Nebory

část Statutárního města Třinec From Wikipedia, the free encyclopedia

Nebory
Remove ads

Nebory (v místním nářečí a polsky Niebory, německy Niebory) jsou katastrálním územím[3] a městskou částí[4] města Třinec, k němuž byly Nebory přičleněny roku 1980. Záležitosti městské části Nebory zajišťuje osadní výbor, který je nejstarším osadním výborem na území města Třince.

Stručná fakta Lokalita, Charakter ...
Remove ads

Název

V písemných dokladech z 15. století je vesnice jmenována jako Neborovice. Základem bylo osobní jméno Nebor (v jeho druhé části byl obsažen základ starého slovesa bráti - "bojovat"), výchozí tvar Neborovici byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Neborovi lidé". Podoba Nebory je doložena od 17. století.[5]

Dějiny

Nebory (Neborowicz) jsou poprvé v listinných pramenech doloženy roku 1425 v listině knížete Boleslava I. Těšínského. Nebory drželi Neborovští z Neborů, následně Tamfaldové z Tamfaldu, Skrbenští z Hříště a Beesové z Chrostiny. Stával zde mlýn. V roce 1645 se v Neborech připomíná farní kostel. Roku 1832 zde byla vystavěna luterská škola; v roce 1845 ji navštěvovalo 204 žáků. Podle rakouského sčítání lidu z roku 1910 měly Nebory  963 obyvatel, z toho 962 trvale registrovaných, 960 (99,8%) polsky a 2 (0,2%) německy mluvících, 231 (24%) katolíků, 730 (75,8%) %) evangelíků a 2 (0,2%) byli Židé [6][[7]V roce 1939 měla obec Nebory 1454 obyvatel, k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 1152, k polské národnosti 217, k české 28 a k německé 50 obyvatel.[8]

Fojtové vesnice

  • Jiří Buzek (—1718—)
  • Matouš Buzek (—1753—)

Starostové obce

  • Andrzej Oszelda (1870-?)[9]
  • Adam Baron (1878-?)[10]
  • Ondřej Roman (?–1923)
  • Pavel Bobek (1923–?)
  • Josef Franek (?–?)
  • Johann Schwarz (?–?)

Předsedové Místního národního výboru

  • Pavel Ferfecki (1945–1946)
  • František Macura (1946–1948)
  • Pavel Ferfecki (1948–1950)
  • Jan Cymorek (1950–1960)
  • Josef Turoň (1960–1971)
  • Jan Václavek (1971–1979[?])

Předsedové osadního výboru

  • Adolf Bolek
Thumb
Základní škola s českým a polským jazykem vyučovacím
Remove ads

Významní rodáci

  • Josef Stonawski, pozdější majitel statku Třebovice, otec Marie Stona
  • Paweł Oszelda, lékař a revolucionář
  • Karol Pawlica, polský diplomat a voják, syna Karla a Anny Stonawski
  • Andrzej Cymorek, polský evangelický diákon a publicista

Demografie

Počet obyvatel

  • Kolem roku 1804 – 350 obyvatel
  • Kolem roku 1845 – 778 obyvatel
  • Roku 1961 – 1 501 obyvatel
  • Roku 1970 – 1 499 obyvatel

Polská menšina

Thumb
Dům PZKO

V Neborech je činné místní sdružení Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO), které bylo založeno 7. prosince 1947. Od roku 1954 pořádá festival „Oszeldówka“, připomínající postavu Pawła Oszeldy. Roku 1985 byl otevřen nově postavený Dům PZKO.

Remove ads

Církve

V Neborech stojí modlitebna Slezské církve evangelické a. v. (posvěcena r. 2001), při níž existuje farní sbor, a evangelický hřbitov (založený r. 1859) se zvonicí, který provozuje město Třinec. Slezská diakonie provozuje na hospodářské usedlosti (ranči) resocializační zařízení vyššího typu.

V letech 19191952 se v obci scházel sbor Církve adventistů s. d.; ve 20. století zde existoval rovněž letniční sbor (v letech 19511963 byl přechodně součástí Církve bratrské).

Thumb
Tělovýchovná jednota Nebory
Remove ads

Sport

V Neborech vyvíjí svou činnost TJ Drutex Nebory (zal. 1963). Nejúspěšnějším sportovním oddílem jsou Hockey Club Nebory. Oficiálně byl klub založen roku 2003.

Zajímavosti

Roku 1906 byl v Neborech založen Sbor dobrovolných hasičů, který dosud vyvíjí svou činnost.

V Neborech se vyskytuje vzácný nerost stroncianit.

Na území Nebor se nacházejí tři památné stromy: dva duby a jeden jírovec.

Pomníky

Poznámky a reference

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads