Operace Rolling Thunder

Operace Rolling Thunder byl název pro postupné a dlouhotrvající letecké bombardování Severního Vietnamu jednotkami americké 2. letecké divize (později 7. Air Force) amerického námořnictva a leteckých sil Jižního Vietnamu od 2. března 1965 do 1. listopadu 1968 během vietnamské války.

Operace Rolling Thunder
konflikt: Válka ve Vietnamu
Skupina F-105 vedená EB-66 při bombardování
Trvání	2. března 1965 – 2. listopadu 1968
Místo	Severní Vietnam
Výsledek	americký neúspěch
Strany
USA USA Jižní Vietnam Jižní Vietnam Thajsko Thajsko Severní Vietnam Severní Vietnam Severní Korea Severní Korea[1] Sovětský svaz Sovětský svaz
Velitelé
Lyndon Johnson Robert McNamara Joseph H. Moore William W. Momyer George S. Brown Nguyen Cao Ky Phung The Tai (protivzdušná obrana) Nguyen Van Tien (letectvo)
Ztráty
USA USA 1 084 mrtvých, zajatých nebo pohřešovaných 938 letounů Severní Vietnam Severní Vietnam 52 000[2][3]–182 000 mrtvých civilistů 120 letounů[4]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vietnamská válka
Incident v Tonkinském zálivu Bitva v údolí Ia Drang Bitva o Dak To Bitva o Khe Sanh Ofenzíva Tet Bitva o Hue První bitva o Saigon Pád Saigonu

Popis

Operace měla vytyčené čtyři cíle (které se postupně vyvíjely):

• Pozvednout upadající morálku režimu v Saigonu;
• Přimět Severní Vietnam, aby přestal podporovat povstalce v Jižním Vietnamu;
• Zničit severovietnamskou infrastrukturu, průmysl a protivzdušnou obranu;
• Zadržet vlnu partyzánů a materiální pomoc do Jižního Vietnamu.

Tyto cíle se však ukázaly být náročným úkolem: jednak pro omezení vyplývající z politiky studené války, ale i kvůli vojenské pomoci, kterou Severnímu Vietnamu poskytovaly jeho spojenci: Sovětský svaz a Čína.

Rolling Thunder se stala nejintenzivnější vzdušnou i pozemní bitvou během období studené války a je přirovnávána k bombardování nacistického Německa během druhé světové války. Díky pomoci svých spojenců dokázal Severní Vietnam vytvořit velmi účinnou kombinaci pozemní protivzdušné obrany, výborně doplňovanou jeho leteckými jednotkami. Po jedné z nejdelších kampaní v historii letectví vůbec se operace Rolling Thunder ukázala být strategickým selháním ozbrojených sil Spojených států, protože nedosáhla žádného ze svých cílů. Odvetné nálety operace Rolling Thunder spolu s pozdějšími leteckými operacemi od listopadu 1968 do dubna 1972 lze považovat za nejdelší bojovou leteckou kampaň v historii.^[5] Laos, Kambodža a Vietnam patří mezi nejintenzivněji bombardované oblasti v dějinách.

• 
  Americké stíhací bombardéry F-105D Thunderchief shazují pumy
• 
  Americké útočné letouny A-4E Skyhawk útočí na severovietnamský most
• 
  Severovietnamský stíhací letoun MiG-17 pronásleduje americký stíhací bombardér F-105 Thunderchief
• 
  Severovietnamská střela S-75 Dvina ve výcvikovém centru