Osvětimské knížectví

Osvětimské knížectví (polsky Księstwo Oświęcimskie, německy Herzogtum Auschwitz) bylo jedním z mnoha slezských knížectví, které se rozkládalo kolem Osvětimi.

Osvětimské knížectví Księstwo Oświęcimskie (pl) Herzogtum Auschwitz (de) ←  1315–1564  → znak
Geografie Mapa slezských knížectví mezi lety 1309–1311. Osvětim před svým oddělením od Těšínského knížectví žlutě.
Hlavní město	Osvětim
Obyvatelstvo
Jazyky	polština, němčina, čeština, latina
Náboženství	římskokatolické
Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie
Mateřská země	Horní Slezsko Horní Slezsko, slezská knížectví
Vznik	1315
Zánik	1564
Státní útvary a území
Předcházející Těšínské knížectví Následující Polské království (1385–1569)

Historie

Vzniklo roku 1315 při dělení Těšínského knížectví a kníže Vladislav I. Osvětimský, z rodu Piastovců, byl jeho prvním vládcem. Roku 1327 kníže Jan I. Scholastik složil lenní hold českému králi Janu Lucemburskému a knížectví se stalo součástí Zemí Koruny české. Roku 1445 se z Osvětimska oddělilo Zátorské knížectví.

Roku 1457 poslední osvětimský kníže Jan IV. Osvětimský prodal svou zemi Polsku za 50 000 kop pražských grošů, přičemž knížectví si zachovalo omezenou autonomii. Roku 1554 se knížectví stalo spolu se Zátorskem integrální součástí Polska v rámci Slezského okresu, tvořícího součást tehdejšího Krakovského vojvodství, jehož zbytek byl historickou částí Malopolska. Roku 1772 při prvním dělení Polska se Osvětimsko stalo součástí habsburské monarchie, ale již nebylo vráceno k českým zemím, ale stalo se součástí Haliče.

Roku 1815 se stalo součástí Pruska, nicméně již roku 1850 se vrátilo k Rakousku a po roce 1918 bylo včleněno do Polska.

Seznam knížat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam osvětimských knížat.

1314/5–1321/4	Vladislav I. Osvětimský (syn Měška Těšínského, od 1290 spoluvládce)
1321/4–1372	Jan I. Scholastik (syn Vladislava I.)
1321/4–1325	Eufrozina Mazovská (žena Vladislava I., matka Jana I., regent, zemřela 1329)
1372–1375/6	Jan II. Osvětimský (syn Jana I.)
1375/6–1405	Jan III. Osvětimský (syn Jana II., bezdětný)
1405–1406	Přemysl Osvětimský (také kníže Hlohovský)
1410–1433/4	Kazimír I.
1433/4–1484	Přemysl Tošecký (syn Kazimíra I.)
1433/4–1456	Jan IV. Osvětimský (bratr Přemysla Tošeckého, zemřel 1496)

Od roku 1772 užívala titul knížete Osvětimského hlava habsburského rodu.

Odkazy

Literatura

• BACZKOWSKI, Krzysztof. Stosunki księstwa óswięcimskiego i zatorskiego z Koroną Czeską w póżnym średniowieczu. In: GĄSOWSKI, Tomasz; STANKO, Przemysław. Osiem wieków historii i kultury miasta Zatora i regionu. Krakow: Księgarnia Akademicka, 2006. ISBN 83-7188-977-1. S. 27–44. (polsky)
• ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-172-8.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Osvětimské knížectví na Wikimedia Commons

Portály: Historie | Polsko