Ohnivec rakouský
houba z rodu ohnivec From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca (O. Beck ex Sacc.) Boud.) je nejedlá houba z čeledi ohnivcovitých. Roste nehojně až vzácně, jednotlivě nebo v malých skupinách v předjaří a začátkem jara na mrtvém dřevě listnáčů. Vyskytuje se v Evropě a Severní Americe.
Velice podobné druhy rostoucí v ČR jsou ohnivec šarlatový (Sarcoscypha coccinea) a ohnivec jurský (S. jurana). Tyto tři druhy je od sebe možno spolehlivě rozlišit v zásadě jen mikroskopicky. To samé se týká i severoamerického ohnivce Sarcoscypha dudleyi.[1][2]
Remove ads
Popis
Ohnivec rakouský roste nejčastěji na padlém dřevě listnatých stromů z rodů trnovník, vrba a javor a také olše šedé[3], většinou v mechu a spadaném listí v místech s vyšším obsahem humusu a vyšší vlhkostí. Vyvíjet se mohou i pod sněhem, odhalí je až následné tání.
Plodnice jsou 1 až 8 centimetrů široké, číšovité až miskovité, masité, křehké a posléze roztrhané. Okraj mladých plodnic bývá nadvinutý. Ohnivec rakouský je uvnitř karmínově červený, vnějšek plodnic bývá zbarven v mnoha odstínech bílé, ale i růžové, nažloutlé až krémové, je jemně pýřitý. Chloupky bývají zvlněné až spirálovité. To je také další rozlišující znak od ohnivce šarlatového a o. jurského[4] Třeň je krátký, barvy jako vnější povrch plodnice, obyčejně v opadu či zemi ponořený, přirostlý k substrátu.
Dužnina je bílá, s tenkou červenou vrstvou na vnitřní straně. Toto zbarvení způsobují parafýzy obsahující četné červené granulky. Ty obsahují pigment plectaniaxanthin nebo beta karoten.[5] Výtrusný prach je bílý, výtrusy jsou elipsoidní se zploštělými konci, velikosti přibližně 30 x 10 µm. Tak jako u ostatních druhů rodu obsahují olejové kapičky.
Remove ads
Synonyma
- Lachnea austriaca Beck ex Sacc., 1889
- Molliardiomyces coccineus Paden, 1984
- Peziza austriaca Beck ex Mussat, 1900
- Peziza imperialis Beck, 1884
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads