Nestor Holejko

Nestor Holejko (28. října 1902 – ^?březen 1981) byl původem z Ukrajiny a prakticky s obsazením Čech, Moravy a Slezska již od března 1939 spolupracoval s Němci jako konfident SD a Gestapa. Po druhé světové válce zakotvil v USA, kde pracoval pro CIA. V USA také zemřel.

Nestor Holejko
Nestor Holejko
Jiná jména	inženýr Kalinin[1], Kalina, Jirka, Korsakov, Slava, Slava Novák, Major[2]
Narození	28. října 1902
Úmrtí	?. března 1981 (ve věku 78 let) Florida, USA
Bydliště	Hvězdova 1282/31, Praha 4 (1. protekt. bydliště), Benediktská 687/4, Praha 1 (2. protekt. bydliště)[1]
Národnost	ukrajinská
Povolání	elektroinženýr[3]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Do 15. března 1939

Nestor Holejko se narodil na Ukrajině a byl původně elektroinženýr. Do roku 1936 byl členem KSČ a zároveň se aktivně angažoval v ukrajinském nacionalistickém hnutí. Ve třicátých letech dvacátého století pracoval jako instruktor moskevského vedení III. internacionály. V Praze vykonával funkci instruktora. Později byl tajemníkem (placeným funkcionářem) KSČ pro obvod Praha – město i tajemníkem ÚV KSČ.^[2]

Po 15. březnu 1939

Den po obsazení Čech, Moravy a Slezska (16. března 1939) byl zatčen. Výměnou za svobodu přistoupil na nabídku spolupráce s Němci.^[4] Od počátku okupace Čech, Moravy a Slezska pracoval Nestor Holejko pro Sicherheitsdienst (tajnou policii nacistického Německa) jako konfident pro záležitosti KSČ. Zde používal krycí jméno „Kalinin“. Jeho cesty do Moskvy organizovala německá zpravodajská služba. Cesty z Moskvy zpět do Protektorátu pak zase na oplátku sovětská vojenská zpravodajská služba GRU (ruská rozvědka).^[2]

Od SD ke Gestapu

V roce 1941 jej Sicherheitsdienst (SD) uvolnil coby konfidenta ve prospěch úřadovny pražského gestapa.^[2] Do konce roku 1942 pracoval jako konfident v sektoru protikomunistického referátu. Později jej gestapo nasazovalo i v rámci protiparašutistického referátu^[2] (tzv. sektor padákových agentů).^[2]

Nestor Holejko byl jedním z nejvýkonnějších konfidentů zpravodajského aparátu pražského gestapa. Při zpravodajských hrách Gestapa proti odboji vystupoval pod krycím jménem „inženýr KALININ“ a předstíral osobu politického komisaře fiktivního partyzánského oddílu. Při styku s odbojem užíval i další krycí jména jako: Kalina, Jirka, Korsakov, Slava, Slava Novák, Major.^[2] Často vystupoval jako sovětský parašutista.^[4]

Před koncem druhé světové války

Ještě před skončením druhé světové války a vypuknutím pražského povstání odcestoval 20. dubna 1945^[2] z Prahy do Švýcarska. Přes Švýcarsko se dostal posléze do USA.^[4] Na počátku padesátých let dvacátého století za ním vycestovala z Československa i jeho rodina.^[2] Po útěku do USA sloužil v řadách americké Ústřední zpravodajské služby (CIA).^[zdroj⁠?!]

Hledání válečného zločince

Na seznam válečných zločinců byl Nestor Holejko zapsán československými úřady 11. února 1948 (pod pořadovým číslem 7.528).^[2] Důvodem byla jeho konfidentská spolupráce s pražským gestapem, jeho podíl na likvidaci partyzánské skupiny kapitána Rudé armády Alexandra Vasiljeviče Fomina (partyzánské brigády „Mistr Jan Hus“) ^{[p 1]}, podíl na smrti nejméně osmnácti odbojářů jakož i parašutistů Františka Pospíšila (velitele paravýsadku BIVOUAC) a Vítězslava Lepaříka (paravýsadek GLUCINIUM).^[2]

Nóty a urgence do USA

Vypátrán byl až v šedesátých letech dvacátého století v USA.^[1] Následně byl Městským soudem v Praze dne 8. února 1965 vyhotoven zatýkací rozkaz.^[2] Ten byl pak 10. května 1965 předán coby první nóta ministerstva zahraničních věcí na velvyslanectví USA. Poslední urgence zastupitelského úřadu ČSSR byla datována k 16. srpnu 1967.^[2] Všechny tyto požadavky na vrácení Nestora Holejka do Československa byly Američany zamítnuty. Do Československa tak Holejko nikdy vydán nebyl a v USA žil až do své smrti.^[1][4]

Holejkovy aktivity

Ukázka aktivit Nestora Holejka proti domácímu odboji (řazeno chronologicky)

