Netunice

Možná hledáte: Netonice.

Netunice (německy Nettonitz^[4]) jsou obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije zde 214^[1] obyvatel.

Netunice
Tvrz Netunice
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Přeštice
Obec s rozšířenou působností	Přeštice (správní obvod)
Okres	Plzeň-jih
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°36′59″ s. š., 13°25′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	214 (2025)[1]
Rozloha	5,04 km²[2]
Katastrální území	Netunice
Nadmořská výška	455 m n. m.
PSČ	332 04
Počet domů	77 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Netunice 69 332 04 Nezvěstice [e-mail]
Starosta	Vladislav Soukup
Oficiální web: www.netunice.cz
Netunice
Další údaje
Kód obce	558117
Kód části obce	104086
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název vesnice je odvozen ze staroslavěnského slova tunb (zadarmo, z lásky) ve významu ves lidí Netunových. Lidově byla ves nazývána také Netonice. Název se v historických pramenech objevuje ve tvarech: de Natuniz (1192), de Natuliz (1193), Netunicz (1379), z Netunic (1427), z Netonic (1430), z Netonycz (1449), z Netonic (1474), Netonicze (1654).^[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1192.^[5]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[6][7]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	273	323	330	314	312	329	297	252	236	222	190	167	158	175	202
Počet domů	45	46	49	49	53	52	56	60	59	59	58	66	67	73	77

Obecní správa

V letech 1961–1990 k obci patřily Předenice.^[8]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 2015.^[9]

Pamětihodnosti

V hospodářském dvoře se dochovala budova netunické tvrze postavené neznámým stavebníkem nejspíše po roce 1500. Jako panské sídlo sloužila až do poslední čtvrtiny sedmnáctého století a roku 1780 byla přestavěna na barokní sýpku.^[10]