Otakar Bittmann

Otakar Bittman (27. května 1891 Kamenice^[1] – 13. září 1945 Olomouc) byl český gynekolog a porodník. Patřil také k prvním českým automobilovým závodníkům.

Otakar Bittmann
Narození	27. května 1891 Kamenice
Úmrtí	13. září 1945 (ve věku 54 let) Olomouc
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov Neředín
Alma mater	1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	sportovec a lékař
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Vystudoval gymnázium v Benešově. V roce 1915 dokončil studia na pražské lékařské fakultě. Během 1. světové války získal praxi ve frontových lazaretech v Srbsku a Rusku.^[2] Zdravotní dovolenou v roce 1917 strávil na gynekologické klinice ve Vídni u prof. Ernsta Wertheima.^[3]

Roku 1918 začal pracovat na pražské klinice Václava Rubešky, následujícího roku začal také učit na Státní babické škole v Praze. Od roku 1921 působil na gynekologicko-porodnické klinice LF MU, později už jako soukromý docent (1923). V roce 1924 se odjel učit na kliniky do Itálie. Od roku 1933 byl primářem a přednostou gynekologicko-porodnického oddělení zemských ústavů v Olomouci, následujícího roku se stal mimořádným profesorem porodnictví a gynekologie. Od roku 1943 zde zřídil školu pro porodní asistentky. Začal také vydávat časopis Periodica Olomucenses.

Odboj

Během 2. světové války pomáhal odbojářům a byl v kontaktu s partyzánskými oddíly Jermak a Žižkovy zbraně.^[2] Zachránil řadu žen před nuceným pracovním nasazením, židovské ženy před transporty smrti do koncentračních táborů. Ačkoli byly zdravé, v případě potřeby je hospitalizoval.^[3]

Závěr života

Dne 24. července 1945 byl zatčen a nařčen z kolaborace s fašisty - mezi jeho klientkami byly i prominentní Němky. Patřil také do okruhu lidí kolem olomouckého advokáta Leopolda Pospíšila (rovněž obviněného z kolaborace), který byl v hledáčku olomouckých komunistických politiků Jury Sosnara a Otto Rýznara Kanta.^[2] Bittmann byl téměř měsíc bez vysvětlení a vyšetřování vězněn a přes protesty svých kolegů suspendován. Zemřel na srdeční selhání krátce po propuštění 13. září 1945. Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Olomouci.^[4]

V roce 1948 mu ministr národní obrany generál Ludvík Svoboda vyslovil dík a uznání „za záslužnou spoluúčast a podporu partyzánskému hnutí“.^[5]

Rodinný život

Dne 8. května 1918 se oženil s Viktorií Honsovou. Manželé Bittmannovi měli dvě děti, syn Otakar Bittmann ml. (*1920) byl též lékař – chirurg.^[6]

Automobilové závody

Start závodu na Masarykově okruhu v Brně roku 1930, č. 6 Otakar Bittmann, č. 2 Jiří Kristián Lobkowicz, č. 12 Jindřich Knapp, č. 18 Josef Veřmiřovský, částečně zakryt č. 10 Rudolf Caracciola

Bittmann závodil od května 1928 na Bugatti T37. V červnu 1928 při závodě Okruh pod Pradědem třikrát v plné rychlosti vyletěl z trati, když se nechtěl smířit se snadným vítězstvím ve své kategorii poté, co všichni jeho soupeři odpadli. Pustil se tak do souboje se silnějšími vozy z vyšší kategorie.^[3] Dostal však čestnou cenu za nejrychlejší kolo v kategorii do 1,5 l zdvihového objemu. Páté kolo zajel v čase 14:53,5 min. Účastnil se také Velké ceny Německa sportovních automobilů v červenci 1928, při které zemřel Čeněk Junek. Po oznámení této tragické nehody ze závodu odstoupil.^[7]

V květnu 1929 na Bugatti T35B startoval ve slavném závodě Targa Florio. Dojel v čase 8:23:42,0 h na výborném 5. místě, ale byl hned následně diskvalifikován, protože na závěr závodu se nechal vystřídat „neohlášeným“ Mariem Leporim, což však propozice nedovolovaly.^[8]

O rok později (4. května 1930) na Targa Florio byl klasifikován s Bugatti T35C na 12. místě v čase 8:17:16,0 h.^[9] Toto Bugatti si zakoupil od Elišky Junkové poté, co zanechala závodění. Dne 28. září 1930 startoval na 1. Masarykově okruhu v Brně opět na Bugatti T35C. Po doplnění paliva (po 7.kole ze 14 vypsaných)začal jeho vůz Bugatti hořet - jiskra z karburátoru pravděpodobně zapálila benzín, kterým byla politá zadní část auta, a oheň se pak dostal i do nádrže. Bittmannovi se podařilo z vozu vyskočit. Svou závodní kariéru pak ale ukončil.^[3]