Natalovití
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Natalovití (Natalidae) představují čeleď amerických netopýrů.
Remove ads
Systematika
Moderní systematika letounů klasifikuje čeleď natalovitých v rámci podřádu netopýrotvaří (Yangochiroptera) a nadčeledi netopýrovci (Vespertilionoidea). Rozeznávány jsou následující tři rody:[1]
- rod Chilonatalus Miller, 1898 – netopýrek
- druh Chilonatalus micropus (Dobson, 1880) – netopýrek jamajský
- druh Chilonatalus tumidifrons Miller, 1903
- rod Natalus Gray, 1838 – netopýrek
- druh Natalus jamaicensis Goodwin, 1959
- druh Natalus lanatus Tejedor, 2005
- druh Natalus major Miller, 1902
- druh Natalus mexicanus Miller, 1902
- druh Natalus primus Anthony, 1919
- druh Natalus stramineus Gray, 1838 – netopýrek štíhlý
- druh Natalus tumidirostris Miller, 1900
- rod Nyctiellus Gervais, 1855 – netopýrek
- druh Nyctiellus lepidus Gervais, 1837 – netopýrek nálevkovitý
Starší systematika považuje natalovité za monotypickou čeleď, jež zahrnuje pouze rod Natalus.[2][3]
Doba divergence čeledi byla odhadnuta na asi 52 milionů let, nejstarší kosterní fragment pochází z oligocénu a byl nalezen na Floridě. Pozdější fosilní nálezy zastupuje miocenní rod Primonatalus. Evoluční vztahy vůči ostatním čeledím letounů nebyly zcela jednoznačné. Na základě molekulárně-fylogenetických analýz mohou natalovití představovat bazální linii vůči zbývajícím netopýrovcům. Za bazálního zástupce natalovitých je pak pokládán rod Nyctiellus, zbývající dva rody Natalus a Chilonatalus mohou představovat sesterské taxony. V rámci rodu Natalus představují dva druhy z Velkých Antil samostatnou vývojovou větev, jež je zřejmě sesterská vůči zbývajícím zástupcům rodu Natalus z Malých Antil a americké pevniny.[4][5]
Remove ads
Popis
Natalovití jsou malí netopýři, jejichž celková tělesná délka činí 35 až 55 mm a hmotnost dospělců se pohybuje mezi 4 až 10 g. Hlava je klenutá, s ochlupeným výběžkem na špičce čenichu, jenž nahrazuje pravý „nosní list“, pozorovaný například u listonosovitých. Ušní boltce mají tvar širokého trychtýře, ušní víčko neboli tragus je krátké a trojúhelníkovité. Dospělí samci mají pod kůží na čele neobvyklý útvar tvořený žlázovými smyslovými buňkami, nazývaný „natalidní orgán“ („natalid organ“).[4][6] Celkový zubní vzorec činí 2.1.3.33.1.3.3 = 38 zubů.[5]
Stavbou těla jde o štíhlé netopýry s nezvykle dlouhým ocasem, který je zcela obalen uropatagiem.[4] Výjimečně dlouhé jsou rovněž končetiny, které mohou být delší než hlava a tělo dohromady. Palec je krátký a téměř úplně obalený patagiální membránou. Křídla jsou dlouhá a úzká, umožňují nepravidelný třepotavý let, jenž je přirovnáván k letu motýlímu. Zbarvení dlouhé a měkké srsti se pohybuje mezi žlutými a červenohnědými odstíny.[3][6]
Remove ads
Ekologie
Jde o čistě americkou čeleď netopýrů, jejíž areál výskytu sahá od Kalifornského poloostrova přes Střední Ameriku a ostrovy Západní Indie na jih až do Kolumbie, Venezuely a Brazílie. Natalovití se soustředí do tropických a semitropických nížinatých oblastí, přičemž hřadující skupiny obvykle vyhledávají teplé, vlhké a hluboké jeskyně či doly.[5] Na konci období sucha, na který připadají porody mláďat, samice vyštěpují samostatné mateřské kolonie.[3]
Hlavní složku jídelníčku natalovitých představuje létající hmyz. Svá hřadoviště tito netopýři opouštějí asi půl hodiny po západu slunce a následně se rozptylují do lesa, kde pátrají po potravě. Frekvence echolokačního volání činí asi 85 kHz, což netopýrům poskytuje velmi podrobné povědomí o okolních překážkách. Jde navíc o velice obratné letce, díky čemuž mohou snadno manévrovat v bujné vegetaci a zároveň je lze jen s obtížemi polapit prostřednictvím nárazových sítí.[3]
Druh Natalus jamaicensis je v důsledku malého areálu výskytu (pouze jedna jeskyně na Jamajce) a velmi malé populaci, jež je navíc vystavena ohrožujícím vlivům, veden jako kriticky ohrožený.[7]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads