Ni Can

Ni Can (čínsky pchin-jinem Ní Zàn, znaky zjednodušené 倪瓒, tradiční 倪瓚; 1301–1374)^[2] byl čínský malíř a kaligraf pozdně jüanského a počátků mingského období.

Ni Can
Narození	1301 nebo 1306 Wu-si
Úmrtí	1374 Wu-si
Povolání	malíř, básník, kaligraf a sběratel
Choť	Jiang Yuanming[1]
Děti	Ni Mengyu[1] Ni Jimin[1]
Rodiče	Ni Bing[1]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ni Can Studovna Žung-si, Národní palácové muzeum, Tchaj-pej

Ni Can je čínské jméno, v němž Ni je příjmení.

Jména

Ni Can používal zdvořilostní jméno Jüan-čen (čínsky pchin-jinem Yuánzhèn, znaky zjednodušené 元镇, tradiční 元鎮) a pseudonymy Jün-lin (čínsky pchin-jinem Yún lín, znaky zjednodušené 云林, tradiční 雲林, Chuan-sia-šeng (čínsky pchin-jinem Huànxiáshēng, znaky 幻霞生) a Ťing-man-min (čínsky pchin-jinem Jīngmánmín, znaky zjednodušené 荆蛮民, tradiční 荊蠻民).

Život

Ni Can pocházel z Wu-si (v provincii Ťiang-su), narodil se roku 1301.^[3] Pocházel z majetné rodiny, která však koncem 30. let 14. století svůj majetek ztratila. Namísto úřední kariéry se obrátil k umění, především malířství, kaligrafii, poezii a sběratelství. Od 50. let^[2] pod vlivem taoismu opustil svůj dům a s manželkou putoval po jezerech a řekách rodného kraje.^[4]

Byl klidný, tichý a puntičkářský, což se odráželo v jeho díle. Maloval průzračné jemné scenérie typické úsporným stylem, prázdnými plochami, „šetřením tuší“, s oblibou používal tah „překroucená stuha“, věnoval velkou pozornost kompozici.^[3][4] V jeho krajinách se nicméně projevila omezenost témat – zpravidla obsahují skupinu stromů okolo jednoduchého pavilónu u vodní plochy, v pozadí rozplývající se hory.^[4] Dostalo se mu širokého uznání, tradičně je řazen mezi čtyři jüanské mistry, nejvýznačnější malíře a kaligrafy své doby.^[5]