Piastovci - Wikiwand

Piastovci (polsky Piastowie) byli původní polskou knížecí a později královskou dynastií.

Stručná fakta Země, Tituly ...

Piastovci

Země	Polské království Polské království Polsko-litevská unie Polsko-litevská unie Mazovské knížectví Mazovské knížectví Slezské knížectví Slezské knížectví slezská knížectví slezská knížectví Ruské království České knížectví České knížectví
Tituly	knížata, králové
Zakladatelé	(Chościsko), Měšek I.
Mytický zakladatel	Piast oráč
Rok založení	před rokem 992
Vymření po meči	Jiří IV. Vilém Lehnický († 1675)
Vymření po přeslici	Karolína Lehnická († 1707)
Větve rodu	Mazovští Piastovci († 1526) Slezští Piastovci: vratislavská († 1335), 1368 svídnická († 1335), 1492 olešnická († 1335), 1504 hlohovská († 1335), 1532 opolská († 1335), 1625 těšínská († 1335) a poslední břežsko-lehnická († 1675)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Remove ads

Původ

Přestože svůj původ odvozovali od bájného Piasta, oráče z hnězdenského podhradí, byl historicky za prapředka všech polských knížat považován jistý Chościsko.

Vláda

Polsku vládli do roku 1370, vedlejší větve Piastovců se udržely dále v samostatném mazovském knížectví (později vévodství) a ve Slezsku. Mazovští Piastovci vymřeli po meči vévodou Januszem III. Mazovským, roku 1526.

Slezské větve vymíraly postupně: 1335 vratislavská, 1368 svídnická, 1492 olešnická, 1504 hlohovská, 1532 opolská, 1625 těšínská a poslední břežsko-lehnická roku 1675 vévodou Jiřím IV. Vilémem, který byl posledním mužským příslušníkem dynastie Piastovců vůbec. Poslední Piastovna, sestra Jiřího IV. Viléma Karolína, žila do roku 1707.

Bájná knížata: Piast, Siemovít, Lestek (Lestko), Siemomysł
První historicky doložený piastovský kníže: Měšek I. († 992)
První polský král Boleslav I. Chrabrý (992–1026)
Poslední panující Piastovec: Kazimír III. Veliký (1333–1370)

Remove ads

Pověst o původu dynastie

Podle pověsti vládl v dávných letech v Hnězdně zlý vládce Popiel I. z kmene Popielů. Byl však vyhnán a na jeho místo nastoupil rolník z hnězdenského podhradí jménem Piast. Jeho potomci vládli v Hnězdnu dále a postupně zde vytvořili stát. Tuto pověst zachytil počátkem 12. století v díle Polská kronika (latinsky Chronicon Polonorum) Gallus Anonimus, neznámý autor, nazývaný tak pro svůj pravděpodobný francouzský původ. Psal na zakázku knížete Boleslava III. Křivoústého.

V pověsti se zřejmě mlhavě odrážejí boje mezi mocným kmenovým svazem Polanů a jejich nejsilnějšími protivníky Lenčici, které si dočasně podrobili. Polané vytlačili Lenčické z jejich sídla Hnězdna. Lenčici se sem později vrátili a začali kolem Hnězdna sjednocovat další západoslovanské kmeny.

Motiv knížete-zakladatele, který je rolnického původu, je typický pro pověsti západních Slovanů. Prvním představitelem rodu je nejenom u polských Piastovců, ale také u českých Přemyslovců a u slovanské knížecí dynastie v Korutanech.