Oskar Werner

Oskar Werner, rodným jménem Oskar Josef Bschliessmayer (13. listopadu 1922 Vídeň – 23. října 1984 Marburg) byl rakouský herec, jehož kariéra kulminovala v 50. a 60. letech 20. století.

Oskar Werner
Rodné jméno	Oskar Josef Bschließmayer
Narození	13. listopadu 1922 Vídeň
Úmrtí	23. října 1984 (ve věku 61 let) Marburg
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Cemetery of Triesen
Povolání	divadelní herec, filmový herec, filmový režisér, scenárista a televizní herec
Ocenění	Zlatý glóbus (1966)
Choť	Elisabeth Kallina (od 1944)[1] Anne Power (od 1954)[1]
Děti	Eleanora Werner[2] Felix Florian Werner[2]
Příbuzní	Andrea Skocic[2] a Lise Skocic[2] (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Již ve 30. letech 20. století si získal kredit jako divadelní herec ve vídeňském Burgtheateru. Ve 40. letech vstoupil na plátna rakouských kin. Roku 1950 pak podepsal smlouvu v Hollywoodu s firmou 20th Century Fox, ve Spojených státech amerických poté natočil snímky jako válečné drama Anatola Litvaka Decision Before Dawn (1951), špionážní thriller podle románu Johna le Carré Špión, který přišel z chladu (1965) za který získal Zlatý glóbus za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli, Loď bláznů (1965), za nějž obdržel cenu New York Film Critics Circle pro nejlepšího herce a byl nominován na Oscara, nebo "vatikánské drama" Boty svatého Petra (1968). Roku 1975 se objevil také jako protihráč Petera Falka v jednom z dílů seriálu Columbo (Vražda na videu). Souběžně točil ale i v Evropě, ve francouzské produkci např. životopisné drama Lola Montès (1955) nebo romantické drama Jules a Jim (1962), kde vytvořil mileneckou dvojici s Jeanne Moreau (režie François Truffaut).

Největší úspěch kariéry si však připsal v produkci britské, když získal hlavní roli ve slavném sci-fi snímku 451° Fahrenheita (1966), natočeném podle předlohy Raye Bradburyho. Doma v Rakousku ztvárnil hlavní roli ve válečném dramatu Der letzte Akt (1955) pod vedením Georga Wilhelma Pabsta. V 70. letech se začaly na jeho kariéře projevovat problémy s alkoholem. Natočil již jen jediný snímek, britský film Pouť zatracených (1976). Pokusy o comeback v 80. letech ztroskotaly. Pohřben je podle svého přání v Lichtenštejnsku, kde v časech své největší slávy hledal azyl a žil inkognito.