Nebory

část Statutárního města Třinec From Wikipedia, the free encyclopedia

Nebory
Remove ads

Nebory (v místním nářečí a polsky Niebory, německy Niebory) jsou katastrálním územím[3] a městskou částí[4] města Třinec, k němuž byly Nebory přičleněny roku 1980. Záležitosti městské části Nebory zajišťuje osadní výbor, který je nejstarším osadním výborem na území města Třince.

Stručná fakta Lokalita, Charakter ...
Remove ads
Remove ads

Název

V písemných dokladech z 15. století je vesnice jmenována jako Neborovice. Základem bylo osobní jméno Nebor (v jeho druhé části byl obsažen základ starého slovesa bráti - "bojovat"), výchozí tvar Neborovici byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Neborovi lidé". Podoba Nebory je doložena od 17. století.[5]

Dějiny

Nebory (Neborowicz) jsou poprvé v listinných pramenech doloženy roku 1425 v listině knížete Boleslava I. Těšínského. Nebory drželi Neborovští z Neborů, následně Tamfaldové z Tamfaldu, Skrbenští z Hříště a Beesové z Chrostiny. Stával zde mlýn. V roce 1645 se v Neborech připomíná farní kostel. Roku 1832 zde byla vystavěna luterská škola; v roce 1845 ji navštěvovalo 204 žáků. Podle rakouského sčítání lidu z roku 1910 měly Nebory  963 obyvatel, z toho 962 trvale registrovaných, 960 (99,8%) polsky a 2 (0,2%) německy mluvících, 231 (24%) katolíků, 730 (75,8%) %) evangelíků a 2 (0,2%) byli Židé [6][[7]V roce 1939 měla obec Nebory 1454 obyvatel, k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 1152, k polské národnosti 217, k české 28 a k německé 50 obyvatel.[8]

Fojtové vesnice

  • Jiří Buzek (—1718—)
  • Matouš Buzek (—1753—)

Starostové obce

  • Andrzej Oszelda (1870-?)[9]
  • Adam Baron (1878-?)[10]
  • Ondřej Roman (?–1923)
  • Pavel Bobek (1923–?)
  • Josef Franek (?–?)
  • Johann Schwarz (?–?)

Předsedové Místního národního výboru

  • Pavel Ferfecki (1945–1946)
  • František Macura (1946–1948)
  • Pavel Ferfecki (1948–1950)
  • Jan Cymorek (1950–1960)
  • Josef Turoň (1960–1971)
  • Jan Václavek (1971–1979[?])

Předsedové osadního výboru

  • Adolf Bolek
Thumb
Základní škola s českým a polským jazykem vyučovacím
Remove ads

Významní rodáci

  • Josef Stonawski, pozdější majitel statku Třebovice, otec Marie Stona
  • Paweł Oszelda, lékař a revolucionář
  • Karol Pawlica, polský diplomat a voják, syna Karla a Anny Stonawski
  • Andrzej Cymorek, polský evangelický diákon a publicista

Demografie

Počet obyvatel

  • Kolem roku 1804 – 350 obyvatel
  • Kolem roku 1845 – 778 obyvatel
  • Roku 1961 – 1 501 obyvatel
  • Roku 1970 – 1 499 obyvatel

Polská menšina

Thumb
Dům PZKO

V Neborech je činné místní sdružení Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO), které bylo založeno 7. prosince 1947. Od roku 1954 pořádá festival „Oszeldówka“, připomínající postavu Pawła Oszeldy. Roku 1985 byl otevřen nově postavený Dům PZKO.

Remove ads

Církve

V Neborech stojí modlitebna Slezské církve evangelické a. v. (posvěcena r. 2001), při níž existuje farní sbor, a evangelický hřbitov (založený r. 1859) se zvonicí, který provozuje město Třinec. Slezská diakonie provozuje na hospodářské usedlosti (ranči) resocializační zařízení vyššího typu.

V letech 19191952 se v obci scházel sbor Církve adventistů s. d.; ve 20. století zde existoval rovněž letniční sbor (v letech 19511963 byl přechodně součástí Církve bratrské).

Thumb
Tělovýchovná jednota Nebory
Remove ads

Sport

V Neborech vyvíjí svou činnost TJ Drutex Nebory (zal. 1963). Nejúspěšnějším sportovním oddílem jsou Hockey Club Nebory. Oficiálně byl klub založen roku 2003.

Zajímavosti

Roku 1906 byl v Neborech založen Sbor dobrovolných hasičů, který dosud vyvíjí svou činnost.

V Neborech se vyskytuje vzácný nerost stroncianit.

Na území Nebor se nacházejí tři památné stromy: dva duby a jeden jírovec.

Pomníky

Poznámky a reference

Externí odkazy

Loading content...
Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads