Nautilus Pompilius

Možná hledáte: hlavonožce loděnku hlubinnou (Nautilus pompilius).

Nautilus Pompilius byla ruská rocková skupina. Založili ji roku 1982 ve Sverdlovsku studenti architektury Vjačeslav Butusov a Dmitrij Umeckij. Skupina se pojmenovala podle vědeckého názvu hlavonožce loděnky hlubinné; název se zpravidla zapisoval latinkou, fanoušci ho zkracovali na „Nau“.

Nautilus Pompilius
Členové skupiny koncem 80. let
Základní informace
Původ	Jekatěrinburg, Rusko
Žánry	Alternativní rock
Aktivní roky	1982–1997
Web	http://www.nautilus.ru/
Dřívější členové
Vjačeslav Butusov Dmitrij Umeckij Alexej Mogilevskij Nikolaj Petrov Goga Kopylov Albert Potapkin Jegor Bělkin
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Styl skupiny byl označován jako „uralský rock“.^[1] Vycházel z post-punku, hudba byla většinou pomalá a temná, důraz se kladl na textovou složku: slova písní psal básník Ilja Kormilcev. Vyjadřovaly pocity mladé generace v období perestrojky, kultovní se stala zejména skladba Последнее письмо, jejímž tématem byla nemožnost legálně vycestovat ze SSSR. V roce 1989 Nautilus Pompilius obdržel Cenu Leninského komsomolu, uvnitř skupiny vznikly spory, jestli ji mají převzít, Kormilcev cenu veřejně odmítl.^[2]

Písně skupiny byly použity ve filmu Alexeje Balabanova Bratr (1997). Album Яблокитай nahrála skupina ve spolupráci s anglickým hudebníkem Billem Nelsonem.^[3] Pak ještě vydali desku Атлантида, složenou ze starších dosud nepoužitých nahrávek, a ohlásili konec činnosti. Poslední vystoupení odehráli 12. června 1997 na stadionu v Jekatěrinburgu. Butusov později založil vlastní skupinu Ю-Питер.

Diskografie

• 1983 – Переезд
• 1985 – Невидимка
• 1986 – Разлука
• 1988 – Князь тишины
• 1991 – Родившийся в эту ночь
• 1992 – Чужая земля
• 1994 – Титаник
• 1994 – Наугад
• 1995 – Человек без имени
• 1996 – Крылья
• 1997 – Яблокитай
• 1997 – Атлантида