Nikolaj Gjaurov

Nikolaj Gjaurov, bulharsky Николай Гяуров (13. září 1929, Velingrad – 2. červen 2004, Modena) byl bulharský operní pěvec, bas. Vynikal zejména v operách Modesta Petroviče Musorgského, Giuseppe Verdiho a Wolfganga Amadea Mozarta.^[1]

Nikolaj Gjaurov
Narození	13. září 1929 Velingrad
Úmrtí	2. června 2004 (ve věku 74 let) Modena
Alma mater	Moskevská státní konzervatoř
Povolání	operní pěvec
Ocenění	rytíř Řádu umění a literatury Řád Georgiho Dimitrova Hrdina socialistické práce Řád Stara planina
Choť	Mirella Freniová
Děti	Elena Ghiaurov
Příbuzní	Kostadin Gyaurov (bratr)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Vystudoval bulharskou akademii a moskevskou konzervatoř. Debutoval roku 1955 v Rossiniho Lazebníku sevillském v Sofii. Do zahraničí prorazil o dva roky později, kdy stál na pódiu Vídeňské opery jako Ramphis ve Verdiho Aidě a roku 1959 již zpíval na prknech La Scaly (Varlama v Borisi Godunovovi). Roku 1962 vstoupil do Royal Opera House v Covent Garden v Londýně a roku 1965 debutoval v Metropolitní opeře v New Yorku, jako Mefistofeles v Gounodově Faustovi, odzpíval zde pak 81 představení v deseti rolích. Byl manželem italské operní pěvkyně, sopranistky Mirelly Freni (od roku 1978). Často spolu také vystupovali (prvně roku 1961 v Janově, ve Faustovi).^[2]

Roku 1975 ho v jeho nejslavnější roli Borise Godunova mohli zhlédnout i návštěvníci pražského Smetanova divadla (operní scény Národního divadla).^[3]