Hlavní zbraň	88 mm kanón PaK 43/1 L/71
Sekundární zbraně	volně ložený kulomet
Pohon a pohyb
Motor	V-12 Benzínový motor Maybach HL 120 TRM
Výkon	300 hp (224 kW)
Max. rychlost	42 km/h
Poměr výkon/hmotnost	12,5 hp/t
Dojezd	235 km na silnici 130 km v terénu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tento článek je o stíhači tanků. O javaScriptovém enginu pojednává článek Nashorn (javascriptový engine).

Nashorn byl postavený na trupu samohybného děla Hummel, vyvinutého v roce 1942 z kombinace vany a podvozku tanků Pz III a Pz IV. Stroj byl určen pro přepad ze zálohy nebo pro boj na extrémně velkou vzdálenost, proto byla značně snížena kvalita ochrany posádky, což zlepšilo další parametry, zejména rychlost, průchodnost terénem a velkou údernou sílu. Ačkoliv šlo stále o improvizovaný typ stíhače tanků, je považován za úspěšný stroj, byť ke konci války se začaly dost značně projevovat některé nedostatky jeho konstrukce,^[1] a byl proto nahrazován modernějšími typy, jako byl například Jagdpanther. Nicméně, Nashorn se může jakožto jediný německý obrněný vůz pochlubit zničením tanku M26 Pershing.^[1]