Období	Místo	Popis aktivity
	Václavské náměstí 802/54, Praha 1	Kolaborující ministr protektorátní vlády Adolf Hrubý se v kancelářích Zemědělské rady scházel s konfidentem Sicherheitsdienstu Nestorem Holejkem a dalšími pracovníky a konfidenty Sicherheitsdienstu (SD).[1]
Od začátku okupace až do 1942	Hvězdova 1282/31, Praha 4 [p 2]	Od začátku okupace až do roku 1942 bydlel Nestor Holejko v Praze na adrese Hvězdova 1282/31, Praha 4.[1]
1942 až 1944	Ve Smečkách 1920/27, Praha 1	Během roku 1942 se do odbojové skupiny KOS infiltrovali konfidenti protiparašutistického referátu gestapa: Jaroslav Žícha; Zdeněk Fink; Jaroslav Nachtmann (pod jménem poručík Šulc) a Nestor Holejko (alias ing. Kalinin - major Rudé armády). K definitivní likvidaci odbojové skupiny KOS došlo v létě 1944 (za přispění protikomunistického referátu gestapa).[1]
počínaje 1943 a dále	Mikovcova (Mikowec - Strasse) 574/3, Praha 2	Od konce roku 1942 sídlila ve čtvrtém patře domu firma "Albatros".[5] Tato krycí firma byla používána pražským gestapem ke styku s konfidenty. V tomto domě také sídlila kancelář úředníka SBF [p 3] Williho Leimera. Firma "Albatros" byla založena na krycí jméno Jaroslava Nachtmanna - Jaroslav Nebeský. Do této "centrály" docházeli s informacemi a pro další úkoly rovněž zrádci - parašutisté: Viliam Gerik (paravýsadek ZINC) a rotný Karel Čurda (pomocník velitele paravýsadku OUT DISTANCE). Na této adrese se také často vyskytovali i další konfidenti: Jaroslav Žícha, Josef Renner, Josef Musil a Nestor Holejko.[1]
23. červenec 1944 a dále	Politických vězňů 929/20, Praha 1	V Petschkově paláci od 23. července 1944 byl za účasti Nestora Holejka vyslýchán zatčený Rudolf Vetiška (člen III. ilegálního vedení KSČ).[1]
září a listopad 1944	Husova 236/4a, Praha 1 - Staré Město [p 4]	V dominikánském klášteře při kostele svatého Jiljí se v září 1944 a v listopadu roku 1944 konaly fingované schůzky konfidentů pražského gestapa.[5] Na jeho pokyn založili fiktivní odbojovou organizaci "Ústředí československého odboje v Praze".[1] [p 5] Kromě Jaroslava Nachtmanna se schůzek účastnili i konfidenti: Nestor Holejko (alias major Rudé armády ing. Kalinin), Antonín Vohradník a Jaroslav Žícha.[1] Setkání se účastnil i zadržený parašutista Vítězslav Lepařík (paravýsadek GLUCINIUM). (Ten na oko přistoupil na spolupráci s gestapem.) Schůzky v dominikánském klášteře byly nahrávány a jejich účastníci byli nepozorovaně fotografováni. Řada odbojářů pak právě těmito nahrávkami a snímky byla nezpochybnitelně usvědčena z odbojové činnosti proti Velkoněmecké říši.[1]
17. říjen 1944	Václavské náměstí 820/41, Praha 1	Parašutista Vítězslav Lepařík (paravýsadek GLUCINIUM) byl vlákán konfidentem gestapa Nestorem Holejkem do pasáže Luxor na Václavském náměstí v Praze, kde byl 17. říjen 1944 zatčen. Zatýkání se osobně účastnil Willi Leimer a Jaroslav Nachtmann.[1]
17. říjen 1944	Lucemburská (Luxemburger Strasse) 1733/14, Praha 3	V polovině října 1944 byl v bytě Radomíra Smrčky ubytován parašutista Vítězslav Lepařík (paravýsadek GLUCINIUM) a odbojáři z východních Čech: Jaroslav Tannert a Karel Holouš. (Radomír Smrčka tak nevědomky přes konfidenta Nestora Holejka spolupracoval s gestapem.) Nestor Holejko pak postupně "ilegály" z tohoto bytu dne 17. října 1944 odváděl na "konspirativní schůzky", na kterých byli zatýkáni gestapem.[1]
18. říjen 1944	Štěpánská 704/61, Praha 1	Východočeský odbojář Jaroslav Tannert byl v pasáži Lucerna zatčen 18. října 1944. Na zatčení se podíleli konfidenti gestapa Nestor Holejko a Jaroslav Nachtmann.[1]
únor a březen 1945	Škrétova (Skrétagasse) 386/1, Praha 2	V únoru a březnu roku 1945 se v kavárně Demínka na Vinohradech scházeli s konfidentem gestapa Nestorem Holejkem členové odbojové skupiny „Valina“. Holejko se vydával za majora Rudé armády.[1]
jaro 1945	Benediktská 677/4, Praha 1	Na jaře 1945 se v domě uskutečnila schůzka Jaroslava Nachtmanna s Nestorem Holejkem a jeho bratrem Alexem Holejkem (spolupracovníkem gestapa v Krakově). Bratři Holejkové uvažovali o útěku do Švýcarska a k témuž přesvědčovali i Jaroslava Nachtmanna.[1] V roce 1942 se přestěhoval a až do dubna 1945 bydlel v Praze na adrese Benediktská 677/4, Praha 1,[1] kde byl také zatčen gestapem. Tento (zřejmě krycí) manévr mu umožnil útěk.[1]
1. květen 1945	Politických vězňů 929/20, Praha 1	Do Petschkova paláce svolal dne 1. května 1945 Willi Leimer poradu vybraných konfidentů (Nestor Holejko, Jaroslav Žícha, Miroslav Sasák, a další), aby je informoval o tom, že byli vybráni do takzvaných R sítí a že budou využiti v případě válečného konfliktu mezi Západem a Východem.[1]